608 436 941

Václav Hudeček: 2. srpna v Klení

Autor: Jan Štifter | Zveřejněno: čtvrtek 12. června 2025 | 1x

Virtuóz Václav Hudeček míří do kostela v Klení, kostel rozezní barokní hudbou. Vazba na kraj kolem Trhových Svinů není náhodná: jako kluk jezdíval do Šináklova mlýna na prázdniny.

V Klení vystoupíte 2. srpna. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Vystoupím společně s dvěma úspěšnými absolventy naší Akademie v Luhačovicích, dnes renomovanou violistkou Kristinou Fialovou Nouzovskou a Janem Novákem, nejmladším laureátem v historii mezinárodní soutěže Pražského jara. Doprovodí nás komorní soubor. Skladby budou barokní, jak už to v chrámových prostorách bývá.

Proč právě Klení?

Žije tam naše kamarádka paní Jaromíra Hanáčková, se kterou se známe už dlouhé roky. Pracovala jako ředitelka Městského kulturního střediska v Moravských Budějovicích, kde jsme společně založili před 16 lety náš festival Svátky hudby, který se před pěti lety přesunul do Třebíče, kde se paní Hanáčková stala ředitelkou tamního kulturního střediska. Koncert je součástí Jihočeského komorního festivalu, který již 20 let organizují po jihočeských městech skvělí muzikanti, manželé Nouzovští.

Benefiční koncert pomáhá záchraně kulturního dědictví, jaký máte vztah k památkám?

S mojí ženou milujeme kulturu a samozřejmě památná místa k naší lásce neodmyslitelně patří. Eva je autorkou cyklu koncertů „Má vlast“, který už roky organizujeme ve spolupráci s nekomerční televizí Noe. Za více než 10 let jsme realizovali přes 60 koncertů po památných místech naší země a dali příležitost řadě špičkových mladých umělců.

Máte vazbu na Trhové Sviny, jezdíval jste sem do Šináklova mlýna, můžete zavzpomínat?

Když jsme v mém dětství bydleli v jihočeské Blatné, jezdil jsem do hudební školy ve Strakonicích, kde působil vynikající houslový pedagog prof. Bohumil Kotmel. Zcela zásadně ovlivnil můj raný hudební vývoj. Jeho žena Jaruška byla dcerou známého místního mlynáře, pana Jana Šinákla, kterému patřil mlýn v Trhových Svinech. Objekt byl samozřejmě po roce 1948 znárodněn, ale pan Šinákl se nevzdal a bojoval proti nespravedlivému světu tak, že odmítl vstoupit do JZD a stále alespoň jako soukromý zemědělec sám hospodařil. Pokaždé, když zkultivoval jemu svěřenou pustinu a ta mu začala rodit, byla mu odebrána a nahrazena novou pustinou. A tak to šlo celý jeho život. Mlýn chátral. Rodinu Šináklů nechali alespoň bydlet v obytné části objektu. A tam právě na léto jezdil prof. Kotmel se ženou a synem a já jsem tam každý rok s nimi trávil kus prázdnin. Mám na ta léta ty nejkrásnější vzpomínky.