Dvojrozhovor " s oběma řediteli" MěKS
Za posledních třicet let se v Trhových Svinech v oblasti kultury neodehrálo nic, s čím by nebylo spojeno jméno František Herbst (FH) a později i Jiří Čajan (JČ). Starší z obou mužů odchází letos v polovině prázdnin do důchodu, ten mladší jej po desetileté praxi vystřídá na pozici ředitele MěKS.
Oba jsme proto požádali o krátký rozhovor.
Františku, s čím si před lety nastupoval do „kulturáku“?
FH:
Měl jsem rád kulturu obecně, hlavně divadlo a muziku, přicházel jsem s chutí a vidinou, že zajímavé umělce pozvu k nám do Svinů. Přišel jsem 1. září 1992 a navazoval tak na úspěšné působení bývalého ředitele Karla Haška. Bylo mi 33 let, měl jsem plno plánů a nápadů. Díky partě skvělých spolupracovníků, které jsem tu našel, a také díky pochopení radnice se nám mnoho z těch plánů povedlo uskutečnit. Za to jsem opravdu vděčný.
Co se povedlo?
FH:
Především to byla postupná rekonstrukce kulturního domu – loutkové scény, hlediště, jeviště, před třinácti lety se digitalizovalo kino, opravovala se přímo budova. Chtěl bych dodat, že jsme opravy dělali z velké míry svépomocí, že v týmu „kulturáku“ byli a jsou lidé, kteří to dělali a dělají fakt rádi, nesmírně obětavě a dobře.
Měl jsi i z něčeho strach?
FH:
No, měl jsem obavy, jestli lidé změnu přijmou, zda je vůbec bude kulturní dění ve městě zajímat. Bylo to v období, kdy všichni řešili spíše existenční starosti, nálada ve společnosti byla proměnlivá. Na návštěvnosti se promítlo třeba i malé zdražení potravin nebo pohonných hmot. Najednou jsme viděli propad zájmu o všechno, o jakýkoliv typ nabídky. Bylo to naštěstí dočasné, ale je pravdou, že podobné vlny se za těch třicet let ještě mockrát zopakovaly. Pamatuju si na jeden z večerů, kdy mi bylo ouvej – někdy v roce 1995 jsem do Svinů pozval vynikající orchestr Felixe Slováčka. Na jevišti bylo dvakrát více muzikantů než diváků. Nepomohla ani reklama, nic. Na druhou stranu jsme zase byli mnohokrát příjemně překvapeni, že lidi přišli na akci, o jejímž úspěchu jsme trochu pochybovali.
A z čeho jsi měl naopak radost?
FH:
Velmi mě těší, že se nám podařilo navázat pravidelnou spolupráci například s Divadlem Járy Cimrmana nebo Divadlem Sklep. Ve Svinech končí a vrcholí jejich sezóna, jezdí sem opravdu rádi. Tyto stálice mají také téměř vždy vyprodáno. Ale i jejich skalní fanoušci stárnou…a musím říci, že je opravdu oříšek v dnešní době přilákat do divadla nebo obecně na kulturu mladé lidi. Nabídka v online světě je mimořádně lákavá, těžko lze konkurovat individualizovanému obsahu v mobilu nebo na počítači. A tak se musejí hledat nové cesty...to už ale bude úkolem nového ředitele Jirky Čajana.
Jaké cesty by to mohly být?
JČ:
Myslíme, že se třeba podařilo podchytit zájem o svinenskou kulturu prostřednictvím výhodného předplatného – lidé si koupí půlroční abonmá a my víme, že různorodá divadla či koncerty budou navštíveny téměř jistě právě těmito předplatiteli. Přijdou i na představení, které by si sami nevybrali, a bývají často příjemně překvapeni. Sluší se dodat, že zhruba polovina těchto diváků z Trhových Svinů není. Lidé k nám neváhají přijet kromě Českých Budějovic např. až z Vimperka, Prachatic, Strakonic nebo i ze Žďáru nad Sázavou. Láká je sem větší dostupnost přitažlivých titulů i umělců.
Jsou Sviny něčím v tomto ohledu jiné než města v okolí?
JČ:
Srovnávat se s jinými městy by nebylo úplně fér. Každé z nich má totiž svá specifika. Tam, kde by neuspělo uvolněné představení divokých „sklepáckých“ herců, se zase hodí třeba Shakespeare. Takové místo je třeba Třeboň. My musíme své diváky dobře znát, abychom se jim trefili do vkusu, v neposlední řadě jsme uspěli komerčně a zároveň nepřekročili hranice, přes které nechceme nikdy jít. Je to tak trochu alchymie.
Přiláká lidi i nové či netradiční prostředí, v němž se akce koná?
JČ:
Ano. Zjistili jsme, že letní akce venku na vzduchu mají čím dál tím větší oblibu, tu zřejmě v lidech zanechalo i období covidu. Využijeme toho letos třeba při prvním ročníku Dětského rockového festivalu „Rockáček“ nebo při premiérovém venkovním promítání filmů v osadách.
„Kulturák“ teď také čekají rozsáhlé stavební úpravy…
JČ:
Měla by to být kompletní rekonstrukce knihovny a zbudování výtahu, modernizace, zpříjemnění a zútulnění foyeru, bufetu i dalších prostor. Všude by mělo být místo, kde si sednout, kde se třeba před představením občerstvit nebo si na nových mobilních panelech prohlédnout aktuální výstavu.
Co nově připravujete?
JČ:
Především hledáme zajímavý program pro všechny věkové kategorie a pro milovníky různých žánrů. Finanční rozvaha následujícího roku se tvoří vždy už na podzim roku předcházejícího, vše samozřejmě v úzké spolupráci s radnicí, která nám náklady schvaluje. Chci říct, že MěKS Trhové Sviny v sobě zahrnuje celou řadu aktivit – od pořádání akcí přímo v budově „kulturáku“ nebo ve venkovním prostředí, přes knihovnu, výstavy, koncerty, taneční kurzy a plesy v tanečním sále, Festival Karla Valdaufa na náměstí, akce na Buškově hamru. Od loňského roku je to také promítání na staré faře, letos to bude i na koupališti Velký rybník, jehož zázemí právě prošlo velkou rekonstrukcí. Také si hodně slibuji od nápadu vedení města – propojení aktivit s KIC, s Centrem komunitních aktivit nebo s Rodinným centrem Trhováček. Věřím, že se nám společně podaří připravit dobrou a atraktivní zábavu pro celé spektrum obyvatel. Těším se na to.
Jak odpočíváte?
JČ:
Zase s kulturou (smích). Když mě něco zajímá a je to poblíž, jedu se rád podívat. A pokaždé přemýšlím, zda by se to líbilo i u nás.
FH:
Mám to úplně stejně. Můj koníček s kulturou dokonce úzce souvisí – je to ochotnické divadlo. Začali jsme v roce 1996 představením Škola základ života, díky němuž se podařilo propojit původní herecký soubor a úplné nováčky. To, že se to povedlo a líbilo se to, bylo velké štěstí, které mě vlastně provází dodnes. Soubor má za sebou desítky představení, je stále aktivní a činný, jsou to fajn lidi a kamarádi. Pořád pracujeme na nových věcech, máme všichni stejnou motivaci dělat dobré divadlo.
Budou mít ochotníci nové představení?
Ano. Po podzimní derniéře Poprasku na laguně jsme se vrhli na českou literární klasiku. Rozhodli jsme se letos v létě uvést výběr z Erbenovy Kytice na Buškové hamru, zkoušky jsou teď v plném proudu. Divadlo Otty Schwarzmüllera na hamru vystoupí 14. a 15. července a 4. a 5. srpna. Podrobnosti ještě zveřejníme.
Děkuji oběma za rozhovor a přeji vám v nových životních etapách hodně štěstí.
