říká jednatel Tepelného hospodářství Města Trhové Sviny spol. s r.o. Ondřej Kolář
Rozhovor s jednatelem městské energetické společnosti p. Ondřejem Kolářem
Ohlédnutí za nelehkými roky ve funkci jednatele městské energetické společnosti i plány do budoucna. To byly důvody, proč jsme o rozhovor požádali pana Ondřeje Koláře.
Nastoupil jste před třemi lety. Ani jeden z nich nebyl jednoduchý. Mohl byste na své začátky zavzpomínat?
Na úvod bych chtěl poděkovat bývalému vedení města, že mě do funkce vůbec vybralo.
Byly to tři roky hodně turbulentní, podobně jako je v současné době celé energetické odvětví. Do funkce jsem nastupoval na konci ledna 2021 a hned v úvodu přišel covid. Z jedenácti zaměstnanců jsme zbyli jen čtyři, kteří byli schopni chodit do práce a zajistit dodávky tepla pro město. Bohužel nám covid i jednoho zaměstnance vzal.
V dubnu 2021 odešel do důchodu bývalý ředitel pan Jiří Štojdl, na předání funkce jsme příliš prostoru neměli. Ještě jednou mu touto cestou děkuji, že mi byl nápomocen i po jeho odchodu. Jeho znalosti a především vzpomínky občas s úspěchem využijeme i nyní. Totéž platí i o panu Zdeňku Levém, kterému bych za jeho rady a poznatky chtěl také poděkovat.
V červnu 2021 k nám přišla kontrola výrobních a účetních výkazů z Energetického regulačního úřadu, která trvala téměř půl roku. I přesto, že se jednalo o výkazy za roky, kdy jsem ještě nebyl ve funkci, podařilo se nám chybějící data doplnit a opravit.
To byl tedy zajímavý start…
Bohužel problémy nekončily. O měsíc později - v červenci 2021 postihl teplárnu požár a vyřazení hlavní technologie na výrobu tepla a elektřiny z provozu. Naštěstí jsme se s bývalým vedením města domluvili na opravě, která ale trvala téměř rok a půl.
Teplárna má sice k dispozici ještě záložní biomasový zdroj, ten ale nedokáže výkonově pokrýt špičky v topném období, a proto bylo nutné palivový mix doplnit o teplo vyrobené ze zemního plynu. To se ale v době energetické krize samozřejmě negativně projevilo i v ekonomice provozu. Mimo jiné i proto muselo v roce 2022 přijít nepopulární zvýšení ceny tepla, protože už by to bylo déle ekonomicky neudržitelné. Nicméně i tak neexistuje jiný sektor české ekonomiky, kde by náklady konečných spotřebitelů byly po tak dlouhá léta na stejné úrovni.
Když už jste zmínil cenu tepla, mohl byste být konkrétnější?
Od zmíněného zdražení v roce 2022 jsme cenu tepla udrželi i v roce 2023 a na stejné úrovni ji máme zkalkulovanou i pro letošní rok. Tedy 798 Kč bez DPH/GJ. Ještě vloni to bylo s DPH 878 Kč/GJ. Od 1. 1. 2024 to bude (kvůli konsolidačnímu balíčku vlády a změně sazeb DPH), 894 Kč/GJ. Pořád jsme ale mezi regionálními zdroji s cenou v celorepublikovém měřítku silně pod průměrem, který v loňském roce byl 1175 Kč/GJ. Jsou v republice běžně i lokality, kde mají ceny kolem 1500 Kč/GJ.
Poprosím Vás o srovnání s jinými zdroji vytápění.
Pokusím se to lehce zjednodušit. Pro rodinné domy i ostatní objekty, které k vytápění využívají jiné zdroje než je ten náš, platí, že to není jen o ceně za GJ nebo MWh.
Pokud jejich majitelé chtějí porovnávat naši cenu se svou, musí v jejich konečné ceně tepla připočítat i další přidružené náklady - například údržbu, servis, revize, investici jako takovou, úroky z úvěrů, u domovních plynových kotelen náklady na obsluhu atd. I plynový kotel v rodinném domě spotřebovává elektřinu, takže i tuto bychom měli v konečně ceně za GJ kalkulovat.
V úvahu se musí vzít i různé účinnosti kotlů, to vše ve srovnávání cen hraje svou roli. Nicméně poslední analýzy ukazují, že GJ z plynového kotle pro rodinný dům v kategorii odběru 15 - 20 MWh s výkonem 18 - 24kW, to je s dodávkou tepla cca 40 - 60 GJ za rok, vychází na cca 1250 - 1550 Kč. Samozřejmě podle obchodníka, který dodává plyn do konkrétního odběrného místa. U bytového domu o dvaceti bytových jednotkách je to jen nepatrně méně, ale tam už jsou zase přísnější zákonné povinnosti, spojené s provozem lokálního plynového zdroje, za jejichž provedení je zodpovědný provozovatel, mimo jiné představenstvo družstva nebo SVJ.
A co tepelná čerpadla?
Zde musím hned na úvod zmínit, že nemám vůbec nic proti technologii tepelných čerpadel. Co ovšem dokáží vymyslet někteří obchodníci, aby prodali svůj produkt, je mnohdy až za hranou.
I zde panuje na trhu podobný vývoj jako na trhu se zemním plynem. Ceny elektřiny u všech významných obchodníků po předchozím strmém růstu v letech 2021 a 2022, které vyvolaly růst ceny z tepelného čerpadla z úrovně cca 700 Kč/GJ na hodnoty přes 1700 Kč/GJ včetně DPH, již poklesly významně pod stropovanou hodnotu 200 Eur/MWh. I přesto ale cena z tepelného čerpadla vloni vycházela podle posledních propočtů na 1200 – 1350 Kč/GJ. S ohledem na zvýšení regulovaných poplatků za dodávku elektřiny od 1. 1. 2024, od kdy se také vrací spotřebitelům na faktury za elektřinu poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, se počítá ještě s mírným nárůstem okolo 1400 Kč/GJ z tepelného čerpadla. Zde není až tak důležité, jestli je jako doplňkový zdroj uvažován elektrokotel nebo kotel plynový. Mezi nejčastěji nabízené typy tepelných čerpadel pro bytové domy patří technologie vzduch – voda, která je sice cenově nejdostupnější, ale zároveň i nejméně účinná. Je vhodnější pro novější, zateplené objekty, například s podlahovým vytápěním nebo alespoň po rozsáhlé rekonstrukci rozvodů a výměně topných těles.
Čerpadlo pracuje nejméně efektivně při nízkých teplotách, kdy však potřebujete nejvíce topit. Obyvatelé proto musí počítat s tím, že se neobejdou bez přitápění náhradním zdrojem tepla, například zmíněným elektrokotlem nebo kotlem plynovým. Navíc při využití v bytovém domě s poměrně rozsáhlým rozvodem teplé užitkové vody s cirkulací, musejí odběratelé, kteří zvažují tuto variantu, počítat i s tím, že teplotu vody na vzdálenějších místech už bude složitější udržet v souladu s normami.
Dodavatelé tepelných čerpadel mají své způsoby, jak cenu zkalkulovat, aby vycházela pod cenou za GJ z centrálního zdroje, nicméně je potřeba brát také v potaz fakt, že odpojením od centrálního zdroje se v objektu mění druh vytápění, musí to tedy být podloženo energetickým posudkem, což je jediný závazný a legální dokument, kterým lze prokázat ekonomickou přijatelnost alternativního zdroje a zpracovává jej energetický specialista. Souhlas musí vydávat stavební úřad a i když se podaří toto všechno doložit a obhájit, musí odběratel počítat s náklady na samotné odpojení (demontáž, tlakové vyrovnání sítě atd.). Na tyto náklady mají centrální zdroje tepla ze zákona nárok a obchodníci s tepelnými čerpadly na ně ve svých kalkulacích za GJ logicky zapomínají.
Pojďme ale zpět k Vaší práci. Jaké byly vůbec Vaše předchozí zkušenosti s teplárenstvím a energetikou obecně?
Můj první kontakt s energetikou - to bylo vlastně už při studiu vysoké školy v roce 2008, kdy jsem u kamaráda ve firmě z původně plánované týdenní brigády nakonec čtyři roky montoval solární elektrárny. To bylo v době, kdy se tyto realizace díky solárnímu boomu dělaly, kde se dalo. Pak jsem se přes další energetickou firmu EGE, kde jsem strávil na různých pozicích šest let, dostal do E.ONu. Zde jsem z oblasti energetiky a teplárenství za dva roky nabral nejvíce zkušeností, protože jsem měl mimo jiné na starosti portfolio malých, středních, ale i velkých teplárenských provozů. Mezi nimi například provozy z nadnárodní skupiny Enetiqa, teplárnu v Plané nad Lužnicí, Táboře, Českém Krumlově, ale shodou okolností i tu v Trhových Svinech.
Už jste tedy věděl, do čeho jdete.
Věděl, jinak bych se do výběrového řízení nepřihlásil.
Jste tedy jednatelem, což není klasický zaměstnanecký poměr.
Může se to jevit jen jako slovíčkaření, ale ono to tak úplně není. Nemám se společností uzavřenou klasickou pracovní smlouvu, ale smlouvu o výkonu funkce, což je vlastně obchodně - právní vztah mezi mnou a společností. Asi nejtěžší bylo si uvědomit, že jako jednatel jsem za svá chybná rozhodnutí zodpovědný já a nikdo jiný. Ručím za ně například svým majetkem. To už ale funkce jednatele společnosti ze zákona přináší. Věděl jsem, do čeho jdu.
Překvapilo Vás něco?
Už u výběrového řízení jsem vedení města představil svou vizi, kterou lehce přibrzdily v úvodu rozhovoru uvedené okolnosti. Své vize se ale i nadále snažím držet. Energetika je odvětvím, v němž se nedá nic předpovídat. O to je ale zajímavější na změny následně reagovat. Ani já jsem v roce 2021 nemohl vědět, že když se tehdy prodávala námi vyráběná silová elektřina za 1,20 Kč/kWh, že v roce 2023 to bude 4,50 Kč. V letošním roce zase už jen 2,03 Kč.
Kolik má vůbec Vaše společnost zaměstnanců?
Když jsem společnost před třemi lety přebíral, měl jsem jedenáct podřízených. Z těch zde zbyli pouze dva, aktuálně mám devět podřízených. Do ideálu nám chybí jeden zaměstnanec, ale na toho si musíme nejdříve vydělat. Jinak než zdražením tepla. To by byla sice ta nejjednodušší varianta, ale je v rozporu s mými představami o dalším ubírání společnosti.
Jaká je organizační struktura společnosti? Kdo se vlastně stará o dodávky tepla v Trhových Svinech?
Na začátku byla na můj vkus předimenzovaná administrativní část na úkor té výrobní, kde měli zaměstnanci abnormální počty přesčasových hodin, což se muselo řešit. Část agendy jsme zjednodušili, velkou část jsme už zdigitalizovali. Změnil jsem režim směn, máme nyní čtyři party, které se pravidelně střídají v zajištění výroby a dodávek tepla a elektřiny. Jednoho údržbáře a celý výrobní provoz a údržbu má na starosti technik pan Petr Valut, kterému bych chtěl taky touto cestou poděkovat za to, že do toho vůbec šel. A také že se nám daří společně aplikovat různá opatření vedoucí ke zvyšování účinnosti a efektivity celého provozu a teplovodní sítě.
Vyrábíte teplo a elektřinu z obnovitelného zdroje, což je asi pro obyvatele Trhových Svinů příznivé s ohledem na ovzduší ve městě, ne?
Jednoznačně. Naším primárním palivem je dřevní hmota a i díky instalovanému elektrofiltru vypouštíme do ovzduší tuhé znečišťující látky s koncentrací necelých 10 mg·m ̄3, což je hluboce pod emisním limitem, který je 30 mg·m ̄3. Tyto hodnoty si držíme dlouhodobě, potvrzují to každoroční autorizovaná měření, která jsme povinni provádět. Celý kruh se pak uzavírá naším popelem, který máme již druhým rokem certifikovaný jako minerální hnojivo v registru hnojiv pod značkou THTSpop.
Rád bych se ještě vrátil k tématu ovzduší. Když se jde člověk projít v topném období po našem městě nebo se na něj dívá z nějakého vyvýšeného místa, vidí, že máme před sebou bohužel ještě hodně práce. Zde už to není totiž jen o nás, ale z mého pohledu i o chybných politických rozhodnutích z dávné minulosti na komunální úrovni a aktuálně o ne zcela příznivé podpoře na rozšiřování teplovodních sítí pro biomasové zdroje ze strany státu. Na druhou stranu je to logické s ohledem na tzv. dekarbonizaci, odklon od uhlí a závazky, které má ČR vůči EU splnit. Upřednostňovány jsou zatím především uhelné teplárny a elektrárny.
A co chystáte do budoucna?
Aktuálně máme před sebou velký projekt na rekonstrukci teplovodní sítě na sídlišti Budovatelská. Hned v úvodu raději říkám, že do nové silnice v této ulici se řezat a kopat nebude. Řada objektů je zde závislá na tlaku z naší primární sítě, což není žádoucí. Začátkem loňského roku jsme proto zahájili přípravu projektu a v květnu podali žádost o dotaci, která byla úspěšná. Bude to největší investice v historii společnosti a jejím cílem je tedy úspora primární energie, což představuje nejprve realizaci předávacích stanic v dotčených objektech a v druhé etapě samotnou výměnu teplovodního potrubí, které je v některých místech v havarijním stavu.
Aktuálně máme zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení, kterou podáme na stavební úřad. Pokud vše půjde podle plánu, zahájit bychom chtěli letos v druhé polovině roku předávacími stanicemi. Dokončení celého projektu včetně výměny potrubí musí být do konce roku 2025. Nově nabízíme kromě předávacích stanic v majetku města dohodu o servisu i pro předávací stanice, které jsou v majetku odběratele, většinou SVJ ale i ostatní.
Novinkou jsou také tzv. záruky původu, neboli elektronické certifikáty na teplo z obnovitelného zdroje, které nabízíme našim odběratelům – především firmám, aby mohly u svých obchodních partnerů deklarovat, že jejich provoz je vytápěn čistou energií.
Dokončili jsme digitalizaci naší teplovodní sítě, kterou již máme kompletně celou zaměřenou. Firma Doppler nás pak oslovila v souvislosti s možnostmi připojení jejich nového areálu, tak zde zpracováváme investiční záměr: Jde o to, zda to vůbec bude s ohledem na plánovaný obchvat města možné. Připojovat bychom měli také plánovanou prodejnu nového Terna. Město dokončuje projektovou dokumentaci na rozšíření teplovodní sítě do Mateřské školy Čtyřlístek s možným výhledem až k domovu s pečovatelskou službou.
Tak to jsou zajímavé vyhlídky. Chtěl byste říci něco závěrem?
V úvodu jsem děkoval a nejinak tomu bude na závěr. Hlavní poděkování patří zaměstnancům společnosti, bez kterých by to zkrátka nešlo. Jednoho ovšem musím zmínit jmenovitě – jedná se pana Miroslava Pavlíka staršího, který bude v květnu u nás zaměstnán neuvěřitelných dvaadvacet let. Ač neradi, už nyní se připravujeme na jeho zasloužený odchod do důchodu ke konci letošního roku. Pak samozřejmě děkuji současnému vedení města, které mě v mých plánech nijak nebrzdí. Naopak cítím z jejich strany podporu, bez níž by realizace některých projektů nebyla možná.
Děkuji za rozhovor.