Ve čtvrtek 22. listopadu se v KIC Trhové Sviny konalo představení a autogramiáda knihy Jana Štiftera Oči Doudlebska.
Ve čtvrtek 22. listopadu se v KIC Trhové Sviny konalo představení a autogramiáda knihy Jana Štiftera Oči Doudlebska. Mladý českobudějovický autor se v ní věnuje osudu dentisty, spisovatele a památkáře Karla Hlubučka, který v Trhových Svinech žil a působil. Při této příležitosti jsme Janu Štifterovi položili pár otázek.
Na obalu knihy je číslo 17 691, jaký má význam?
Je to číslo urny, v níž je v Turnově Karel Hlubuček pohřben. Pátral jsem po místě jeho posledního odpočinku, protože zemřel sám, bezdětný. Podařilo se mi najít v archivech zapomenutý zápis, že jeho urna byla převezena do Turnova. Vypravil jsem se tam a shodou náhod jsem se setkal s Hlubučkovou neteří, která se o jeho hrob stará.
Možná bychom se měli vrátit na začátek. Proč Trhové Sviny a proč Hlubuček?
Z Trhových Svinů pochází část mé rodiny – můj dědeček se jmenoval Rudolf Wortner, stále mám k tomuto městu velmi blízký a živý vztah, který se nyní prohlubuje i prací nad publikacemi, jež se k městu vztahují. Konkrétně - vydání této knihy o Hlubučkovi Město Trhové Sviny přímo podpořilo, také jsme spolupracovali nad kalendářem historických fotografií pro rok 2019 - ten už je na světě a v prodeji. Nyní připravujeme další obrazovou knihu s pohlednicemi s názvem Svinenské návraty. Historie je mým velkým koníčkem i inspirací. A Karel Hlubuček je mým dosavadním životním tématem, které se touto knihou zřejmě uzavírá.
Vnímáte to tak?
Ano. Především jsem o něm v roce 2009 psal diplomovou práci, jejíž části jsou také v knize otištěny. Také jsem dlouho přemýšlel o zpracování jeho života jako románu. Hlubučkova manželka Anna Pospíšilová pocházela ze stejného kraje jako moje žena. Když jsme před pár lety v Budějovicích kupovali dům, naprosto náhodně jsme objevili, že je to místo, kam za svým přítelem – trhovosvinenským učitelem Aloisem Teršem - jezdil Hlubuček na časté návštěvy. Mám pocit, že mi tento muž zanechává něco jako vzkazy. Například jsem se dlouho snažil shromáždit jeho beletristické dílo a chyběl mi jeho raný román s názvem Jiří Jež. V den, kdy jsem svou knihu Oči Doudlebska vezl z tiskárny, volal mi poděbradský antikvář, že Jiřího Ježe má na prodej.
Hlubučkův osud je ale velmi pohnutý ...
Není to příliš veselé čtení, to nepopírám. Karel Hlubuček vzešel z chudých poměrů, velmi brzy osiřel a byl odmala nucen se spoléhat výhradně sám na sebe. Z toho také pramení jeho nesmírně složitá povaha, ve Svinech se na něj vlastně vzpomíná dvojím způsobem – jako na obratného zubaře a skutečného milovníka kraje, z něhož přímo nepocházel a který mu učaroval. Druhý pohled je vzpomínka na nerudného chlapa, který nepřipouštěl žádné jiné názory než ty své. A dokázal být velmi urputný a nekompromisní. V padesátých letech se Trhové Sviny staly Hlubučkovým prokletím. Přišel o všechno a zůstal sám a zahořklý. Zemřel před padesáti lety.
O čem ale nelze pochybovat, je Hlubučkův odkaz, jeho práce.
Karel Hlubuček Sviny ve své knize nazval Srdcem Doudlebska, on sám byl jeho očima, protože léta pracoval jako státní konzervátor, dnes bychom řekli památkář. Bez něho bychom dnes už neznali řemeslné postupy a příběhy posledních hamerníků, sekerníků, kovářů, kolářů, pilníkářů nebo provazníků. Hlubuček byl také zdatným malířem a kreslířem, pozorným pozorovatelem, posluchačem a jednoznačným milovníkem Trhových Svinů a okolí. Chtěl bych, aby se především na tyto jeho zásluhy nezapomnělo. Mám také v hlavě volné pokračování - knihu o zdejších řemeslnících s názvem Ruce Doudlebska. Ta by přímo z Hlubučkových prací čerpala. Přál bych si, aby si Oči Doudlebska našly své čtenáře, aby to nebyla kniha, k níž se upíná pozornost jen při jejím vydání. Věřím, že díky ní všichni lépe porozumíme Hlubučkovu životu, který v sobě obsahoval všechno, jen ne průměrnost.
Jan Štifter - *1984, českobudějovický novinář a publicista, od roku 2013 pracuje jako šéfredaktor jihočeského lifestylového časopisu Barbar. Knižně debutovat novelou Kathy, následovala novela Café Groll. Letos na ně navázal úspěšným románem Sběratel sněhu. Vedle prózy se také věnuje odborným textům, je spoluautorem publikací Ten dům a Ta továrna.
