608 436 941

Andělé nás neopouštějí aneb Zdraví, radost, krása

Autor: Petra Vicková | Zveřejněno: 24. května 2021 | 10x

Dům U Bílého anděla v horním rohu náměstí vždycky voněl.

Ten dům v horním rohu náměstí v Trhových Svinech vždycky voněl. Starším pamětníkům po klasickém sortimentu drogistického zboží, těm později narozeným po bylinkách, svíčkách a přírodní kosmetice. Majitelka a provozovatelka zdejšího obchodu U bílého anděla Zdenka Nováčková se s prodejnou letos na jaře loučí. Odchází po třiceti letech a zralé úvaze na odpočinek. Svému Bílému andělu ale bude vlastně pořád nablízku.

Sešly jsme se přímo v obchodě, kde paní Zdenka uklízela a třídila zboží. Nad námi se rozprostíral historický malovaný strop s anděly v rozích, který pamatuje začátky obchodu Drogerie U bílého anděla jejího dědečka Ferdinanda Stráského. Ten dům postavil zhruba v roce 1925. Pak zde v drogistické (dříve řečeno materialistické) tradici pokračoval její tatínek Václav Stráský. Venku nad výkladem obchodu visel jako symbol místa velký bílý anděl.

„Po válce bylo vše vyvlastněno a prostory přebralo družstvo Jednota, typ nabídky zůstal zachován, stále zde byla drogerie. Ale zdobený strop už je zamalován, opatřen zářivkami a místo okamžitě připomíná tisíce podobných socialistických prodejen v zemi. Původní anděl zde své místo samozřejmě nenašel, byl včas schován na půdě, jakoby čekal, že jeho čas ještě přijde,“ vypráví paní Nováčková.

Po revoluci v roce 1990 a vrácení majetku od ní Jednota dostala výpověď. Po velké a nákladné rekonstrukci obchodu, na níž měl zásadní podíl manžel Zdenky Pavel Nováček, se po letech opět otevřela Drogerie U bílého anděla. Soška s křídly se znovu stává symbolem a ochráncem obchodu. Je spolu s jednou mramorovou deskou a několika drogistickými dózami jediným předmětem, který po předcích z obchodu zbyl.

„O malovaném stropu nad námi jsme nevěděli, v té době jsem se na něj už nemohla nikoho zeptat, tatínek i maminka již bohužel zemřeli. Když jsme v roce 1991 do prodejny stěhovali nábytek, abychom už mohli začít prodávat, manžel si všiml, že se výmalba v rohu odlupuje. K našemu překvapení jsme pak objevili původní strop z časů mého dědečka i tatínka. Nemohli jsme ho nechat ukrytý, i přes prakticky dokončenou prodejnu jsme překrývající malbu postupně odstranili a vlastními silami strop opravili. Díky tomu se stal přímým svědkem začátku i celého času mého podnikání,“ popisuje paní Zdenka.

Ona sama v té době odešla ze školství, původním povoláním je učitelka v mateřské školce, doplnila si příslušné vzdělání a rekvalifikaci a nabídla trhovosvinenskýcm zákazníkům zboží, které stále odpovídalo rodinné tradici „materialistů“ Stráských.

„Byl to klasický sortiment přes barvy až po kosmetiku. Po zhruba deseti letech se prodejna rozšířila o další místnost, kde byla parfumérie, dekorativní kosmetika, nově i bižuterie a dárkové balení. V té době u mě pracovaly kolegyně Lenka Štojdlová, Ivana Pilbauerová a Vlasta Ebenhöhová. Dařilo se, já jsem začala jezdit na různé přednášky a semináře, postupně jsem své zájmy rozšířila o zdravou výživu, bylinky a obecně přírodní produkty. Časem jsem si začala uvědomovat, že lidem vlastně nabízím pravý opak, přípravky na bázi chemie,“ pokračuje paní Nováčková.

Proto před osmi lety došlo k rozhodnutí drogerii jako takovou potlačit a zaměřit se na nabídku, která vychází z přírody. Celé prostory se znovu výrazně upravily, a to opět za vydatné podpory a pomoci manžela.

„Otevřela jsem obchod, který mi byl svou nabídkou blízký, skutečně jsem si stála za tím, co lidem prodávám, co jim doporučuji. Představila jsem jim zboží, které nebylo úplně obvyklé. Samozřejmě jsem měla obavy, začátky skutečně nebyly lehké. S kolegyněmi jsem se bohužel musela rozloučit. Postupně se ale ukázalo, že zákazníci si ke mně cestu opět našli. Sice říkám zákazníci, ale považuji je většinou za vzdálené i blízké přátele. Velmi mě těší, že přírodní produkty brzy objevila i mladá generace a nabídku mého obchodu oceňovali i lidé z okolí. Pokud jsem dokázala někomu ukázat cestu k přírodnímu výrobku nebo ho nasměrovat jiným než úplně komerčním směrem, vždy mi to udělalo nesmírnou radost,“ říká paní Zdenka.

Obchod si nesl motto Zdraví - radost - krása U Bílého anděla, lidé se zde mohli scházet i na besedách, přednáškách i tvořivých večerech. Měl a má celou řadu příznivců, kteří dávno překročili vztah prodávající – nakupující.

Paní Zdenka přesto letos došla k závěru, že i tuto etapu svého profesního života ukončí a odejde na odpočinek. „Cítím, že potřebuji trochu klidu a času sama pro sebe, pro svou rodinu i pro svůj tolik milovaný dům, o nějž se stále musíme starat. Rozhodla jsem se takto, i když to bylo nějaký čas opravdu smutné. Také jsem chtěla, aby obchod a jeho sortiment zůstal alespoň částečně zachován, aby nový nájemce byl tak trochu laděný jako já. To se mi, doufám, podaří – dívka, která se přihlásila na můj inzerát hned jako první, mé představy splňuje. Těším se, že vše půjde dál s novou energií a nápady. A protože v domě bydlím, budu svému Bílému andělu stále nablízku. Andělé nás přece nikdy neopouštějí,“ uzavírá s úsměvem paní Zdeňka.

Foto: Archiv p. Zdenky Nováčkové