608 436 941

Bočkova kronika

Autor: připravil Jiří Čajan | Zveřejněno: 21. ledna 2021 | 21x

Nejstarší kronika města, další čtení na pokračování.

Příští rok tomu bude 100 let, kdy učitel František Boček provedl první zápis do nejstarší zachované kroniky města Trhových Svin. Vyhotovil jakýsi úvod pro následující kronikáře, kde popisuje Trhové Sviny, Trhosvinesko, zdejší politické a životní poměry, přírodu, spolkový život, zkrátka běžný život v tomto zapadlém koutě tehdejší první republiky. Určitě to bude zajímavé v porovnání se současností. Začtěte se tedy do řádků pana učitele, které začal psát do městské kroniky v září roku 1922.

 Jiří Čajan

KRONIKA MĚSTA TRHOVÝCH SVIN

František Boček

ÚVOD 1922

Letopisecká komise

Podle zákona ze dne 30. ledna 1920 má mít každá obec do konce tohoto roku obecní kroniku. Naše obecní zastupitelstvo snažíc se vyhověti všem kulturním povinnostem zvolilo letopiseckou komisi, v níž jest mimo starostu města p. Fr. Prince p. K. Kůrka, starostův náměstek, p. děkan V. Tupý a p. učitel J. Pachner. Mimo p. děkana jsou všichni zdejší rodáci. Zvolivši komisi vyvěsilo obecní zastupitelstvo vyhlášku, aby se přihlásil, kdo by chtěl paměti zapisovati. Ježto se nikdo nepřihlásil, rokovali jsme o tom dne 4. srpna 1922 na schůzi okresního osvětového sboru, v němž zasedá jako pokladník úřadující náměstek (druhý) starostův p. Fr. Šindelář a osvětový referent městské rady p. ředitel Mareš. Přislíbil jsem, že kroniku založím a počal jsem ihned pracovati o programu, který by vyčerpal se všech stránek současný stav obce, neboť dosud nemá město žádné kroniky.

Ustanovení kronikáře

Ustanoven kronikářem byl jsem usnesením obecního zastupitelstva dne 2. září 1922.

Kronikář

Jmenuji se František Boček. Narodil jsem se v Kardašově Řečici dne 30. listopadu 1882. Jsem odborným učitelem při zdejší měšťanské škole a vyučuji češtině, zeměpisu a dějepisu, mimo to němčině. Jsem zde od roku 1910, ale v této době jsem byl přes 4 roky na vojně.

Kronika

Na obálce je viděti, že kniha tato byla koupena již na sklonku minulého století, zároveň lze pozorovati známky toho, že již čtvrt století se povalovala v kanceláři.

Počátek

Dne 4. září 1922 počínám psáti tento úvod.

Chyby a dodatky

Vzniklé omyly podtrhnu a na okraji listu napíši stránku této knihy, na níž jsem napsal opravu nebo doplněk.

Trhové Sviny, Rejta

Politická obec trho-svinenská, jíž se tato kronika obírá, má jen svoji katastrální obec. Osada naše jest město a jmenuje se Trhové Sviny. Užívá se zkratky Trh. Sviny, nebo také Trho-Sviny. Do němčiny se překládá Schweinitz. Rejta jsou součástí města a jsou od města oddělena polohou. Město má 591 čísel a 3262 obyvatelův počítajíc v to Rejta i všechny ostatní jednoty. Město má svůj znak a užívá ho. Trhové Sviny jsou střediskem okresu trhosvinenského, jenž s okresy budějovickým, hlubockým a lišovským tvoří po staru hejtmanství budějovické. Po novu náležejí Trh. Sviny do župy budějovické, to jest IX. Původ názvu Trh. Svin je neznámý.

Poloha

Trhové Sviny leží v údolích při soutoku potoka Farského se Svinenským, na svazích přilehlých vyvýšenin, hlavně na jižním svahu pahorku, který se zdvihá mezi údolím potoka Farského a horním údolím potoka Svinenského. Potok Svinenský přetékaje přes Pěčín, vine se obloukovitým údolím přibližně od strany jihovýchodní k západní a přijímá potok Farský, jenž přitéká ze strany severovýchodní. Potok Svinenský volně se plouží, jeho tok je klikatý a údolí místy široké, zvláště za Sviny, jež nazývá se Kojsrok.

Na levém břehu potoka Svinenského půda z údolí k jihu vlnivě stoupá ke Slepičím horám jsouc zároveň zprohýbána úžlabinami, jimiž přitéká voda s vyšších poloh. Je to úžlabí rybníka Preláta a jeho přítoku i odtoku, jenž se vlévá do potoka Svinenského proti Maruškovu dvoru, potom úžlabí potůčku od Čížkrajic, jenž má ústí proti mlýnu Kolínů, a potok od Slavče. Tento Slavečský potok přitéká hlubokým údolím, jež se pod mlýnem Ficlů rozšiřuje v kotlinu, v níž je rybník, vlastně rybníček Jánalů, přijímající též vodu od kapličky svatotrojiční, a rybníček u mlýna Valchy. Nemoha přes vyvýšeninu, na níž stojí Smrčkův kříž, výška 496 m, do údolí potoka Svinenského, k němuž míří, prodral se branou k západu a zahýbá potom podél stráně do Kojsroku. Jako poznámku uvádím, že se vyskytly myšlenky tuto bránu přehraditi, kotlinu zatopiti a získati vodní sílu pro elektrisaci.

Mezi horním údolím potoka Svinenského a potokem Farským zdvihá se vyvýšenina postupující stoupajícím hřbetem na Haperk, tj. vrch Eichberk, zapsaný v mapě Dubíkov, výška 579 m. Za parkem Nového města však stoupání se přerušuje rovinkou, na níž leží rybník Velký. Od něho rovina postupuje jednak k Jezírku, a mimo Kudlatův lom zvolna stoupajíc, pak klesajíc k místu, kde se potok Žár nejvíce rybníku Velkému přibližuje, jednak se šíří k vyschlému rybníku, jenž se ve sporu s p. Buškem nazývá Nový, a k rybníku pod tímto ležícímu, jenž se nazývá hamerský. Za rybníkem Velkým se znovu rychle zdvihá zmíněný hřbet směřující k Dubíkovu; jeho nejvyšší bod Porubí je označen výškou 514 m. Nad horním tokem potoka Farského zdvihá se pahrbek, na němž je les, zvaný Hájek.

Strouhy

Z dolního údolí potoka Svinenského vystupuje značně příkře vyvýšenina oblá, volně se sklánějící k potoku Farskému.

Půda těchto vyvýšenin má místy značně příkré svahy, proto vody vyryly časem četné rokle, jež lid nazývá strouhy. Největší z nich je pod Krýgrů chalupou.

Katastrální obec

Katastrální obec trhosvinenská je veliká 1263 ha 48 a 58 m2. Kostel svineský leží na 480 50´30´´ severní šířky a 320 18´8´´ východní délky podle speciální mapy vojenské.

Nejvzdálenější místo od kostela je les v Říčkách na hranici katastru olešnického, vzdálený od kostela 33/4 km. Katastrální obec je dlouhá od východu na západ asi 51/2 km, a asi 41/2 km široká od jihu na sever. Její sousední katastrální obce jsou Třebče, Bukvice, Olešnice, Pěčín, Trutmaň, Kondrač, Mohuřice, Březí a Otěvěk (Berní úřad).

Hranice

Hranice svinenské obce vede od Královy kruhovky na západ 1000 kroků – přes Boží muka, jež stojí na cestě do Březí, na silnici Krumlovskou před rozcestí, kde odbočuje cesta do Březí – odtud po silnici na východ až k mostu – po potoce do údolí a k mlýnu Valše – k rybníčku pode Lništěm – na Boží muka stojící při staré cestě Mohuřické za lesem Stupa – odtud zabírajíc Kostelní a Obecní les přes kostel Sv. Trojici na potok Čížkrajický - po něm vzhůru mimo Dvořákovu cihelnu a obloukem k rybníku Prelátu – na sever k potoku Svinenskému, jehož se dotýká proti rybníku Hamerskému – odtud obloukem vypouklým na jih k počátku jalové strouhy pod Pěčínem – na Boží muka stojící při cestě mezi Rejty a Hrádkem před rybníčkem u říček – na východ k potoku žáru zabírajíc obecní les v Říčkách – na sz k rybníku Jezírku – na můstek na Borovanské silnici – dále na místo, kde stará Borovanská cesta vchází do lesa – potom podél cesty na jih objímajíc část Červeného vršku k místu, z něhož je 1000 kroků přímo na západ na kruhovku. Podle výpisu z Berního úřadu učiněného p. v. berním Maškem činí celková výměra 1263 ha 48 a 58 m2 a čistý výnos 20.801 K 76 h.

Půda, držitelé půdy

Poplatná plocha 1199 ha 06 a 70 m2; neplodná plocha 14 a 68 m2; stavební plocha a dvory 18 ha 07 a 82 m2; jiné daně prosté plochy 46 ha 19 a 38 m2; - zahrad 7 ha 45 a 58 m2; lesů 116 ha 28 a 53 m2. Z toho nic nenáleží velkostatku, však kostelu sv. Trojice 6 ha 99 a 36 m2, kostelu Panny Marie 36 a 14 m2 a děkanství 52 ha 60 a 71 m2. Ostatní půda náleží občanstvu, z ní obci 205 ha 35 a 25 m2. Pozemky jsou většinou zařazeny do 3 až 5 bonitní třídy. Největší držitelé půdy jsou kromě obce Kolín Josef č. 196, má 29 ha 63 a 41 m2; Štojdl Ludvík č. 177, má 16 ha 03 a 16 m2; Sazyma V. č. 562 má 16 ha 50 a 31 m2; Josef Porák, č. 94 má 19 ha 03 a 41 m2; Kouba Jan č. 176, má 14 ha 05 a 38 m2.

Povrch, přehled osevních ploch

Podrobná data o stavu povrchu katastrální obce nám podává „Obecní přehled pro místní čili politickou obec Trh. Sviny o osevu nebo jiném používání všech pozemků v obvodu té obce ležících, podle stavu, jaký tu byl hned po skončení jarního osevu r. 1918.“: Výměra plochy bez drobných hospodářů 1260,27 ha. Z toho zastavené a všechny jiné plochy neplodné 67,45 ha; rybníky, jezera, bažiny 11,79 ha, lesy 117,50 ha, pastviny 26,70 ha; zahrady zelinářské 0,10 ha; ozdobné, ovocné a jiné 10,25 ha; pšenice ozimá 19,28 ha; žito 214,80 ha; ječmen jarní 6,53 ha; oves 114,18 ha; hrách 0,07 ha; vikev 0,14 ha; směsky 0,60 ha; řepka 0; mák 0,05 ha; len 0,25 ha; brambory ranné 5,40 ha; pozdní 69,12 ha; čekanka 0; cukrovka 0,01 ha; vodnice 16,95 ha; zelí hlávkové 18,32 ha; jeteliny všeho druhu na suchou píci nebo na semeno 128,16 ha; louky 90,24 ha; čistý úhor 39,31 ha; louky o řádek výše jsou role toho roku jako louky užívané; louky trvalé 243,36 ha; k tomu; k tomu plocha drobných hospodářů 3,21 ha připočtená dá celkovou výměru katastrální obce 1263,48 ha. Třeba uvážiti, že tento soupis byl zpracován za příčinou stanovení dávky obilí, kterou museli hospodáři za maximální cenu eráru odvésti. Jsou tedy čísla značící obilí o něco zmenšena, proti tomu k výměrám úhorů, luk a podobnému je něco přilháno, aby se dostalo celkové číslo výměry každého rolníka. Někde též půda nechána opravdu úhorem ležeti pro nedostatek pracovních sil.

Rybníky

Rybníky jsou v katastrální obci tyto: 3 rybníčky Studených, 1 Fajfarů, ležící nad rybníkem vyschlým, jenž se nazývá Nový, 1 za Bosnou, Velký, Jezírko, Hamerský čili Špitálský, Trník, Dvorský, Jánalů, Pecínovských, Halešů a 5 zatopených lomů. Jen rybník Velký a Hamerský dají se pravidelně napájeti z náhonu, jenž vede do dymáčku. Velký rybník však nemá odtoku. Loví-li se, teče voda přes louky k Jezírku. Bylo-li by vody mnoho, odtéká přebytečná od dymáčku k potoku Svinenskému. Ostatní rybníčky jsou napájeny jen vodou pramenitou a deštěm. Jako rybníky jsou v katastrální mapě ještě zaznamenány parcele 3669/2 u staré cesty Borovanské, 3187 pod Bukvicí a 3526 u Hvízdalky. Podle zbytků hrází bývalo rybníků ještě více.

Oblasti vod

Všechnu vodu katastrální obce odvádí potok Svinenský mimo cíp mezi Rejty a Bukvicí. Odtud stéká voda do potůčku Žáru.