Ve Svinech bylo rozšířeno za starých časů soukenictví, jež však dnes úplně vymizelo. Již v 15. stol. dostali soukeníci trho-svinenští privilegium, že mohou své výrobky opatřovati obrazem růže jako známky ochranné. Závodů průmyslových je málo. Je tu továrna Josefa Šimona na kroužky ke knoflíčkům nitěným, továrna Schönauerova na hospodářské stroje, kamenictví Lašky a Valtera a 4 mlýny. Z řemesel nejvíce udrželo se tu obuvnictví; jestiť v Trh. Svinech asi 80 samostatných mistrů obuvnických. Ze spolků zmínky zaslouží: Odbor „N. J. P.“, „Sokol“, hospodářsko-lesnický spolek a sadařský spolek. Kromě jmenovaných spolků má zde své sídlo i „Trocnovský odbor“ našeho akadem. spolku.
Je tu občanská záložna a Okresní záložna.
V Trhových Svinech jest i lidová čítárna založená akad. spolkem „Budivoj“ roku 1904.
V žádném snad městě nenajdete tolik na sebe nevražících stran jako v Trh. Svinech. Každý hostinec má svou stranu, jež je ve stálém boji s ostatními a pro tyto místní nesváry není smyslu pro práci v okolí. Ani spolky národně důležité, které by se měly co nejvíce podporovati, nežijí tu v míru. Tak ve stálém boji jest odbor „N. J. P.“ se „Sokolem“.
Vedle odboru „N. J. P.“ v Trh. Svinech jsou ještě odbory téže v okrese v těchto místech: Borovanech, Besenicích, Bukové, Komářicích, ve Slavči a v Todni. Nejčilejší je odbor v Borovanech, hlavně přičiněním dp. J. Kroihera.
K vůli celku zmíním se ještě o četných památkách historických v okresu Trho-Svinenském. Na prvním místě sluší uvésti Trocnov, rodiště slavného válečníka z dob husitských Jana Žižky z Trocnova. Trocnov leží již na hranici okresu Trho-Svinenského a Lišovského a jest obvyklým místem pro konání lidových táborů a slavností.
Zbytky starých tvrzí nacházejí se v Čížkrajicích, Chvalkově, Keblanech, Ostrolově-Újezdě; památné jest i pohřebiště pohanské v háji zvaném „Štěpánka“ u Ostrolov-Újezda. To byl by asi stručný nástin historických a národnostních poměrů okresu.
Uvažujeme-li celkovou kulturní vyspělost obyvatelstva, přicházíme k výsledku, že okres Trho-Svinenský jest jeden z nejzanedbanějších okresů v tom ohledu: uvědomění národní jest nepatrné. Ponenáhlu i do těchto chudých vesnic zanáší se boj mezi politickými stranami našimi, které bojují zejména v městech s příkrostí neobvyklou; nejzajímavější při tom jest, že se neví, zač a proč se vlastně boj ten vede. Z politických stran zdála se do nedávna míti vrch strana mladočeská, jejíž kandidát posl. Holanský zvítězil při posledních volbách do rady říšské. Ve skutečnosti však je málo těch, kteří by měli určitých pojmů o stranách politických. Přijde Mladočech, slibuje hory, doly a lid s ním sympatisuje; přijde radikál a lid hlásí se k radikálům; řeční-li socialista, lid si ho také chválí; krátce, vše je mu jedno, nerozumí tomu, přikývne ke všemu. V poslední době začíná síliti v okrese strana agrárně-katolická, která je dosud nejlépe zorganizovaná. Sociálními demokraty jsou pouze dělníci, hlavně ti, kteří na práci chodí do Rakous a boj až sem přenášejí. Celkem řečeno, nemá lid skoro žádného uvědomění národního ani politického; krajinské listy politické štvou strany proti sobě a lid zůstává odkázán zase jen na sobě a svému citu.
Co se týče lidové četby, musím s bolestí přisvědčiti, že se nečte skoro nic. Jest žalno seznati, že lid náš nemá téměř ponětí o naší slavné minulosti, aneb vědomosti jeho o tom jsou následkem špatné výchovy převrácené. Starají se sice odbory „N. J. P.“, aby v tom směru stala se náprava, hlavně zakládáním knihoven, ale kromě odboru Borovanského jsou ostatní odbory málo činny. Náš akademický spolek aspoň z části pomohl tu založením lidové čítárny v Trh. Svinech, odkudž přečtené noviny zasílají se do okolních vesnic. Čítárna přešla od 1. ledna 1906 ve správu odboru „N. J. P.“ v Trh. Svinech a osvědčuje se znamenitě. To však všecko nestačí, zde potřebí jest pracovati soustavně a od počátku. Snad by žádoucí nápravy dosaženo bylo působením založeného „Svazu osvětového“.
„N. J. P.“ – Národní jednota pošumavská pozn. aut.
(pokračování příště)