V nelehké poválečné době byl od 23. dubna 1947 do 24. dubna 1948 vyhlášen u příležitosti 950. výročí jeho mučednické smrti rok svatého Vojtěcha. Tato velkolepá oslava měla přispět k obrodě a posílení ducha českého národa. Na Zelený čtvrtek byl vydán ordináři v Československu pastýřský list, ve kterém byl připomenut život tohoto světce a jeho odkaz k mravní kultuře mládeže a ke kněžskému a řeholnímu povolání.
V rámci svatovojtěšského roku byla ve dnech 27. června až 13. července vykonána po českobudějovické diecézi pouť ostatků svatého Vojtěcha. Prvně byly slavnostně přivezeny do Červené Řečice u Pelhřimova, kde je na hranici diecéze přivítal kapitulní vikář Msgre. Jan Cais. Světcovy ostatky po celou cestu Českobudějovickem, která měla být „cestou k našemu národnímu vzestupu a blahu“, doprovázel Prof. Dr. Jan Merell, římskokatolický teolog a kněz.
Do Nových Hradů přivezli relikvii z Třeboně 1. července 1947, odtud pak do tehdejší Stropnice, kde byla (po krátkém proslovu profesora Mellera) předána světcova lebka P. Waschenpelzovi k požehnání celému kraji. Odtud putovala relikvie do Benešova a Kaplice a v sedmnáct hodin byly ostatky svatého Vojtěcha přivítány v Trhových Svinech. Patronát nad celou slavností převzal Okresní národní výbor v Českých Budějovicích a Místní národní výbor v Trhových Svinech s okolními národními výbory, spolky a korporacemi. Za velké účasti nejen místního obyvatelstva byly ostatky neseny městem v triumfálním průvodu (jak konstatoval Hlas lidu) do děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ve dvacet dva hodin začaly noční adorační pobožnosti chorálem Hospodine pomiluj ny, hraným žesťovým souborem z věže kostela. Celou slavnost doprovázel v kostele místní chrámový sbor, v jehož podání především vynikly staroslovanské chorální pašije o Svatém Vojtěchu. Po ranní mši a udělení požehnání putovaly svaté ostatky dále do jižních Čech.
Archivní fotografie zachycuje průvod se svatou relikvií při vstupu do města.