Svinenská Kanada
Nové historické putování, a to po hospodách, kterých ve městě a v okolí bývalo opravdu požehnaně
Pokud by se kdokoliv z nás chtěl vydat do Kanady, aniž by musel cestovat přes Atlantik, může se vypravit alespoň do té české, nacházející se na malebném pomezí jižních Čech a Moravy, mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem. A za předpokladu, že by nechtěl opouštět domovské město, by získal ještě poslední možnost, tedy vydat se prozkoumat Kanadu na Červeném vršku v Trhových Svinech.
Téma pomístního názvu Kanada, a zvláště pak stejnojmenného hostince, jsem zmínil ve svém článku, resp. soutěžním textu, vydaném v roce 2017 u příležitosti 580. výročí udělení městských práv Trhovým Svinům. Od té doby jsem o přesné lokaci a samostatném pohostinství diskutoval s několika místními pamětníky, ale spolehlivě o něm byla schopna mluvit pouze moje prababička Lidmila Alexová, která si docela dobře jeho umístění vybavuje. Vzhledem k tomu, že se žádné torzo do dnešní doby nedochovalo a terén se trochu proměnil, se hledání ukázalo jako značně náročné, podrobnější shromáždění historických pramenů ale významně napomohlo.
Ve středu 5. dubna jsme po přesném místě hostince začali pátrat s panem Petrem Kozlem. Vybaveni současnými i historickými mapami, včetně leteckých snímků z 50. let, jsme vyrazili na Červený vršek. Základem bylo vytyčení staré borovanské cesty, která víceméně rovnoběžně kopíruje dnešní turistickou stezku. Naše hledání bylo usnadněno dobře patrným úvozem i několika kamennými mezníky. Věděli jsme, že hostinec se měl nacházet po levé straně při cestě od Trhových Svinů a že se z cesty nescházelo nikterak daleko. Po několika lichých stopách (např. objevení prohlubní pravidelného tvaru nebo malého „rybníčku“) jsme narazili na lokalitu, která se již po prvotním průzkumu ukázala být právě místem tehdejšího hostince – nebo to alespoň můžeme říct s vysokou pravděpodobností. Není pochyb, že v místě pravidelného obdélníkového valu stál kdysi dům, stále je dobře znatelný obvod i zdi uvnitř chalupy, jedna „místnost“ je nápadně níže než ostatní a lze tedy usuzovat, že šlo o sklep. Po lehkém odkrytí povrchu jsme narazili na cíleně skládané kamení, terén za valem je rovinatý a porostlý mladšími stromy i náletem. Můžeme se domnívat, že to byl udržovaný sad, bohužel však nebyl nalezen žádný ovocný strom, který by naši domněnku potvrzoval.
Problematické je taktéž určení katastru. Dnes leží lokalita v k. ú. Otěvěk, ale přímo na cestě proti hostinci začíná katastr Trhových Svinů, do něhož spadá i osada Třebíčko. Pan Jiří Čajan však přišel se zjištěním, že podle záznamů v kronice divadelního spolku Klicpera v Otěvěku se Kanada skrývala pod otěvěckým popisným číslem. A tato kronika se ukázala jako nejlepší možný zdroj – obsahuje totiž záznam o pohnuté historii obyvatel domu a také jedinou dochovanou fotografii celého objektu.
Rád bych nyní předal několik informací z kroniky spolku Klicpera. Vůbec nejdříve se mluví o majetku rodiny Holoubkovy, která kromě zemědělské usedlosti vlastnila velké množství pozemků. Píše se, že „v roce 1925 uhodil blesk do štítu stavení, sjel až do stáje, kde zabil dobytče.“ Po Holoubkově smrti koupil od vdovy celé hospodářství Jan Ehl, který část odprodal hned různým zemědělcům a zbytek asi po dvou letech Stejskalům ze Sepekova. Ani ti se zde ovšem dlouho neudrželi. Od nich koupil otěvěcké hospodářství jistý Václav Štefan, pocházející ze Slezska. Poměrně brzy statek prodal a „se svým nevlastním synem Karlem Krejčím, proslulým silákem, který měřil skoro 2 metry, si ponechali pouze pole a les Na porostlé.“ Ve 30. letech si na pozemku postavili chalupu ze sušených cihel a pojmenovali ji vznešeně Kanada. Dávat jednotám názvy podle cizích zemí nebo měst přitom nebylo žádnou výjimkou, například u Suchdola nad Lužnicí se dodnes dochovaly samoty nazvané London nebo New York, u Svatého Janu nad Malší zase stojí Argentina a koneckonců i rejtskému hostinci se v 1. polovině 20. století říkalo Bosna, což bylo zcela nepochybně reflexí první světové války.
S tím však název Kanady pravděpodobně nesouvisí. Podobnými romantickými označeními se často pyšnily např. trampské osady, tramping jako takový zažíval navíc v této době velký rozmach a jeho členové při užívání obdobných názvů odkazovali k nejrůznější dobrodružné literatuře. Ačkoli volba jména chalupy určitou podobnost s trampským hnutím vykazuje, neexistují žádné důkazy, které by tuto domněnku potvrzovaly a dokládaly, že snad majitelé chalupy patřili mezi trampy, nebo pro ně bylo hnutí nějakým způsobem inspirativní.
Otec Štefan a syn Krejčí prodávali na Kanadě lahvové pivo. Nedá se tedy mluvit o hospodě v pravém slova smyslu, ale údajně zde bylo posezení pro hosty, navíc o zákazníky jistě nemohla být nouze, protože lesní cesta od Trhových Svinů k Borovanům bývala hojně využívaná. Vždyť vlak se tenkrát považoval za ekonomicky výhodnou možnost dopravy a borovanské nádraží bylo pro Svinenské nejblíže. Ne nadarmo se krátce po svém vybudování oficiálně označovalo jako „Borovany—Trhové Sviny“ a svinenští cestující nebo přespolní handlíři museli při cestě od nádraží k městu Kanadu vždy míjet.
V roce 1938 majitelé Kanadu prodali panu Josefu S., pocházejícímu z blízkého okolí Trhových Svinů. Jméno nového majitele je v kronice uvedeno, jelikož však potomci dodnes v oblasti žijí, nebylo by vhodné jej uvádět v celém znění. Další záznam se už vyjadřuje ke smutnému konci: „Kanada v r. 1940 celá vyhořela a dodnes tam trčí pouze trosky zdí.“ Majitel byl v květnu 1942 při práci v Linci zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Po válce nebylo zcela jasné, kdo byl majitelem pozemku, na němž budova dříve stávala. Kronikář se domnívá, že se jím stal bratr zesnulého majitele.
Tím příběh Kanady dospěl ke konci a dnes, po více než osmdesáti letech od ničivého požáru, ji nepřipomínají ani trčící trosky. Dokdy mohly být zbytky zdiva po destrukci požárem patrné, by musel posoudit nejspíš archeolog. Je to však také otázka k zamyšlení – kolik let musí uplynout, aby byl dokonán zánik, aby se historie definitivně uzavřela a vše, co ještě nedávno bylo kolem nás, si vzal čas.
Nezbývá než závěrem poděkovat panu Čajanovi a panu Kozlovi za úspěšnou pomoc při odkrývání těchto pohnutých dějin. Pokud by čtenáři o Kanadě cokoliv věděli, hostinec navštívili, nebo se příp. domnívají, že jeho poloha mohla být ještě jiná, mohou mě kontaktovat přes e-mail kronikaTS@gmail.com.
Legenda k mapě Kanady:
Šikmá linie zcela vpravo označuje současnou hlavní silnici č. 157 mezi Trhovými Svinami a Borovanami. Přibližná poloha někdejšího hostince Kanada je vyznačena červeným kroužkem, severně od pomístního jména Kanada. Zajímavý je i další pomístní název Amerika, nelze však přesně určit, jestli byly lokality označeny tímto způsobem záměrně a ve stejné době. Západně od Dolního Machartova rybníka je ještě pozorovatelný pomístní název Na porostlé, tedy lokalita pozemku, který si Václav Štefan a Karel Krejčí ponechali, aby si na něm (resp. v jeho blízkosti) mohli vystavět zmiňovanou chalupu.
Použitá literatura, zdroje fotografií a map:
Kronika divadelního spolku Klicpera v Otěvěku (odtud i pův. fotografie Kanady)
Mapa Kanady: https://geoportal.gov.cz/
