Díl druhý
K prvnímu ředitelskému střídání na trhovosvinenském gymnáziu došlo dne 1. října 1970, kdy dosavadního ředitele Františka Janáčka ve funkci nahradil Mgr. František Hesoun. Po svém předchůdci převzal vedle gymnázia i vedení základní devítileté školy. V průběhu 70. let se pak z místního gymnázia stal fenomén, který neměl široko daleko obdoby.
V období normalizace se ocitla ve velkých problémech celá řada lidí, která například díky svým názorům padla v nemilost vládnoucí moci, anebo patřila k praktikujícím katolíkům. Nepřipadalo v úvahu, že by se pedagogové v této situaci mohli uplatnit na gymnáziích nebo středních školách ve větších městech (včetně Českých Budějovic). V Trhových Svinech to bylo jiné. Díky vstřícnému a tolerantnímu přístupu ředitele Hesouna a určité provinčnosti školy zde mohli tito pedagogové vyučovat, a léta dokonce ukázala, že se řadili mezi nejoblíbenější profesory ve sboru. Totéž platilo i o studentech. Ředitel školy po celé roky upřednostňoval znalosti a vědomosti před politikou, a tak v Trhových Svinech mohli absolvovat středoškolské studium i studenti se „špatným kádrovým profilem“.
Na škole působila v 70. a 80. letech celá řada kvalitních pedagogů. Nelze nezmínit Janu Buštovou, Anitu Otáhalovou, Evu Kordovou, Jarmilu Pavlovou, Jiřinu Tvarochovou, Miroslava Chalupského nebo Jaroslava Michala. Některé hodiny byly svěřovány i učitelům z místní základní devítileté školy, například Vlastě Mikšíčkové, Janě Chylíkové, Janu Čížkovskému, Václavu Pavlíčkovi, Jiřímu Tupému či Eduardu Zemanovi. Všichni tito učitelé byli známí svým hlubokým zájmem o předměty, které vyučovali, a také tím, jak poutavě dokázali studentkám a studentům předávat své rozsáhlé znalosti.
Velký prostor dostávala na škole tvůrčí činnost studentů. Díky tomu vzniklo několik úžasných projektů: pásmo zábavních scének pro širokou veřejnost pojmenované Bavte se s námi, školní časopis Student a soutěž ve sběru brambor zvaná bramboriáda. Těmto mimoškolním činnostem se studenti začali věnovat již v polovině 70. let, a i přes blížící se maturitní zkoušky si dokázali najít dostatek času pro výše zmíněné aktivity.
Přesuňme nejprve naši pozornost k časopisu Student, který vlastně nebyl časopisem v pravém slova smyslu. Jednalo se o velký arch papíru ve formátu A1, na který studenti psali články, kreslili a malovali ilustrace či lepili fotografie. Ve své podstatě tak byl uměleckým dílem, jež umožňovalo rozvíjení kreativity a tvůrčího myšlení. Časopis vycházel v neuvěřitelné frekvenci – jednou za čtrnáct dní, což si zasluhuje velký obdiv. Do vydání dalšího čísla pak tento výtisk visel na školní chodbě v 1. pavilonu současné základní školy, kde se tehdy stále ještě nacházely třídy gymnázia.
V 90. letech vysvětlovala Mgr. Marie Poláková význam školního časopisu: „Student se v polovině 70. let vypracoval pod vedením studenta Milana Koželuha na arbitra věcí nejenom elegantních. Mezi nejvýznamnější akce patřily bramboriády a expedice (Otín, Sušice). Každé nové vydání nástěnného časopisu bylo netrpělivě očekáváno, poctivě čteno a často citováno.“
Před nedávnem jsme v archivu gymnázia objevili naprostou většinu vydaných Studentů. Díky tomu si nyní můžeme připomenout některé články s vážnou i nevážnou tematikou a názorně si ukázat, jak nadaní byli místní studenti a jak vysokou úroveň časopis měl.
V rubrice Naše nudle se vždy řešila aktuální témata. Ani příspěvek z poloviny 70. let není výjimkou – přesvědčte se níže.
Naše nudle
Nastalo zkoušení. V prvním ročníku se projevilo jako živelná pohroma. Nejlepší známka byla trojka. V důsledku této pohromy všichni studují ve škole, po škole, úkoly píší o přestávkách, protože doma na to není čas. Zatím nemáme zprávy o zkoušení z ostatních ročníků.
Ze zpráv naší agentůry:
Mezi studenty se proslýchá, že po říjnu by měl přijít listopad, a to dokonce první.
V pátek dne 17. 10., když se místní i okolní sebranka opět sešla na tanečních, byl pozorován zajímavý přírodní úkaz, pršelo odshora dolů. Tento jev pokračoval i v sobotu a v neděli.
CŠV SSM pořádá kurs v omítání domu, který vede s. Kopáček. První kurs byl v sobotu 11. 10. a zúčastnil se ho pouze on sám. Kursy jsou pravidelně každou sobotu u Kopáčků na zahradě. Kurs zdarma.
Střední zdravotní škola v Českých Budějovicích hodlá založit také svůj časopis nazvaný Student. Po delším přemlouvání a vymlouvání, že na SZŠ nejsou studenti rodu mužského, ale ženského, bude mít časopis jméno Studentka nebo Zdravotnice. U základů tohoto časopisu stojí samozřejmě bývalí žáci ZDŠ, kteří Studenta četli, i když ještě studenty nebyli. Ovšem že tahle drzost a sebejistota SZŠ nás nemůže rozházet, protože NÁŠ časopis nemá konkurenci, i kdyby se zdravotní sestry snažily, jak chtěly.
I když redakční rada pracovala s velkým nasazením, ne vždy se podařilo vydat nové číslo v termínu:
Redakční rada Studenta oznamuje všem studentům, že jejich nejoblíbenější časopis nebude do pololetí vycházet. Je nepravdou, že Student, jak tvrdí zlé jazyky, přestane vycházet úplně. Chceme vás však ušetřit pololetních trapasů, když se nemůžete učit, protože o přestávce čtete a po odpolednách opisujete příspěvky Studenta. Zároveň upozorňujeme, že každým dnem očekáváme nové příspěvky všeho druhu (próza, poezie, kreslené i psané vtipy, testy, rozhovory apod.). Nezapomínejte, že Student je váš časopis a máte právo jej neustále vylepšovat.
Dobře zásobená rubrika Moudrá slova zveřejňovala výroky zdejších profesorů. A že jich bylo!
Moudrá slova
- Prof. Buštová: Že jsou z mužskejch k stáru lidi, za to můžou jenom ženský.
- Prof. Dvořáková: Tvoji rodiče jsou asi dost bohatí, že ti mohou koupit tak dlouhé vedení.
- Prof. Echtner: Kde jsou ty časy, kdy profesor přišel do třídy, napařil pár pětek, zlepšila se mu nálada a mohl vykládat. Jó, to byly časy!
- Prof. Echtner: Pokud není můj výklad jasný, tak je to škoda.
- Prof. Chalupský: Gymnázium je inkubátor budoucích vědců.
- Prof. Chalupský: A tak si napíšeme, neboť já naivně se domnívaje, že někdo čte i knihu, a tudíž studuje na 200 %, pár větiček z ní.
- Prof. Kordová (po odpovědi jednoho žáka): Mohl byste mluvit natolik nahlas, abych neměla mindrák, že jsem nahluchlá?!
- Prof. Michal: Mluvila jste jako kniha, ale zavřená.
- Prof. Michal: Nechoďte jak román na pokračování.
- Prof. Michal: A Veruno, až někdy budete mít čas, zajděte k holiči, abyste na mě nekoukala jak křovák z buše.
- Prof. Pavlíček: Olivový olej je finančně nejmastnější.
Velmi oblíbené bylo přetextování známých písní českých zpěváků nazvané Nové hity.
Petr Rezek: Prší krásně
Prší krásně,
deštník se mi zabodnul do dásně,
a tak dešti nastavím své dásně
a on mi je vypucuje krásně.
(John)
Hana Zagorová a Petr Rezek: Jsem duhová víla
Jsem křečová žíla.
A co jsem já?
Co se zas tak blbě ptáš?
Ujel mi vlak.
Jsem naběhlá víla,
létám jako ten pták.
Petra Černocká: Náklaďák
Měl v ramenou
krev sraženou
a klíční kost
fest zlomenou.
Karel Gott: Jen se hádej
Jen se válej,
jen se klidně válej,
spadne na tě kámen,
bude s tebou ááámen.
Velmi populární byly rovněž podzimní bramboriády – mistrovství světa ve sběru brambor. Soutěži bývalo pravidelně věnováno celé jedno číslo školního časopisu, v němž studenti naplno popouštěli uzdu své kreativity. V roce 1975 tak třeba vzniklo unikátní vydání nalepené na jutový pytel, které představovalo následující údaje.azi
Technické údaje z bramboriády 1975
Uskutečněno 26. 9. 1975 v 11.30 hod. na poli družstva Olešnice.
Počasí:
- Polojasno, během celého dne slunečno, srážky během závodu 0 mm
- Teplota vzduchu: 20,2 °C
- Vítr: jihovýchodní
- Tlak vzduchu: 70 torrů
- Rel. vlhkost: 60 %
Technické údaje:
- Azimut šňorku: 61°
- Průměrná váha brambory: 9,6 dkg
- Průměrná váha z 1 m: 4 kg 28 gr.
- Průměrná velikost brambory: 4,6 cm
- Teplota brambor /měřeno intravenosně/: 18 °C
- Škrobnatost brambor: přijatelná
- Na 1 m průměrně: 43 brambor
- Na 100 m průměrně: 4 300 brambor
- Množství brambor: střední
- Rozložení: slabě, nepravidelné
Výsledky:
- První družstvo – každý 2,8 bram. / sec.
- Druhé družstvo – každý 2,6 bram. / sec.
- Třetí družstvo – každý 2,3 bram. / sec.
Za zmínku stojí, že dne 14. října 1975 vyšlo pro studenty Gymnázia Trhové Sviny výjimečné 43. číslo časopisu Mladý svět. Tehdejší špičkový redaktor tohoto časopisu Rudolf Křesťan a fotograf Miroslav Hucek napsali dvoustránkovou reportáž z popsané bramboriády. Miroslav Hucek pak použil snímek ze soutěže ve sběru brambor ve svém kalendáři na rok 1976.
Na počátku 80. let 20. století se nad trhovosvinenským gymnáziem začala stahovat mračna. I když nemělo nouzi o studenty a ve srovnání s ostatními školami dosahovalo výborných výsledků, rozhodl se zřizovatel, že v roce 1984 místní gymnázium uzavře. Nikdo tehdy nevěděl, co ho k tomu vedlo, a nikomu nebylo jasné, zda se ještě někdy podaří gymnaziální tradici v Trhových Svinech obnovit.
Nespravedlivé rozhodnutí nenesli špatně pouze profesoři a studenti, kteří měli nově dojíždět do budějovických gymnázií, ale i absolventi školy. Právě z jejich iniciativy bylo v sobotu 23. června 1984 uspořádáno Velké setkání absolventů GTS. Zástupci všech ročníků, kteří maturovali před rokem i před více než dvaceti lety, se sešli na školním hřišti a ověnčeni cedulemi s rokem zakončení studia vyrazili na průvod městem.
Průvod byl završen opět na hřišti, kde mělo následně dojít k symbolickému pohřbení gymnázia. Celý akt spočíval v tom, že absolventi Jiří Beneda a Jiří Kopáček sbili malou dřevěnou rakev, do níž uložili drobné školní předměty: prázdnou třídní knihu, křídu a další artefakty. Tu pak chtěli zakopat do jámy vystlané chvojím. Vyšší moc však vytušila tichý protest proti uzavření školy a údajně předala řediteli Františku Hesounovi zprávu, že v případě pohřbení rakve budou mít problémy nejen studenti, ale zejména učitelé včetně jeho samotného. To studenti nechtěli dopustit, a tak "pohřeb" přerušili. Rakvička pak prý nějaký čas ležela na hromadě uhlí na sídlišti, než se zcela rozpadla.
Přestože akce na hřišti nabrala poněkud jiný spád, odpolední program pokračoval beze změn – nejprve v kulturním domě vystoupily kapely DEN (Divadlo emocionálních nálad) a Spáči, poté byl odehrán výběr scének z oblíbeného pořadu Bavte se s námi. Setkání bylo zakončeno v hotelu U Dvou čápů, kde skupina DEN hrála k tanci a poslechu do pozdních nočních hodin.
Ačkoliv bylo Velké setkání absolventů GTS připraveno velmi precizně, na rozhodnutí o zavření školy se nezměnilo nic a spolu s koncem školního roku 1983/1984 se tak dopsala i historie trhovosvinenského gymnázia. Léta pozvolně plynula a směřovala k sametové revoluci. Až do 17. listopadu 1989 si o znovuotevření školy nikdo netroufal veřejně mluvit. Ihned po pádu komunistického režimu se však v Trhových Svinech začaly dít velké věci.
Pokračování příště.
Foto: archiv J. Čajana, archiv GTS.
