608 436 941

Pět mrtvých kluků:

Autor: Jan Štifter | Zveřejněno: 16. listopadu 2022 | 169x

hra na ledě v roce 1942 skončila tragicky

„Tady ti tři v posteli, to jsou bratři Balangarovi. Franta ročník 1931, Petr 1932 a Jarda 1934. Na další fotce je Franta Visinger, ten byl stejně starý jako já. A měl jsem takový snímek i s posledním Vláďou Feierfeilem, ale ten byl pomačkaný a už jsem ho neobjevil,“ říká 88letý Jiří Reindl, poslední žijící pamětník tragické události, kdy se 12. 12. 1942 na Velkém rybníce v Trhových Svinech utopila pětice chlapců.

Společně chodili do školy. Bývalo zvykem, že od 12 do dvou hodin mívaly děti přestávku. Družina v té době nefungovala, museli si najít zábavu. V zimě klouzali na Pergalovci, v létě chodili k panu Kollarovi, který měl cukrářství, a točili u něj zmrzlinu. 12. prosince se rozhodli, že půjdou na Velký rybník.

Zřejmě byla trochu obleva. Museli jsme z hráze přeskočit na vodu, led nebyl až u kraje. Uprostřed byla vysekaná díra, odvětrávací prostor na ryby, asi deset metrů v průměru, a kolem byly nasázené březové paličky, pro výstrahu. Ty paličky jsme vytahali a vozili se na nich. Jeden jsme tahali druhého. Led vypadal celistvě, byli jsme neopatrní. Nejdřív spadla do vody první dvojice, vzápětí druhá, a nakonec se koupal i pátý kluk, asi jim běžel na pomoc. S Jendou Buřičů jsme na ně koukali, kluci plavali, pudlovali, slabý led se jim lámal pod rukama. Běželi jsme k hrázi a pak rovnou na Staškovu pilu, do nejbližšího baráku, volali jsme přitom: Pomoc, kluci se topí,“ popisuje Jiří Reindl.

Kluci umřeli v ledové vodě, ztratili sílu, těla rychle prochladla. Událost tragicky poznamenala celou generaci svinenských dětí, dodnes na ni s hrůzou vzpomínají. Při neštěstí ztratila tři děti rodina Balangarových. Jediní dva přežili: Jiří Reindl a jeho kamarád Jan Borovanský. „Někdo nás vyslyšel, zalarmoval pomoc, vzali prkna a háky a běželi kluky zachránit. Nebyl jsem u toho, když je tahali z vody, ale slyšel jsem, že pro ně do vody skočil táta Franty Visingera. Věděl, že ve vodě je jeho syn. V rybníce nebyla velká hloubka, rychle vytáhl všech pět chlapců. Volali doktora, ale nikdo jim už nedokázal pomoct.“

Vyprávění Jiřího Reindla doplňuje i dobová kronika: „Jejich křik zaslechli lidé na silnici, přivolali pomoc dělníků ze Staškovy pily, kteří bidly hledali nešťastné děti. Mezi nimi zvlášť vyvíjel činnost tesař Visinger v neblahé předtuše o své dítě. Nerozpakoval se, skočil do otvoru v ledu, pohrouzil se, nahmatal tělíčka dětí. V zoufalství vytáhl všech pět – mezi nimi i svého synka. Byl to hrozný pohled – tělíčka zimou a zadušením zmodralá, zoufalý vzlykot otce a slzy ostatních.“

Pohřeb se konal 15. prosince, připomínal manifestaci, účastnily se ho davy lidí z Trhových Svinů a okolí. „Celý hřbitov byl zaplněn, obsazen byl i hřbitovní plot,“ zaznamenal kronikář. Postiženým rodinám vyplácela pojišťovna náhradu pohřebného v částce 1000 korun.