Mobilisace
První mobilisační rozkaz došel telegraficky dne 26. července 1917 ráno o páté hodině 10 minut. s rozkazem poště, připravenou mobilisační vyhlášku vyvěsiti. S napětím očekáván posel z hejtmanství, jenž měl přivézti vyhlášky o tom, které ročníky mají narukovati. O polednách pan revizor Trajer předčítá došlé mobilisační rozkazy, že mají narukovati vojíni v záloze i domobranci asi do 37 let. Teď zde byla holá pravda! Proklínání, pláč! Přípravy a druhý den loučení.
Protože jsem také hned s počátku narukoval, zapisuji vypravování p. odb. uč. Smitky, který zde celou válku byl:
První čas války
Ač městečko naše od dráhy daleko je vzdáleno, přece válka v prvních měsících svého trvání způsobila v něm neobyčejný ruch. Tisíce kusů dobytka přiháněno na naše trhy, sta obchodníků z Prahy, Vídně i Uher přicházelo, aby pro vojsko nakupovalo. Ceny dobytka stoupaly, což jsme brzy pocítili při koupi masa, neboť den za dnem bylo dražší a dražší. V místních hostincích bývalo nezvykle hlučno. Za dobytek se neplatilo již sty, nýbrž tisícovkami. Večer při pivě se mluvilo hlavně o dobytku. Příznivá doba spekulantů!
První ranění
Veliký rozruch v městě nastal, když se rozkřiklo, že jsou v loubí první ranění. Bylo tu několik vojáků lehce raněných. Přišly z Besednic a vypravovali o svém hrdinství, o útrapách, o vítězství i porážkách: „Rusové jsou dobře připraveni, Rakousko to prohraje.“ Později přišlí již sevšedněli a těšili se menší pozornosti.
Život za války
Mnoho mužů odešlo za vojenskou povinností. Shromažďovali se u pluku 91. v Č. Budějovicích, později v Brucku nad Litavou (Királyhida), kamž dojížděli často příbuzní, aby navštívili a jídlem zásobili své milé. Ti, kdož doma zůstali, vzpomínali, psali a mnozí se i modlili. V městském chudobinci v prvních letech války se shromažďovaly starší ženy k modlitbě. Před křížem u kostela v teplých měsících konány pobožnosti, čteny litanie, zpíváno. Pan kaplan modlil se tam s lidem za šťastné a pro Rakousko vítězné ukončení války, což mnozí velmi odsuzovali. Nikdy před tím nebyly tak horlivě navštěvovány schůzky spiritistů a okultistů. V našem městě bylo několik takových rodin, kdež schůze konány. Ze záhrobí vyvoláváni duchové zemřelých, kteří vyprávěli záhadné události, předpovídali, sdělovali osud nezvěstných atd.
Podpory
Náš místní průmysl – šití knoflíků – v pozdějších letech válečných téměř úplně přestal. Hlavní příčinou toho byly nepatrné mzdy, ale hlavně značné podpory ženám vojáků. Mnohá žena dostala velkou částku peněz najednou, nikdy tolik peněz ani v ruce neměla. U mnohých žen jeví se nešetrnost, požívačnost a mlsnost. V loubí objevily se za války četné krámky cukrářské, jejichž zboží šlo na odbyt, zvláště ve dnech vyplácení podpor. I děti měly možnost vydělati si mnoho peněz. Za 1 kg jahod placeno až 4 K a v každém množství kupovány u Pohanků, Steinbauerů a Pišingrů. Z jahod vyráběno víno, jež zasíláno hlavně do Vídně. Nový nápoj tento prodáván v době nedostatku piva i v našich hostincích.
Aprovisace
Potraviny mizely, rekvisice stále přísnější a přísnější. Městská aprovisace vedena katechetou p. J. Kotlabou, který byl podílníkem mlýna v Těšínově. Do aprovisace docházela často mouka špatné jakosti, což neprávem odnášeli často i vedoucí její a v první řadě řečený p. Katecheta. I ve škole touto funkcí vážnost jeho utrpěla.
Nedostatek potravin
S nepatrným přídělem mouky na lístky nebylo možno žíti, a proto bylo nutno pod rukou za velké peníze přikupovati. Četnictvo stíhalo ty, kdož mouku z mlýnů odnášeli, pokutou trestali mlynáře a mouku zabavovali. (Naše četnictvo nebylo tak přísné, ale o borovanském vypravovány mezi lidem věci neuvěřitelné.) Proto lidé jako zloději v noci plížili se k mlýnu, dlouho prosili, než mlynáře obměkčili, aby jim mouku prodal. Za bílou pšeničnou mouku placeno u nás za 1 kg až 14 K. Lid nadával na lichvářské ceny, ale platil, kolik mlynář za mouku požádal a každý ještě byl šťasten, mohl-li několik kg si koupiti. I cennými dary mlynáře obměkčovali, aby se smilovali a prodali. Vysoké ceny omlouvali mlynáři tím, že musí rolníku dát za pšenici tolik, kolik si řekne, chtějí-li ji dostati.
Fronty
Ve větších městech zaváděny tak zvané fronty. Lid stavěl se do zástupu a trpělivě čekal, až i na něho dojde. Tohoto pořádku jsme se u nás nikdy, nikdy nedodělali. Nejhroznější zmatek a nepořádek býval při vydávání levného masa na radnici. Kdo neuměli, nemohli nebo nechtěli se tlačiti, byli vystrčeni, a nedostalo se již na ně. Většina řezníků vyznamenávala se hrubostí ke kupujícím. Kdo si nepřispíšil a šel až druhý den k řezníkovi s lístkem, obyčejně nedostal již nic. U nás prodalo se maso méněcenné, lepší části odváženy v noci do Č. Budějovic a do Vídně.
Dříví nedostatek
Za války byl u nás veliký nedostatek dřeva, neboť nebylo dělníků ke kácení dříví. Drvoštěpové nechtěli za peníze dříví porážeti, jen za peníze a stravu. Tak se stalo, že ti, kdož nemohli jídlo dělníku obstarati, sami si stromy káceli. Zajímavý byl pohled některý den v panských lesích na novopečené drvoštěpy. Ve čtvrtek např. svobodný učitel s učitelkou a její matkou sami pokáceli stromy a do večera 4 m dříví do hranice složili.
Rekvisice
Konány často soupisy a prohlídky, aby zabráněno nemírnému hromadění zásob. V den těchto prohlídek bylo ve městě živo. Potraviny schovávány na nejtajnější místo a mnohdy staly se kořistí myší, nebo se zkazily.
Drahota
Časté odvody způsobily, že řemeslníků víc a více ubývalo. Nejen potraviny, ale i práce byla drahá. Drahota vzrůstala nezadržitelně, nebylo konkurence. Nedostatek koží způsobil, že někteří naši obuvníci sami si kůže vydělávali.
Město naše vyznamenávalo se vždy a za války zvláště, nesmírnou drahotou. Nedostatek potahů a drahá doprava zdražila velice každé zboží. V Č. Budějovicích byly ceny mnohem mírnější než ve Svinech. Této okolnosti přizpůsobili se i venkované a žádali vždy více, než dostali v Č. Budějovicích. Proto za války dojíždělo se všeobecně nakupovati do Budějovic. I husu kdo chtěl dobře koupiti, zajel si na trh do Č. Budějovic. Tam byla jistě o několik korun levnější. Hlavní příčina veliké drahoty byla asi blízkost Vídně. Pro Vídeň kupovány v okolí potraviny všeho druhu a placeny za ně stále vyšší a vyšší a vyšší ceny. Místním gážistům žilo se nesmírně těžce. Obyvatelé našeho města mají mnohdy příbuzných ve Vídni. Pro ně kupovány potraviny za každou cenu. Mnoho lidí se živilo jen vývozem potravin.
Sbírání listí
Na podzim školní děti v průvodu učitelů sbírají listí ostružin, suší je a zdarma zasílají ústřednám, jež zpracují listí v čaj; sbírají též kovy, hadry, chrousty aj.
Nedostatek tabáku
Někteří lidé pochvalovali si kouříce za nedostatku tabáku ostružiny, jiní dávali přednost bukovému nebo višňovému listí, jiní sušeným listům zelí atd.
Škola
Děti našeho města vyučovány byly za války dosti pravidelně. Pouze nedostatek paliva v posledních letech válečných způsobil na obecných školách v některých třídách vyučování střídavé. Na měšťanské škole vyučovalo se pravidelně. Docházka školní jako jinde i u nás utrpěla. Děti pomáhaly rodičům v polních a domácích pracech, chodily na jahody, houby, šily knoflíky a jiné práce konaly. Úřady školní poskytovaly úlev a shovívavě posuzovaly zanedbávání školy. Těžká byla práce učitelova, zvláště když zaměstnán byl z rozkazu úřadů rozličnými pracemi jinými a nařizováno používati vyučovacích hodin k sbírání listí, chroustů, hadrů, kovů aj. V dívčí škole pletly dívky svetry, ponožky, břišní pásy a zasílaly darem vojínům na frontu nebo do nemocnic.
Výcvik učňů vojenský
Městské radě došel z hejtmanství rozkaz, aby učňové cvičeni byli na vojenských cvicích. Starosta města (úřadující náměstek) p. Kouba vykonal v pokračovací škole zápis. Hoši byli cvičeni p. Bervicem, berním správcem.
Válečné půjčky
Ředitelství měšťanské školy došly z hejtmanství seznamy zámožných občanů a poručeno, aby podle uvedených adres osobně navštívilo učitelstvo měšťany a vybídlo k upisování válečných půjček. Všechna agitace vedena velmi vlažně se strany všeho místního učitelstva. S jinou chutí však agitovalo německé učitelstvo v blízkých německých vesnicích, a tak někteří Němci z okolí vězí ve válečných půjčkách po uši.
Španělská chřipka
U Trojice zřízena infekční nemocnice (později pronajata za hostinec. (Lázně.)) Španělská chřipka v roce 1918 vyžádala si několik obětí.
Persekuce
Činovníci jednot sokolských požívali za války pozornosti vládních orgánů. Také na zdejší jednotu nebylo zapomenuto. V bytě učitele p. Frant. Smitky, jednatele „Sokola“, vykonána četnická prohlídka za jeho nepřítomnosti o prázdninách, byt jeho násilím otevřen, jakož i skříně, archiv a písemnosti sokolské prohlédnuty. Nic nebylo nalezeno, neboť jednatel věci závadné dávno již bezpečně ukryl.
Vídeňské děti
Po založení „Českého srdce“ přijato také u nás asi 35 dětí z Vídně. Některé přijaty do rodin, většina jich bydlela po 2 měsíce v dívčí škole, kdež pro ně obětavými dámami zdejšími vařeno. Příštím rokem bylo umístěno jen několik dětí v rodinách, ač učitelstvo dům od domu žádalo zámožné občany o přijetí do rodin vídeňských dětí.
Státoprávně demokratická strana
V ohledu politickém byl v Trh. Svinech za války klid. První, kdo začal politicky pracovat již před převratem, byla politická strana státoprávně demokratická. Půl roku před převratem konána politická schůze v Táboře, jíž se zúčastnil p. Stibor, poštmistr a p. Fr. Smitka. Již před převratem založena zde polit. strana státoprávně demokratická po velmi navštívené schůzi důvěrné, na níž řečnil rada Titěra velmi směle.