Nový vodovod
Plány na vodovod, o němž je na str. 28, byly již před válkou pořízeny. Ztratily se však. Říkalo se, že zůstaly ve Vídni. Byly zastrčeny na radnici někde v registratuře; již se našly a na stavbu se pomýšlí.
Regulace potoka Svinenského a části potoka Farského v městě
Jak naléhavou potřebou je regulace potoka Svinenského, vysvítá z dřívějšího popisu bažiniště a povodní, vlhkosti bytů a nemocí z toho pocházejících. Za příčinou regulace potoka ustavilo se „Vodní družstvo“, kteréž má tuto úlohu připraviti, aby se vykonala. Dne 5. XI. tohoto roku konala se schůze tohoto družstva, jíž se zúčastnilo 42 inserentů; účel její byl dáti impuls k počátečním prácem akce, jež se již 30 roků přemílá. Starosta p. Princ uděluje slovo p. inženýru zemědělské rady Drahorádovi, jež rekapituluje, co již bylo podnikáno: Původně se měl regulovati tok potoka od Pěčína do Komářic. Vznikl někde nesouhlas, rekursy. Aby mohly Sviny samostatně ve svém katastru postupovati, rozdělen potok na úseky. Zde běží o trať městskou a luční, jež se počíná na louce „Bejkovce“. Stát povolil subvence 40 % na trať městskou i luční, země 20 % na trať městskou a 30 % luční. V nynější době, kdy se musí podporovati akce na zmírnění nezaměstnanosti, daly by se subvence ještě vyšší, že by činily 80 % nákladu. Zbývající část na trať městskou by uhradili obec, okres a zájemníci; na trať luční zájemníci sami a to buď výpůjčkou družstva, jež by se splácela anuitami ve formě daní, nebo příspěvky podle plochy zájmu. Náklad r. 1920 rozpočtem na 2,400 tis. Nyní již se jeví snížení 30-40 %, takže v době stavby by činil náklad asi 1,200.000 K. Třeba rozhodnutí obce, okresu a zájemníků; zplnomocniti výbor, aby zahájil jednání a na jaře by se mohlo začít.
Pan J. Kouba podává zprávu za předsednictvo přípravných prací; zbývá ještě získati subvenci ministerstva zdravotnictví a vymoci zvýšení subvence zemské. Subvence by činily nad 80 % a náklad by se zmenšoval o poskytované podpory v nezaměstnanosti, takže by zbývalo 180 tisíc nákladu uhraditi obci, okresu a zájemníkům. Běží zatím jen o regulaci, nikoli melioraci. Město by získalo tím, že by mosty přešly do správy okresu. Na některé dotazy a námitky odpovídá p. Fr. Princ. Schůze se ukončuje jednomyslným souhlasem, aby bylo rozpočteno, kolik nákladu na kterého zájemníka připadne. Proti regulaci nebyl nikdo, námitky se týkaly toho, aby nehradili určité částky zájemníci sami, nýbrž aby se hradily z pokladny obce jako jiné podniky.
Elektrisace
Tvrdým oříškem, který se však za daných okolností musí rozlousknouti, je elektrisace města. Již před válkou se zamýšlelo vésti proud ze mlýna „od Kozáka“. Již byly plány, rozpočty, chybělo rozhodnutí. To vše překazila válka. Po válce se utvořil „Povltavský svaz“ elektrárenský, v jehož přípravném výboru zasedal p. J. Kouba, jenž r. 1920 se vzdal, postoupiv toto zastoupení p. Princovi. P. Princ zastupuje okres i město (oba jsou členy svazu) a byl zvolen též do jednatelského výboru, v němž dosud zasedá. Pan Princ na několika schůzích podával vysvětlení o svazu a elektrisaci a je zde hlavním propagátorem této myšlenky. Potřeba elektrisace se obecně uznává, je však obava z velikých nákladů a jakási nedůvěra plynoucí z nezdařeného podniku stavby silnice na Červený vršek a nedůvěra ve zdar pokusu se spalováním lignitu v Mydlovarech. Dne 3. prosince t. r. se konala schůze občanstva, na níž byli zástupci svazu a na níž měla oposice své námitky přednésti. Schůze se skončila za úplného souhlasu s provedením elektrisace města; předpokládá se, že primerní vedení proudu přes náš okres a Sviny bude vybudováno hned po Novém roce. Po schůzi řečené konalo obecní zastupitelstvo schůzi a usneslo se hlasováním podle jmen pro elektrisaci v městě jednomyslně a povolilo učiniti k tomu účelu 300.000 K zápůjčku. (Úroková míra je asi 7 %.)
Okres
První okresní zastupitelstvo zvoleno v lednu r. 1865. Starostou byl Ferdinand Porák z Trh. Svinů do roku 1889, po něm František Kubata, rolník v Komářicích do r. 1906, po něm Jakub Marek, rolník v Bukové, až do rozpuštění okresního zastupitelstva vynesením zemské správy politické v Praze ze dne 25. září 1919. Vynesením tímto ustanovena byla okresní správní komise do toho času, než bude zvolen okresní výbor, takto: předseda Jan Doucha, rolník v Besednicích (soc. dem.); náměstek Jakub Marek, rolník v Bukové (rep. str. č. venkova.)
Členové:
za republ. stranu čes. venkova: Jan Červíček, rolník Otěvěk, Čeněk Mačí, ro. Slaveč, Ondřej Sviták, obchod. Borovany.
za stranu sociál. demokrat.: Roman Ziffrein, obuv. Sviny, Tomáš Soukup, učitel Olešnice, Josef Bláha, domkář Kebleny, Jan Malovec, chalup. Jedovary.
za stranu čs. lidovou: Alois Jakeš, účetní Trh. Sviny, Jan Vejsada, rol., Těšínov, Jos. Kalista, rol. Dobrkov
za stranu nár. demokr.: MUDr. V. Kunert, lékař Sviny.
za sdruž. malorolníky (Čiperovci): Jan Krejčí, domkář Otěvěk.
(Dodal p. řed. Kouba)
Náš okres zaujímá do sebe tyto osady: Besednice, Dolní Lhotka, Borovany, Březí, Lniště, Nežetice, Buková, Bukvice, Hluboká, Dvorec, Chum, Malče, Komářice, Pašnovice, Sedlo, Strádov, Kondrač, Boršíkov, Čížkrajice, Chvalkov, Klejžary, Ločenice, Sv. Jan, Měchov, Mohuřice, Dobrkov, Keblany, Nesmeň, Olešnice, Lhotka, Otěvěk, Čejrov, Pěčín, Hrádek, Trutmaň, Rankov, Selce, Branšovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Slavče, Zaluží, Strážkovice, Řevňovice, Stropnice, Trh. Sviny, Těšínov, Nepomuk, Petříkov, Jiříkovo Údolí, Todeň, Třebče, Třebíčko, Ostrolov Újezd, Jedovary, Veselka, Vrcov.
Vypravuje a věří se, že se Trh. Sviny stanou sídlem okresního úřadu (nového), až provedeno bude rozdělení na župy, a že by potom byly ke Svinům přiděleny Nové Hrady.
Úřady
V Trh. Svinech jsou tyto úřady: poštovní úřad, soud okresní, berní úřad, četnická stanice (4 osoby), úřad okresní správní komise, okresní ústav pro bezplatné zprostředkování práce a služeb, okresní nemocenská pokladna, notářství, obvodní lékař, okresní zvěrolékař.
Poštovní úřad
Poštovní úřad otevřen dnem 15. června 1850 ujednáním smlouvy mezi poštovním ředitelstvím v Praze a p. Ferdinandem Porákem, majitelem hospodářství v Trh. Svinech, dle jeho podání z 11. list. r. 1849. Dle smlouvy jmenován byl prvním svinenským poštmistrem a s povinností vydržovati 6 koní, dva čtyřsedlové celokryté vozy, 1 obyčejný vůz a 2 tašky štafetové. Odměna byla ročně pojezdné (Bestallung) 100 zl. konv. mince a úřední paušál 20 zl. konv. mince zákonité jízdné (Rittgeld) a za vybrané listovní poplatky 100 zl. V prosinci 1869 povolena poštovní praxe synovi poštmistra Poráka p. Josefu Porákovi, který po složení zkoušky jmenován byl 30. března 1870 poštovním expeditorem. Dne 1. května 1889 po odchodu svého otce ustanoven Jos. Porák nástupcem a sloužil do 31. srpna 1910. Telegraf uveden v činnost 20. prosince 1885. Dnem 1. července 1911 nastoupil třetí zdejší poštmistr p. Otakar Stiebor. Poštovní úřad býval na náměstí v domě č. 94, potom v domě č. 45, dne 21. září 1912 přestěhován do Farní ulice č. 164. Když jsem přišel do Svinů r. 1910, byl pro celé Sviny jen jeden listonoš; noviny se roznášely jen na požádání, ovšem za zvláštní odměnu. Brzy po příchodu nového poštmistra p. Stiebora byla podána interpelace na říšské radě o nedostatcích; začalo rozšíření a zdokonalení úřadu. Úřednickým personálem byl do roku 1900 poštmistr sám, toho roku rozmnožen o 1 expeditorku, v roce 1914 o druhou úřední sílu ustanovením poštovní asistentky Terezie Slomkové, čímž počet s vrchním poštmistrem dostoupil 3 osob a 5 sil zřízeneckých. Dopravu osob obstarával nejprve p. Josef Porák, po něm poštmistr p. Karel Bukovský z Borovan, Jan Matoušek, Lukeš Václav, Vodrážka, poštmistr z Borovan, potom opět V. Lukeš, nyní p. Jodl, zdejší obchodník. Obvod poštovního úřadu činí tyto obce: Otěvěk, Březí, Nežetice, Měchov, Todeň, Mohuřice, Slaveč, Kebleny, Lniště, Čížkrajice, Boršíkov, Chvalkov, Trutmaň, Pěčín, Hrádek, Bukvice, Třebíčko.
Telefon
Letos zařízen byl telefon. Na poště je hovorna; mimo jsou tyto stanice: 1) městský úřad, 2) Spořitelna (Občanská záložna), 3) Hospodářská záložna, 3b) Ústav pro zprostředkování práce, 4a) Staškova pila, 4b) byt, 5) Zemene et Stráský, 6) Tomáš Průka, obchodník, 7) Martin Levý, obchodník. Závada je, že nelze telefonovat do Borovan (Stiebor).
Berní úřad
Berní úřad má 4 úředníky a 2 zřízence. Ředitelem je Karel Bervic.
Okresní soud
Okresní soud má tento stav: Jan Fridrich, rada; dr. Jiří Tauber, okres. soudce; Frant Špunt, vrchní officiál, jako knihovní při pozemkových knihách; 1 officiant, 1 kancelářská pomocnice, 1 podúředník, 1 zřízenec: Fr. Musil, legionář. P. Tauber je národnosti německé.
Nemocenská pokladna
Okresní nemocenská pokladna: 2 úředníci, 1 praktikant, 1 sluha. Založena r. 1883. Ve volbách 1905 střetly se v prudkém zápasu strana sociálně demokratická se stranou národních dělníků (Klofáč). Tato zvítězila a dosadila za úředníka svého agitátora Fr. Audu, který mimo úřad redigoval týdeník „Stráž lidu“. Po několika měsících odešel a redakce přeložena do Budějovic. Dům pokladny jest již dostavěn a již se v něm úřaduje.
Notářství
Advokátní kancelář
Notářem je p. Hubna. Advokátní kancelář měl Čeněk Šandera, jenž zemřel za války. Byl podivínem, o praxi nedbal, věnoval se přírodopisným a různým sběratelským zálibám. P. notář advokátní praxe neprovozuje, vše mají advokáti z Budějovic, věci soukromé p. Havlík, bývalý officiant.
Válka 25/6 1914
Dne 25. července roku 1914 byla u Lukšů nahoře značná sešlost. Očekávali jsme zprávy, přijme-li Srbsko rakouskou notu, již jsme mnozí považovali za nepřijatelnou. Na poště měli noční službu u telegrafu a pan děkan Kamarýt měl slib p. poštmistra, že podá zprávu, jakmile se něčeho doví. Asi o ½ 11 hod. zaklepáno na dvéře, vstoupil p. Kristián, listonoš. Pan děkan otevírá za velikého napětí list: „Válka vypověděna!“ Strašlivá to byla slova! O válce jsme jen slýchali od starců „ze šestašedesátého“. Úplně jsme nevěřili. Vždyť roku 1908 se válečné napětí také urovnalo. Jaká by to byla válka? Jen se Srbskem? Což Rusko? Potom Německo? – S divnými pocity jsme se rozcházeli, zejména, kteří byli vojáky.