Hamry
Hamry mají bratří Buškové. Jeden na Jalové stroze od Pěčína, druhý na potoku od Mohuřic. Vyrábí sekery, motyky, lopaty, plechy apod. Bývalo to výnosné řemeslo. V kraji bývá slyšet jejich bušení, když pracují.
Kruhovka
Jediný tovární komín, jenž porušuje vzhled venkova, je komín Královy kruhovky vystavěný r. 1912. Kruhovka pojme dle udání p. Krále 80 tis. cihel. Cihlám z kruhovky se vytýká, že se nevyrovnají jakostí cihlám jiným.
Nitěné knoflíky
Rozšířena je domácká výroba nitěných knoflíčků. Kroužky na knoflíčky razí se z plechu na strojích u Zemenů a samostatní výrobci (p. Schönauer, Jaromír a Josef Šimon) pracují vlastními stroji. Vyražené knoflíčky se „nahazují“ (tj. obtáčejí bílými nitmi, takže 3 nahozená předánka jako tři průměry tvoří hvězdici o šesti paprscích), potom se šijí a ušité „heklují“ (háčkují), teď na strojích. Takto vypracované se vyvážejí, v létě bílí a našívají na karty. Zde se prodává jen zboží vadné. Dobré knoflíky se zasílají do ciziny. Někde šije celá rodina. Výdělek je nepatrný.
Přehled obchodů
Jednotlivá odvětví obchodu v Trh. Svinech jsou takto zastoupena: Obchod dobytkem 36, hokynáři 19, obchod rybami 2, dříví 1, výkroj koží 3, galanterní a střižné zboží 4, hostince 25, trafiky 9, obchody smíšeným zbožím (§ 38) 32, prodej svíček a mýdla 2, výčep lihovin 2 (tj. jen 2 obchodníci mají ohlášený obchod lihovinami), obchod ovocem a zeleninou 6, kramáři 5, prodej zboží železného 4, prodej cukrovinek 5, obchod dřevěným nádobím 1, prodej dřevěného zboží 1, pivo a kořalka 2, obchod kuchyňským nádobím 1, sklad prachu 2, materialista 1, doprava osob 1, provaznictví 1, lékárna 1, prodej obrazů 1, sklad novin 1, prodej cementového zboží 1, obstaravatel výroby knoflíků 1, nákupní a prodejní družstva 4.
Trhy
Nejdůležitějším obchodem pro Sviny jsou trhy. Tištěná vyhláška „Seznam trhů výročních, výkladních a na dobytek v městě Trh. Svinech v roce …. Výroční dobytčí a výkladní trhy: 1) Ve středu před velikonocemi. 2) Ve středu na Františka S. (4. října) neb první středu po Františku. – Výkladní trhy na zboží (pouti): 1) Na den Nejsv. Trojice. 2) Na den Nanebevzetí P. Marie (15. srpna). 3) Na den sv. Barbory (4. pros.) Mimo to hlavní dobytčí trh ve středu po 3 Králích a týdenní trhy na hovězí a vepřový chovný dobytek každou středu a po celý rok. V místě je též městská váha k použití. Příhon dobytka prvotřídního je na zdejší trhy značný. Telefon a telegraf v místě a o autobusové spojení s nádražím Borovany – Trh. Sviny se vyjednává. Městský úřad v Trh. Svinech. Starosta.“
Konsumy
Za doby válečné a poválečné byla veliká nesnáz se zásobováním. Poněvadž obchodnictvo namnoze příliš nesvědomitě zacházelo se svými zákazníky, vznikla snaha po svépomocné akci a zakládala se družstva konsumní. Vláda v tehdejší době činila značné výhody konsumům.
Konsum strany lidové
Pan Jakeš dal popud k založení lidového družstva, které se 2. list. 1919 pod firmou „Vzájemnost“, nákup, prodej., výrob., a záložní hosp. družstvo ustanovilo. Členstvo se rychle doplňovalo, takže do roka bylo 394 rodin v družstvu. Každý člen složil aspoň 1 podíl ve výši 50 – Kč. R. 1920 zřídila se v Borovanech prodejna. Družstvo přestálo mnohá příkoří a hned prvním rokem vyplácelo 5% úrok z podílu a 1% z nakoupeného obnosu. Obrat roční činil 350.000 Kč. (Podle pana účetního Jakše)
Konsum strany sociálně demokratické
Na popud organisace soc. demokratické byla r. 1919 otevřena v Trh. Svinech prodejna pod názvem „Dělnické družstvo konsumní a výrobní „Rovnost“ zapsané spol. s ručením obmezeným“, s počátečním počtem členů 145, s členským podílem Kč 50 – . Význam tohoto družstva spočíval hlavně v tom, že v době nedostatku všeho zboží zásoboval své členy potřebnými produkty. V krátké době přihlásilo se dalších 230 členů, takže r. 1922 jest v této prodejně 375 členů s 1850 osobami. Průměrná roční tržba činí asi Kč. 600.000 – (Podal konsum.)
Konsum strany národně sociální (čsl. soc.)
Národně sociální družstvo potravní a bytové, zapsané s.s r.o. v Čes. Budějovicích, prodejna Trh. Sviny založena 1. prosince 1920. Má 133 členy s podíly po 100 Kč. Za rok 1921 činí tržba 181.321 Kč. Jest odbočkou družstva budějovického, jež má 1500 členů a dosáhlo v 7 prodejnách za rok 1921 tržby 2,512.365 Kč. (Dodal konsum)
Rolnické družstvo
Rolnické skladištní družstvo v Trh. Svinech založeno bylo r. 1918, činnost však zahájilo až r. 1919, kdy pověřeno bylo komisionářstvím státního obilního ústavu pro výkup obilí v některých obcích okresu, v roce 1920 a 1921 ve všech obcích okresu. Vykoupeno celkem 744.212 kg obilí. Ceny konting. obilí byly tyto: sklizeň 1920/21: pšenice 180 – K za 100 kg, žito Kč 180 – , ječmen K 175 – , oves K 160 – ; sklizeň 1921/22: pšenice 100 kg Kč 190 – , žito Kč 190, ječmen Kč 185 – , oves již volný.
Peněžní ústavy
Spořitelna
Spořitelna v Trh. Svinech začala svou činnost dne 1. července 1912 a neobmezené ručení za její vklady vzalo na sebe město Trh. Sviny. Ačkoliv zde byly již dva peněžní ústavy, vzrůstala dosti rychle a vyrovnala se v obchodní činnosti oběma zmíněným ústavům a od třetího roku svého trvání oba předčila. Prvním předsedou ředitelstva byl p. Theodor Malý, obch., prvním předsedou výboru byl p. Josef Šimon, obchodník, prvními úředníky p. Frant. Šindelář, účetním a p. Jos. Porák, pokladníkem. Spořitelna upsala za 774.000 K válečných půjček. Poněvadž tyto půjčky ponechala si i po převratu, poškodila si důvěru a od r. 1920 spojila se s Občanskou záložnou, která pozvolnou likvidací do Spořitelny zcela vplyne.
Občanská záložna
V roce 1870 usneseno v městské radě založiti ústav pod jménem občanská záložna s neobmezeným ručením. Po tomto usnesení přihlásilo se 50 měšťanů za členy s členským podílem 20 zlatých. Prvním starostou Záložny byl pan Frant. Školl, c.k. okr. zvěrolékař na odpočinku. Úřadovalo se na radnici v I. poschodí. Prvním rokem půjčováno bylo jen na směnky šestiměsíční. Půjčky na hypotéku se povolovati nemohly, až přišly vklady větší. V roce 1872 v květnu započato půjčovati na hypotéku jen členům na 6% úroky. Potom byla koupena železná pokladna za 190 zl. a p. Karel Kůrka se zavázal pokladnu tu za 2 zl. r.č. z nádraží borovanského do Svinů dopraviti. V roce 1894 usneseno valnou hromadou postaviti dům o 2 poschodích za 64.000 – K pro ústav a dole zájezdní hostinec. Peněžní obrat v roce 1921 činil 3,309.190 – Kč (podle výroční správy). Účet ze ztráty a zisku jeví odpis z fondu pro kursovní diference K 7.383 – a z fondu reservního 11.289 – K. Účet rozvážný za rok 1921 vykazuje vkladů volných 2,496.445 – K, vkladů členských 28.156 – K, fond reservní 47.285 – K, fondy pro ztráty 4.460 – K a 9.526 – K. – Zápůjčky hypot. 486.435 – K, směnečné 69.592 – K. – Dne 31. XII. 1921 bylo 1325 vkladatelů a 383 členů s 557 podíly. Ředitel: Václav Stráský; účetní: Karel Kůrka, pokladník: Kajetán Plevka. (Podle p. V. Stráského)
Okresní hospodářská záložna
Okresní hospodářská záložna založena byla v r. 1882 a povstala z kontribučenských peněžních fondů bývalého panství novohradského, třeboňského, vyšebrodského a prelatury krumlovské. Původní podíly činily K 21.642 – a připojením různých přídělů vzrostly na 41.346 – K. Podle účetní zprávy za rok 1921 činil celkový obrat 19,398.175 K; výtěžek za rok 1921 K 10.551 – . Půjčky směneční 1,847.493 – K, hypotéční 176.218 – K. Vklady 5,996.445 – K; jmění kmenové 41.346 – K; fondy 12.065 – K a 35.384 – K a 8.300 K. Ředitel Jan Kouba; účetní Frant. Mráz; pokladník Vlad. Sazyma; Matouš Šíma, starosta. (Podle p. Kouby)
Živnostenská záložna
Živnostenská záložna, zapsané společenstvo s ruč. o. zřízena ve schůzi 5. VI. 1919 za přítomnosti minist. zástupce vrchního komisaře Fr. Slavíka. Předseda J. Waldauf, kartáčník. Při zřízení přistoupilo 30 členů s 30 podíly. Závodní podíl 100 K, dílčí ručení 200 K. Úřaduje prozatímně v zadní místnosti v hostinci u Princů. Činnost zahájila 1. 9. 1919. Obrat činil r. 1919 K 50.234 – , roku 1920 K 400.406 – , roku 1921 K 324.901 – . Koncem tohoto roku 56 členů se 64 podíly. (Dodal p. L. Stráský)
Podomní obchod
Také kvete obchod podomní. Přicházejí „gráni“ sklenkáři, Slováci s výšivkami, pláteníci, Laši se seménky a sladkým dřevem, agenti firem, s látkami, obrazy, s uměleckými věcmi, zástupci pojišťoven, někdy i hadrář kupující hadry, kosti, staré železo.
Poznámky k obchodu
Na drůbež bývá trh ve středu na náměstí; také přinášejí máslo, vejce, tvaroh, drůbež do domu. Za války to ovšem přestalo, nyní poněkud ožilo. Mlékárna zde není. Uhlím obchoduje několik obchodníků. Mnoho nakupují konsumenti v Budějovicích a přinášejí věci, které se třeba odtud vyvážejí, na příklad maso. Často nás pobaví flašinetář nebo toulaví šumaři. (Jak je učiteli, když flašinetář v době vyučování v létě hraje v Novém městě dům od domu, lze si představiti). Ve válečných poměrech naučilo se mnoho lidí spekulovati, i všímati si zjevů v národním hospodářství. I prostí lidé vědí, jaký je kurs koruny a na sestup reagují ihned veškeré ceny. Obchodu prospěje právě zavedený telefon. Obchodníci dobytkem jezdívají i do jiných zemí nakoupiti. Obchodu vadí špatné a nejisté spojení s dráhou. Osoby dopravuje k nádraží pošta, jednak omnibus z hostince Lukšů. Je-li pěkné počasí nebo v zimě sucho, bývá ve vozech prázdno, je-li počasí špatné, dostanou se do vozů ti první, ostatní musí v dešti a blátě šlapat. Cesta v noci lesy není ani příjemná, ani bezpečná. Elektrická dráha a automobil jsou často přetřásané náměty, bohužel zůstávají zbožným přáním.
