608 436 941

Kronika města Trhových Svin

Autor: František Boček | Zveřejněno: 10. března 2022 | 14x

Hospodářství

Nerosty

Jediné nerostné bohatství, jež v sobě chová prahorní naše půda, jest žula. Dle posudku znalců není příliš vhodná na práce řemeslné, nýbrž na dlažební kameny (kostky, jimž se zde říká štekle) a výborný štěrk. Lomy jsou otevřeny na všech stranách. Bohužel, pro nedostatek komunikace je jediné toto bohatství mrtvým pokladem. Vrtáním bylo objeveno něco lignitu (u Krýgrů strouhy). Vodou měkkou je město zásobeno vodovodem a dochází pro ni k deseti nádržím (kašnám a korytům). Mimo to odtéká z nádrží do domů k Lukšům, Buškům (Dominik), Štojdlům (Uhrům) a Koubům. Vody pitné je velmi citelný nedostatek. Studnu má málokterý dům a obyvatelstvo ji čerpá ze studánek a pump dříve popsaných. Stojánek, z něhož tekla voda, za tržištěm, na pozemku p. Štojdla, hostinského, byl letos odstraněn. Staří pamatují, jak se na pozemcích obce Třebíčka kopala železná ruda. Naši vozkové ji převáželi do Čížkrajic. Tam se překládala a odvážela do Benešova. Písku je místy dosti (náměstí, tržiště, pískárny).

Zemědělství

Ornice vzniklá většinou zvětráním prahornin jest měkká, 7-10 cm silná, převážnou měrou povahy lehčí, písčitá, zejména pozemky ležící v poloze k Sv. Trojici, Boršíkovu, Lnišťům a Březí. V ostatních polohách k Třebíčku, k Borovanům a k Otěvěku je písčito-hlinitá. Spodina je mokrá a studená, vyžadující odvodnění. Proto se na těchto půdách vzmáhá plevel a řádné obdělávání je velmi nákladné. Úrodnost půdy je prostřední. Nejúrodnější pozemky jsou v poloze k Třebíčku.

Obdělávání půdy

Způsob hospodaření je prostý, potahy slabé, hnojení nedostatečné, používání umělých hnojiv málo rozšířené. Jenom používání superfosfátu obvyklé v míře skrovné (k žitu). Luka se částečně hnojí chlévským hnojem, hnojení kompostem málo obvyklé. Hospodáři jsou většinou chalupníci (na Rejtech) a domkáři (ve Svinech) a jen několik (asi 14) větších rolníků, kteří však neprovozují samostatného hospodářství, nýbrž mají i jiné zaměstnání, hlavně obchodují dobytkem. Totéž platí i o domkářích na Rejtech.

Průměrný výnos v posledních letech (do r. 1919) činí z 1 hektaru u žita 8q, u ovsa 5q, u brambor 80q. Nejúrodnější rok v minulé době byl r. 1921, úroda byla téměř dvojnásobná než průměr; úroda brambor neobyčejná. Rok ten byl teplý a suchý. Úroda v roce 1922 je podnormální, počasí studené a mokré. (O zemědělství tyto tři odstavce podle p. Kouby, delegáta zemědělské rady za zdejší okres).

Hospodářství je střídavé. Pšenice se pěstuje málo, za války se rozmohla, neboť byl nedostatek bílé mouky. Ječmen se seje rovněž málo. Z pícních rostlin se seje jetel červený nejvíce, také žluťák, směska (vikev, hrách a oves), málo kolence. Rolníci mají lopatáč (pluh), rádlo, harku, brány, mlátící stroje, žentoury, různé řezačky; secích strojů je několik, hospodářský spolek má trier a luční brány. Stroj na žetí obilí mají v Hrádku, zde ho není, půda je nerovná; také strojů na kosení, obracení, vázání není. Setba na zimu se počínává asi za týden po povýšení svatého kříže a na Havla je zaseto. Žně se počínají před sv. Annou. Snopy se váží povřísly, jimž se napořád říká „panty“. Snopy žitné se stavějí do mandlíků nebo kopek. Klobouky se neposazují, má tedy mandlík 9 snopů. Žito se odváží, jakmile proschne, do stodol a ihned slyšeti klepání cepů. V chalupách mlátívají v průjezdě a slámu dají na „vodrh“, to je patro. Větší hospodáři mají nejen stodolu, ale též žentour, při němž se leckdy přihodí neštěstí.

Zahradnictví

Obchodních zahrad zelinářských a květinářských v našem městě není. Jen na zahradě u „Ferendů“ dosud stojící skleník nasvědčuje, že kdysi se tam pěstovaly květiny po způsobu zahrad obchodních. Zelenina v městě našem se pěstuje velmi málo. Tu a tam vidíme v domácích zahrádkách několik záhonků zeleninou a květinami osázených, ač se zelenině u nás dobře daří. (Podle p. Pöschla, bývalého zahradníka).

Ovocné stromoví

Ovocného stromoví pěstuje se v našem městě málo. Je u nás mnoho zahrad, pozemků, cest, strání a mezí, které vysázeny ovocnými stromy a keři; daly by značný užitek. Zakořenělý názor u našeho lidu, že ovocným stromům se pro drsné podnebí u nás nedaří, je velice mylný, neboť staré stromy jabloně, hrušně a třešně v mnohých zahradách stojící, úplně zdravé a nesoucí ovoce, svědčí o opaku toho. Nezdar v pěstování ovocných stromů jest mnohdy zcela jinde. Bývá to nejčastěji špatné sázení, špatně volený druh a odrůda pro poměry klimatické a půdu; mimo to neznalost základních pravidel pěstování a ošetřování ovocných stromů.

Školka

Aby se pěstování ovocného stromoví povzneslo založena 1904 školka, jež má býti teď zrušena. Za důvod se uvádí, že má nešťastnou polohu za Velkým rybníkem, že se pro chladné větry z rybníka vanoucí stromky ve vývoji opožďují, a proto se nevyplácí. Za dobu, co se vydávaly stromky ze školky, každým rokem se jich mnohem více vysazovalo než léta předešlá. (Podle p. Pöschla).

Lesní stromy

Lesy jsou více sosnové, méně smrkové, hrabanka (strouhanka) vyhlodaná a liší se tyto lesy podstatně od sousedních lesů panských. Obecní lesy velice utrpěly za války v době nedostatku paliva, když se polní pych netrestal.

Chov dobytka

Důležitou složkou výživy obyvatelstva je chov dobytka.

Koně

Koně jsou vesměs určení k službě povozní, tedy není divu, že do roka se nezrodí ani jediné hříbě. Ráz koní je velice pestrý. Jednak máme koně těžké (pincgavské), jednak máme koně polotěžké, kterých se používá v povoznictví na dráhu a do Českých Budějovic a konečně lehké koně běhavé u řezníků.

Skot

Ještě pestřejší směsici rázů shledáme u skotu. Válkou značně poškozen zpět vržen byl slibný začátek zavádění dobytka simenského, což se nyní znovu vzkřísilo a soustavně provádí, k čemuž ovšem silně napomáhají státní premie, jimiž se chovatel pěkného kusu odměňuje a druhý povzbuzuje. Jinak následkem zdejšího obchodního ruchu přiváží se sem dobytek ze všech končin i ze Slovenska. Původní chov je zde český strakatý a zavlečen je německý ráz od Rakous a přes Kaplici. Skotu, jak výše řečeno, se mnoho přiváží a rovněž mnoho vyváží. Za minulý rok bylo vyvezeno z nádraží borovanského: býků a volů 1455, krav 362, jalovic 1456, úhrnem 3273 kusů.

Ovce, kozy

Ovce jsou pořídku, koz je více, ale ubývá jich.

Vepři

Vepři jsou původu domácího z Budějovicka, Netolicka a Vodňanska, popřípadě i Plzeňska a potom Bagouni ze Slovenska. O nějakém chovu nelze mluvit, neboť vepři se chovají jen na zabití. (O chovu dobytka dodal p. zvěrolékař Konvička).

Připouštěcí stanice

Připouštěcí stanice skotu bývala původně v obecním dvoře a v pivovaře, dokud při pivovaru bylo pole; potom ji měl p. Filek v Novém městě, po něm p. Jan Štojdl a nyní je u p. Bedřicha Štojdla (u Uhrů). O držení této stanice je smlouva u obce.

Statistika dom. zvířat

Podle úředního sčítání dne 31. XII. 1910 a dne 15. II. 1921 byl v Trh. Svinech tento počet jednotlivých druhů domácích zvířat:

Všech koní roku 1910 82 kusů r. 1921 41

Hovězího dobytka 852 371

z nich krav 455 177

Kozy 166 50

Beran 1 2

Podsvinčat 47 104

Prasat do 1 roku 283 126

Svině plemenné 9 0

Slepice 2997 2624

Husy 118 100

Kachny 23 20

Jiná drůbež 14 0

Dobytek po válce

O tom, jak byl za války dobytek vybit, svědčí tato data z úředního soupisu ze dne 31. května 1919. Mladý dobytek hovězí 54 kusů, býci 2, jalovice nad 1 rok 30, krávy 177, voli 111; vepřový dobytek pod 3 měs. 102, nad 3 měs. 20, koní 41, ovce 2, koz 50.

Včelařství

Pro zdárný vývoj včelařství neposkytuje město v okolí příznivých podmínek. Poněkud drsné podnebí, časté severozápadní větry zdržují na jaře vývoj včelstev, poměrně málo stromů a intensivní pěstování obilnin poskytují jenom chudý pramen výživy včelám.; les, zdroj medu od jara do podzimu, jest příliš vzdálen, takže nemůže být pravidelně včelami navštěvován. Výtěžek včelařství je tedy skrovný a chov včel vyžaduje dokonalé znalosti a intensivní práce včelařovy. V letošním roku je v obci zdejší 14 včelařů, kteří chovají 79 včelstev; průměrný výnos 1 včelstva činí ročně 5 kg medu a 20 dkg vosku. (Dr. Gregora).

Rybnikářství

Chov ryb má obec ve své režii. Chová asi 12 kaprů trníků na potěr a dává je jedním rokem do Trníku, druhým do rybníčku za Bosnou. Potěr se vybírá druhým rokem na jaře a nasazuje se jedním rokem do Hamerského rybníka (12 až 13 kop), druhým rokem se prodává do okolí rybářům. Vyrostlý potěr, nasazený, jak bylo řečeno do Hamerského, se za 2 roky vybírá a jako násada dává do Velkého rybníka a do Jezírka. Tam roste zase 2 roky a potom se rybníky loví a ryby prodávají. (Mimo to se ryby dovážejí ze vzdálenějšího okolí, zejména na Vánoce). Do Velkého se nasazuje 8 kop, do Jezírka 4 kopy. Kapři bývají váhy 1.20 kg až 2 kg. Letos se krmilo v Hamerském rybníku mlátem. Loni bylo 7000 K čistého zisku. Některé rybníky v okolí má najaté p. Smrčka, holič, a ryby prodává. Sádek zde není. Pomýšlelo se kdysi na to, zaříditi je v pivovaře. Pokus se ovšem nezdařil. (Podle p. Blízka).

Potoky

Ve Svinenském potoce loviti má právo bývalý (hrabě) Buquoy z Nových Hradů. Panství vydává svátečním rybářům lístky opravňující v potoce loviti. Ježto o chov vůbec nikdo nepečuje, téměř nic v potoce není. Práva v potoce loviti domáhá se proti Buquoyovi obec.

Raci

Ještě před 20 roky bývalo zde mnoho raků; téměř vyhynuli.