Sociální poměry
Zdravotnictví
O zdravotních poměrech podává tuto zprávu p. dr. Gregora, obvodní lékař:
Město Trhové Sviny leží 452 m nad hladinou moře v údolí otevřeném k západu a severozápadu, převládá tam tedy vítr západní a severozápadní, který přivádí ponejvíce proud vzduchu chladného a vlhkého, což má za následek častá onemocnění z nachlazení, zvlášť onemocnění ústrojí dýchacích.
Tuberkule
Městem protéká potok Svinenský a potok, který přivádí vodu od Třebíčka; oba mají břehy nízké, místy jsou domy přistavěny až k samému řečišti. Po každém větším dešti bývají základy obytných stavení zaplaveny, byty v domech při vodě vlhké, nezdravé, onemocnění tuberkulosou velice častá.
Onemocnění jinými chorobami sdělnými vyskytují se poměrně zřídka; při nynějším stavu vědy lékařské bylo katastrofám z chorob infekčních vždy včasně zabráněno; ale boj proti tuberkulose je za nynějších poměrů v našem městě marný.
Úplavice
V minulém čtvrtstoletí nepřihodil se žádný případ onemocnění neštovicemi, tyf střevní vyskytl se dvakrát, byv zavlečen z ciziny; za války v r. 1917 řádila silně úplavice, která si vyžádala 7 obětí.
Úmrtí v %
V minulých 20 letech zemřelo v Trh. Svinech 1569 lidí; čítáme-li počet obyvatelstva 3500 duší, umíralo průměrně 2,24 % ročně. Na 1569 úmrtí připadá 297 úmrtí tuberkulosou v době výše uvedené, to znamená, že 18,8 % všech zemřelých zemřelo tuberkulosou, nemocí, která zachvátí člověka dospívajícího, aneb člověka v nejlepším věku dospělého.
Úmrtnost dětí
Poměrně mnoho úmrtí zaznamenáno u dětí ve věku do konce 1 roku, tedy v době, pokud je lidský organismus nejútlejší a škodlivinám zevním nejméně odolává. Ze zmíněných 1569 zemřelých zahynulo totiž 444 dětí ve stáří do 1 roku, tedy 28,3 % všech úmrtí. Sešlostí věkem a osob přes 70 roků starých zemřelo v té době 352, to je 22,4 %. Na veškeré ostatní choroby a příčiny úmrtí v jiném než výše uvedeném věku zbývá 30 %.
Za války
Poměry, ty se ve válce a po válce valně nezměnily; od ledna 1914 do konce prosince 1921 zemřelo 432 lidí, tedy 1,8 % z celého obyvatelstva; poněvadž ale umírali příslušníci na bojišti v počtu posud nezjištěném, nemá výpočet valné ceny.
Choroby duševní
Duševní choroby vyskytují se u zdejšího obyvatelstva velice zřídka, kretenismus byl pozorován v minulém čtvrtstoletí jenom v jedné rodině a to u 4 členů; rodina ta však již mimo jednoho člena úplně vymřela.
Choroby pohlavní
Choroby pohlavní vyskytují se také jen zřídka.
Zdravotní opatření a jeho nedostatky
Obec zdejší nemá žádných zdravotních opatření; zejména schází malá nemocnice pro onemocnění náhlá a pro isolaci při onemocnění chorobami sdělnými.
Zároveň nutno uvésti, že nemá zdejší město žádného vodovodu s vodou pitnou bezvadnou.
Nedostatky tyto jsou takového dosahu, že by se neměly vyskytnouti nikde v obci s obyvatelstvem probudilým, neboť mohou v každé době způsobiti těžké katastrofy. (Potud dr. Gregora 23/10 1922)
Zuby
Vyskytuje se často zduření žlaz na krku; zahání se jodovou mastí i vnitřní léčbou. Chrupy jsou špatné, plombování již obyčejem u lidí, kteří si toho mohou dopřát, vysazených chrupů dosti a zlato v ústech (korunky) nejsou vzácností. Zdejší lékař p. Kunert také plombuje, ale většina pacientů dojíždí k odborníkům, ať k lékařům nebo technikům, do Budějovic.
Dětí hygiena
Děti se kolébají v kolébkách nebo vozí v kočárku, pijí mléko napořád z cucáčků, a aby nekřičely, dávají jim matky cumlíček nebo šidítko, tj. cumlíček gumový. Některé matky cumlíček nasliní, dříve než jim jej dají do úst a kašičku ve svých ústech pomísí, aby se dítě nespálilo. Děti se zabalují do peřinek a svazují se povijanem, aby se nezkřivily. Aby matky měly hodně mléka, pijí pivo. Malým dětem, třeba již ročním, dávají se vuřty a připíti piva. Málo se větrá!!!
Stálým prodavačům cukroví v loubí bylo letos nařízeno, aby si opatřili na cukroví schránky, aby se tolik na ně neprášilo. Za to v hostincích je pečivo vyloženo na talířích postavených na stolech a nikdo ho neuchrání ohmatávání a poprskání při živém rozhovoru.
Léčivé prostředky
Jako domácích léčivých prostředků se užívá zaječího a slepičího sádla, též psího, lipového květu pro pocení, heřmánku, podběle, křenových placek, slizí, jitrocele, arniky v líhu na rány, senných strusin i jiných rostlin; účinek mokrého obkladu teplého i studeného je dobře znám. Na ránu se přiloží třeba i pavučina.
Koupání
Koupání dospělých v rybníce se rozmáhá. Koupání trvá asi od první polovice června do druhé polovice srpna. Koupelny v domě není snad v celém městě. Mnozí dospělí lidé se nekoupají celý rok.
Lázně
Kdysi bývaly lázně v obecním domě u Trojice. Také u Panských mívali vanu. Obé zaniklo. Měděný kotel od obce z lázní koupila továrna Pišingrů. Pomýšlelo se na to zříditi lázně v pivovaru, než byl k účelu svému restaurován. O potřebě letní koupelny se hovoří.
Záchod
Záchod typu středoevropského je v každém domě aspoň jeden, třeba chatrný. Má-li dům poschodí, je i v poschodí.
Hmyz
Veš dětská je věcí dost obyčejnou, veš šatní se vyskytuje jen u tuláků. Svrabová zákožka po válce častá; málokde jsou stinky; švábi, rusi jsou častější a blech někde je mnoho. V suchých bytech bývají myši domácí. Krysa není vzácností. Někde v bytech mají též mravence a nemohou se jich zbýt.
Majetkové poměry
O majetkových poměrech poučí nás dávka majetková, která byla předepsána (novým zákonem bude asi zmírněna). Přes 100 tisíc korun předepsáno poplatníku jednomu; přes 50 tisíc dvěma; přes 40 tisíc jednomu; od 20 do 40 tisíc jedenácti; přes 10 tisíc sedmnácti poplatníkům. Proti těmto 32 zámožným stojí zde celý tábor rodin žijících se dne na den, někde jen z podpory nezaměstnanosti. Zdejší půda neuživí všeho obyvatelstva a většího průmyslu není. Před válkou mnoho otců rodin nacházelo dobrý výdělek přes léto ve Vídni. Letos odjížděli na práci na Slovensko i do Francie. Z Francie posílali rodinám slušné výdělky, pokud stála naše valuta nízko (pod 10 centimy švýcarskými). Když naše valuta stoupala a francouzská klesala, zmizela výhoda kursového rozdílu a mnozí se vraceli.
Výdělečná práce dětí
Uhájiti živobytí pomáhají i děti. Pracují při polním hospodářství práce těžké, při dobytku i strojích, záhy ráno i pozdě večer. Nejhůře je ovšem dětem chudiny, které mají, nedostatečně jsouce stravovány, určeno, kolik knoflíků musí vyšíti, je-li škola nebo prázdný den, než smějí usednouti ke knize a úlohám, nebo vyběhnouti, aby si s ostatními pohrály. Poměry jsou tytéž jako v krajích, kde se zaměstnávají síťkováním, výrobou perleťových knoflíků a pod.
Byty
Bytová krise těžce na vrstvy nemajetné doléhá. Ač je obyvatelův ve městě o 264 osoby méně než před 10 roky, kdy bylo bytů dostatek, a obytných stran o 30 méně (r. 1910 bylo 862 obytných stran, r. 1921 jen 832), přece není možná bytu dostati. Jsou byty malé, v nichž v jedné místnosti bydlí třeba 7 členná rodina, jsou však také malé rodiny, které obývají celý poschoďový dům, zařízené pokoje, do nichž vkročí, jen když tam uvádějí hosta, aby se pochlubili přepychovým zařízením. Příčin bytové krise u nás je mnoho. Bytový zákon o ochraně nájemníků omezuje práva domácích pánů, že se chtějí nájemníků zbavit; nájemné značně zvýšené přece jen nesouhlasí s mnohonásobným stoupnutím cen domů a zbohatlíci nestojí o nájemné, jež pohlcuje daň činžovní. Mnohý nájemník by si koupil domek, aby se zbavil svízelů, ale nic by mu vlastnictví domu neprospělo, protože by nemohl nájemníky z něho vystěhovati, ježto není kam. Na stavbu nových domů nelze pomýšleti pro nedostupné náklady. A tak páni domácí dávají výpovědi, nájemníci je přijímají a vše zůstává při starém. Zejména domácí, který má nájemníka se špatnou pověstí, se ho nezbaví, neboť ho nikdo do nájmu nepřijme; a pokud mu domácí nenajde nového bytu, vystěhovati ho nesmí. V drobných bytech se v kuchyni i spává a také rodiny zámožnější v kuchyni jídají i přebývají. Má-li byt vedle kuchyně a „sednice“ ještě jiný pokoj, bývá tento pokoj skladištěm „forotních“ peřin, nádobí, šatstva a potravin
Dělnictvo v práci
Po válce bylo slyšeti mnoho trpkých stesků, že dělnictvo málo pracuje, že za ten Boží den, zejména po zavedení 8 hodinné doby pracovní, nic nedělá. Je pravda, že se u nás tak pracovat neumí jako na příklad v Americe, a že je cizinec překvapen, když vidí dělníka, jenž pracuje, věnuje celý den pozornost své dýmce, ale je také pravda, že dělník pracující na příklad na silnici při neúměrné mzdě k drahotě válečné pracovati náležitě nemohl, neboť se náležitě nenajedl ani brambor. Aby se odpomohlo nezaměstnanosti, podnikal okres stavbu silnic, také obec se přičiňovala uskutečňujíc některé akce (lom aj.) Ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti stojí náš okres mezi prvními; nelze však nepřipomenouti, že se tohoto nouzového opatření též v mnoha případech hříšně zneužívá a tato okolnost popuzuje poplatnictvo daněmi značně zatížené a nepřátelům sociálních pokroků dává do rukou zbraň.
Chudinství
Poměry chudinské jsou palčivým úkolem. Mnoho příslušníků zdržujících se v cizině vždy se vracelo, když sestárli, hlavně z Vídně, aby se domáhali zaopatření chudinského. Podle zprávy městské rady z roku 1908, kterou dává se podnět k zřízení fondu pro postavení chudobince, bylo v roce 1907 osob 31, jež dostávaly podporu stálou a 56 osob požívajících podpory přechodní; a celkové vydání na chudinství za r. 1907 činilo 5.300 K.