Hospodářský spolek
Okresní hospodářsko – lesnický spolek v Trh. Svinech založen r. 1881; jeho prvním předsedou byl p. Vlad. Sazyma, statkář v Čejrově. Účelem jeho je podporovati hospodářsko – lesnické vědomosti i podporovati hospodářství a lesnictví vůbec. Spolek konal schůze a přednášky, je ve stálém spojení se zemědělskou radou, jejíž akce uskutečňuje (zalesňování, zlepšování chovu dobytka apod.) V roce 1893 zúčastnil se spolek činně krajinské výstavy v Trh. Svinech. V roce 1902 pořádal jednoměsíční lukařský kurs na obecní louce u Sv. Trojice, roku 1912 a 1913 pořádal pokračovací hospodářské kursy a r. 1913 letní hospodyňský kurs. V roce 1905 založil okresní sdružení chovatelů hospodářského zvířectva a r. 1920 Rolnické skladištní družstvo, s kterýmižto korporacemi splynul. Počet členů 390. Má hospodářskou knihovnu. (Zpráva p. řed. Kouby)
Spolek včelařský
Spolek včelařský byl založen 1906 a vstoupil v život r. 1907 jako Spolek včelařů pro Trhové Sviny a okolí. Úkol spolku byl včelaře organisovati a je prakticky i theoreticky vzdělávati dle vzorů nejnovějších. V prvním roce měl 22 členy; snahy spolku měly značnou přítažlivost na včelaře mimo zdejší obec bydlící. V r. 1913 bylo v okolí Komářic tolik členů, že si založili spolek samostatný, v r. 1919 učinili totéž členové z okolí Borovan. Nyní má spolek 52 členy, pořádá vědecké přednášky, praktická cvičení, má svoji knihovnu se spisy odbornými, má stroje na lití umělých mezistěn, stroje na šití slaměných rohoží, jiné včelařské nářadí, které členům půjčuje. (Zpráva p. dr. Gregory, jenž je včelařskou autoritou.)
Spolek invalidů
Spolek invalidů založen r. 1919. Účelem místní skupiny jest podporovati snahy Družiny čsl. válečných poškozenců se sídlem v Praze. Zakoupil svým nákladem loutkové divadlo. Počet členů 100. Podporuje členstvo v nemoci a neštěstí.
Sokol
Podnět k založení Tělocvičné jednoty „Sokol“ v Trhových Svinech dal sokolský slet v Č. Budějovicích r. 1893. O to nejvíce pracovali p. Jan Fürbeck, Karel Linhart, Jar. Šimon a Jan Sojka.
Ustavující schůze konána 24. září 1893 na radnici. Prvním starostou byl J. Popela, místostarostou A. Smetana, náčelníkem E. Haleš. Jednota se přihlásila do župy Husovy ve Vodňanech. Městská rada poskytla místnosti ke cvičení na radnici v I. poschodí. R. 1895 darovala obec místo na stavbu tělocvičny u parku. Založen stavební fond. Zakoupena stodola se zahrádkou (r. 1897) u potoka a vystavěna Sokolovna. Dne 31. července 1898 zahájena slavnost otevření Sokolovny. Roku 1899 zahájena akce pro postavení památníku Jana Žižky v Trocnově. V tělocvičně na galerii zřízena veřejná čítárna, pro niž časopisy obstarávala Politická občanská beseda. Zakoupeno jeviště od jednoty „Tyrš“ v Čes. Budějovicích a 100 kusů židlí. Roku 1900 pořádána již Husova oslava dne 6. července. R. 1902 zakoupena vedle tělocvičny stodola a r. 1903 započato s přestavbou. Čítárna se neudržela. Přístavba (r. 1905), jež byla zamýšlena na hostinskou místnost, prodána. Roku 1907 zřízena odbočka v Borovanech; nářadí půjčeno, později darováno. Důležitou složkou ve všem podnikání je ženský odbor. Jednota dostává r. 1908 cvičiti žactvo. Roku 1909 vzniká rozpor, jenž se vrcholí založením druhé jednoty „Tyrš“; téhož roku v říjnu okrskový náčelník sjednal smír. R. 1910 podniknuta opět akce na zakoupení pozemku v Trocnově. R. 1911 zřízeno sokolské kluziště. R. 1912 za války osvobození Slovanů balkánských sebráno na jejich Červený – Kříž 640 K. Roku 1912 zase kluziště; r. 1913 opět. Roku 1913 konána výstavky. R. 1914 odchází na vojnu 41 bratří. Městská rada umísťuje v Sokolovně 50 uprchlíků, cvičí se na radnici. Roku 1916 a 1917 pátráno úředně po knihách a dopisech, vše choulostivé jednatelem dobře uschováno. Začátkem r. 1918 činnost se vzpružuje; počíná se cvičit. Koná se slavnost jubilea Národního divadla. Organisována po převratu sokolská stráž, koná službu v Borovanech a Nových Hradech. V pluku Stráže svobody slouží 48 bratří. R 1919 cvičí se sokolská četa ve zbrani, aby zakročila, kdyby byl pořádek porušen. Spolek má svoji knihovnu a pamětní knihu od svého založení. V tělocvičně cvičí se denně: muži, ženy, dorost, dorostenky, žáci, žačky. Sokolovna má prostřed průčelí vchod dveřmi, okna (3) nahoře, na galerii, jež je uvnitř místnosti nad vchodem. Na protější straně je rovněž galerie, pod ní kuchyně a chodbička k záchodu a ke karbidovému stroji. Je dlouhá 10 metrů. – Pomýšlí se na stavbu tělocvičny nové. Sokol zřídí biograf v Sokolovně. Již zde byla komise, místnost schválila, prorazí se v průčelí druhý vchod, před prostřední okno se postaví balkon, krytý ovšem, pro stroj, galerie proti vchodu i s místnostmi pod ní ležícími se odklidí, čímž se získá asi 3 metry délky. Sokolovna byla v minulých 30 letech střediskem ušlechtilých snah národních a kulturních a vychovala mnoho lidí opravdových. (Podle sokolské kroniky).
Červený kříž
Odbor Červeného Kříže založen r. 1914. Roku 1919 přeměněn ve spolek Československého Červeného Kříže a jmění postoupeno novému spolku. Koncem roku 1921 činilo jmění 2335 K (Podle p. Bervice, pokladníka).
Místní osvětová komise
Místní osvětová komise málo samostatně vystupuje, nemívá jednatele a splývá s okresním sborem osvětovým.
Okresní sbor osvětový
Okresní sbor osvětový založen na podnět okresní školní rady dne 8. září 1919 podle zákona ze dne 7. II. 1919 a instrukcí ministerstva ze dne 22. IV. 1919. Předsedou zvolen p. Fr. Princ, starosta Trh. Svinů; pokladníkem p. Fr. Šindelář, účetní; a jednatelem Fr. Boček, odb. uč. Činnost jeho je hlavně organizační. Jednatel je důvěrníkem ministerstva školství. Sbor zřizuje ve všech obcích místní osvětové komise, svolává jejich jednatele na schůze a prostřednictvím knihovních dozorců pana říd. uč. Zimmermanna a odb. uč. Ziegrossera dozírá, aby zákon o obecních knihovnách byl plněn. V některých obcích naráží na neuvěřitelné nepochopení. Proti obcím, jež se zdráhaly obecní knihovny zřizovati, vyžádal si zakročení politického úřadu. Jsou to obce Chlum, Besenice, Mohuřice, Měchov, Otěvěk, Slavče, Rankov, Dvorec, Hluboká, Komářice, Strážkovice. Těšínov, Ostrol. Újezd a Vrcov. Sbor zakoupil promítací stroj r. 1921 za 4500 K s karbidovou lampou a pořádal již asi 50 přednášek s projekcí občanů ve Svinech i po venkově. Na stroj přispěli: ministerstvo 1000 K, okresní správní komise 1000 K, obec Trh. Sviny 300 K, místní školní rada 300 K; Občanská záložna 300 K; Sokol v Trh. Svinech 500 K a Pošumavská Jednota v Trh. Svinech 500 K.
Komité pro stavbu památníku padlým vojínům
První podnět ke zbudování pomníku padlým vojínům ve světové válce vyšel z ženského sboru Sokola, který v roce 1920 vykonal sbírku, jež činila s úroky do konce r. 1920 K 989. V roce 1921 v měsíci červnu podán byl návrh v obecním zastupitelstvu p. Kašparem Hubáčkem a p. Janem Valterem, by postaven byl v místě důstojný pomník na paměť padlých a na paměť osvobození národa z 300 leté poroby. K provedení této akce zvoleni p. Ferdinand Pišinger, městský radní, členové obecního zastupitelstva pp. Kašpar Hubáček a Jan Valter a pan Roman Havel. Tito pánové svolali na den 11. července 1921 na radnici zástupce všech místních spolků a organisací k společné poradě. Na této schůzi zvolen výbor: předseda p. F. Pišinger; místopředseda p. Kašpar Hubáček; pokladníkem p. Roman Havel; jednatelem p. Jan Valter. Mimo to má každý spolek a organisace po jednom zástupci ve výboru. Pořádán r. 1921 výlet k Sv. Trojici, jenž dal čistého výtěžku 2386 K. Dopsáno o příspěvek na rodáky v cizině. Větším penízem přispěli v Americe bydlící pp. Pachner František K 760 a p. Jakub Chroust K 500. Mládež národně sociální odvedla 666 K. Výtěžek druhého výletu činí K 764. Zavázali se přispěti: Tělocvičná jednota Sokol K 300, polit. organ. národní demokracie K 100, polit. organ. živnostenská K 100 a československých socialistů K 100. V občanstvu koná se sbírka. Úhrnem činí jmění komité asi K 10.000 (deset tisíc K) a komité zamýšlí rozmnožíc hotovost dalšími sbírkami postaviti pomník již v roce 1923 nákladem až 20.000 K. Ve městě, zejména mezi pozůstalými po padlých utvořila se oposice proti postavení pomníku chtíc postaviti jako památník chudobinec. (Podle jednatele p. Valtera.)
Skauti
Po převratu se utvořil klub Skautů, loni druhý klub Skautů socialistů.
Spolek hasičský
Sbor dobrovolných hasičů založen byl r. 1881 jako hasičsko-tělocvičná jednota. Zakládali jej p. J. Linhart, V. Roule, J. Sedlák, J. Schäffer, Č. Weyszer. Spolek má toto nářadí: dvě pojízdné stříkačky, 1 ruční, 1 mechanický dvoukolý žebřík, 1 dvoudílný, 5 dvouhákových, 1 jednohákový, 6 trhacích háků, 1 dvoukolou káru na žebříky, 1 naviják, 400 m hadice a výzbroje členské. Toto nářadí je umístěno v hasičském skladišti na Novém městě, za ním je umístěna dvoupatrová leznice. Sbor má 16 členů čestných, 64 přispívajících a 56 činných. Spolek trpí nedostatkem dorostu. (Podle jednatele p. Smrčky)
Tyl
Vzdělávací zábavní a společenský spolek „Tyl“ vznikl r. 1883 ze staršího spolku „Slavník“, jehož založení spadá do roku 1864. Zápisy spolkové jsou od r. 1889. O starších se neví. Činnost spolková byla a jest jen vzdělávací. Spolek pěstoval hudbu, zpěv a divadla. Kromě členských příspěvků opatřoval si finanční prostředky veřejnými vystoupeními, jež byly původně jen pro členy spolku. Počet členů býval malý a činil průměrem kolem 60. Bývali to učitelé, úředníci a místní hudebníci a zpěváci. Spolek má piano, harmonium (jedno jeho staré harmonium má chlapecká škola, druhé zakoupila měšť. škola) basu a violu a zásobu hudebnin. Míval též knihovnu, knihy půjčoval za poplatek 1 krejcaru. Pamětní kniha (podle zápisů) se psala; kde je, neví se. Spolek docházel malého pochopení místním obyvatelstvem. Podniky jeho končívaly schodkem. Asi 2 roky jeví se stagnace pro nedostatek schopného členstva. Spolek účinkuje při podnicích národních, sokolských a slavnostních příležitostech. Divadelní zařízení jeho, již opotřebované, spojeno s divadlem jednoty „Sokol“ k společnému užívání. (Zprávu dodal p. Mašek, jednatel.)
Volná myšlenka
V době náboženského vření vznikla zde také „Volná myšlenka“. Má nepatrný počet členů, někdy pořádá vzdělávací večírek za účasti velmi malé.
Orel
Asi roku 1920 založen byl zde stranou lidovou (klerikální) tělocvičný spolek „Orel“. Cvičení konává ve Ferendici.
Sportovní klub „Trocnov“
Sportovní klub „Trocnov“ založen byl r. 1921 zásluhou p. Nováka, montéra u Zemenů, jenž krátce před tím se do Svinů přistěhoval a jenž je předsedou spolku. Založení nebylo sympaticky přijato od té části Sokolů, která měla obavu, že se mládež dá strhnouti náruživostí sportovskou, zvláště se jevící při kopané a vymkne se výchově sokolské, která ovšem není bez nedostatků, ale dosud jeví nejlepší výsledky mezi všemi podobnými podniky. Činnost spolku uměle zahájena slavností dne 30. června 1922, k níž se dostavili sportovci z Budějovic. Spolek asi mnoho investoval na zařízení cvičiště u Panských, na pořízení oděvů a sportovních potřeb. Spolek má 100 členů.
