Škola měšťanská
Když přiškolené obce odpíraly dáti souhlas k zřízení měšťanské školy, usneslo se obecní zastupitelstvo 7. února r. 1900 jednomyslně přece školu zříditi, zakoupen dům č. 228 nazývaný Hamburk za 10.000 zl. V městské radě zasedali tehdy: purkmistr Fr. Lukáš, obchodník Theodor Malý, obchod. Fr. Tušer, hostinský Jos. Steinbauer, pošmistr Jos. Porák, obchod. Jos. Šimon. První třída otevřena se 44 žáky dne 1. října 1901. Ředitelem byl p. Otakar Mužík, zemřel již 14. května 1904 ve věku 52 let. Potom byl ředitelem p. Ant. Pleskot, dosavadní odborný učitel na měšť. škole v Budějovicích a sloužil zde až do odchodu na odpočinek r. 1919. Po něm jmenován ředitelem p. Jan Mareš, jenž učí na měšť. škole zdejší od jejího založení. Počet žáků od počátku je tento: 44, 63, 73, 82, 86, 86, 94, 103, 116, 126, roku 1912-13 dítek 139 (z nich 15 dívek), 134 (21 dívka), 140 (18 dív.), 148 (19), 149 (22), 153 (29), 151 (34), 168 (30), 168 (35), 164 (38) ve škol. roce 1921-22. (Podle p. řed. Mareše).
Budova by dosud vyhovovala, jen I. roč. v přístavbě je vlhký, v zimě se zdí teče a podlaha hnije. Též byt ředitelův, jenž je veliký (zabírá celý dolejšek původní budovy, čítajíc v to ředitelnu), je velice vlhký. V poschodí je II. a, III. ročník, sborovna a kabinet, v přístavku kreslírna. Dívky používají záchodů v přízemí, hoši v poschodí. Do I. roč. lze přijmouti 72 žáky, takže bývá každým rokem naplněn, a když se nyní hlásí značný počet dívek, musí býti žactvo nepřiškolených míst odmítáno. Z té příčiny podnikána akce ke zřízení pobočky při I. ročníku. Ježto dosud přiškolené obce ani okres ničím na školu nepřispívají (město ji vydržuje dosud samo) požadována součinnost aspoň při této paralelce, již by naplňovalo venkovské žactvo. Když se ničeho ve věci nedosáhlo, přes to že nepřijaté žactvo chodí do Velešína, do Budějovic, do Cmuntu, usnesla se městská rada žádati o zřízení pobočky a sama náklad na vydržování hraditi, vybírati však dále od žáků z obcí přiškolených po 50 K, z nepřiškolených 100 K, jako to již několik let v mimořádných drahotních poměrech činí. Poplatek ten se vybírá jako otopné a chudým rodičům se promíjí. Úředně byla rekvirována místnost v budově Hospodářské záložny, tj. jedna třída hospodářské školy. Ježto letos zápis činil 82 dětí, zažádáno o otevření pobočky. Povolení je podle soukromých zpráv již na cestě, takže nejdéle do Nového roku se pobočka otevře. Městská rada posílala před odhlasováním „Malého školského zákona“ všem poslaneckým klubům a kulturnímu výboru petice, aby do zákona bylo vloženo ustanovení o vymezení obvodů měšťanských škol a rozdělení nákladů na její vydržování. Byla však přijata jen resoluce, kterou ve vládě ukládá, aby učinila návrh podobného zákona. Ve škole se vyučuje němčině ve 3 odděleních, týdně po 3 hod.; účastní se asi ¾ žactva. Asi 2 roky pěstují se ruční práce chlapecké, zejména lepenkářské a košikářské. Druhá žádost o povolení oddělení houslí se loni, zemskou školní radou z příčin úsporných zamítnutá, vrátila. Bylo by to vyžadovalo při vyučování v jednom oddělení 2 hodiny týdně remuneraci učiteli ročně 240 K. Ke škole náleží dvorek a zahrada, jež ze předu je tělocvičnou, opatřenou některým nářadím, v zadu je sad a záhonky se zeleninou a stromky. Školka stromková nevyhovuje, stromky se nedařily (snad je příčinou mokrá spodina) a asi před 2 roky je zajíci okousali. Je též záhonek lesních sazenic, nasetých žactvem za vedení p. lesníka Streince z Olešnice a záhonek sazenic moruší, jež mají být někdy potravou hedvábníkům. Stinnou stránkou školy jsou následky přílišného šetření; ve škole se vyučuje též žactvo školy živnostenské ve čtvrtek a v neděli a podlahy nejsou olejem napuštěny. Ježto se mete jen 2 krát týdně, každý si představí, v jakém ovzduší žáci, z velké části tuberkulózní, po celé dni prodlévají, zejména v době, když jsou cesty samé bláto. Školník p. Valeš ve škole nebydlí a školnictví je mu vedlejším zaměstnáním. Škola má v městě i v okolí, zejména v ústavech, kam žáci chodívají k přijimacím zkouškám, dobré jméno. Docházka je pilná; často přicházejí žáci 11/2 hod. vzdálení za nejhoršího počasí. Jsou-li naléhavé polní práce, docházka o něco se zhorší. Přes to vyskytnou se rodiče, kteří, ač bohatci, každou středu posílají dítě na trh a musejí být úřadům poukazováni. Ve III. ročníku bývá asi polovina žactva tj. počtu žactva ročníku prvního. Většina žáků, kteří se dostanou do III. ročníku, dochodí do konce školního roku; někteří však i zde mezi rokem vystupují. Školní knihovna žákovská má přes 200 svazků. Bývalý p. ředitel Pleskot, absolvent celé techniky, byl člověk dobrý, ale někteří členové jeho rodiny způsobili mnohý stín. Miloval práce geometrovské. Syn jeho měl kancelář geometrovskou v Soběslavi a on v poslední době zde pro něho pracoval. Když si mohl ve čtvrtek vyjíti někam zaměřovat (jak on říkal), radostí zazářil. Roku 1920 odešli ze školy odb. učitelé pp. Fr. Prokop, Fr. Smitka a r. 1921 p. Č. Štojdl, všichni do Budějovic. Žáci se s nimi srdečně rozloučili. Kolem ozdobného nápisu na školní tabuli o rozloučení – byly ozdoby z praporů národních barev, na stupínku koberec, po stranách stojánky s květinami. O rozloučení s p. Prokopem tlumočila Věra Korábová tuto báseň k tomu cíli jejím otcem sepsanou: „S Vámi se loučíme dnes, jinam kdy volán jste k práci. S láskou a pohnutím v srdci si uvědomujem, čím jste nám ve škole byl a čím nám budete povždy! Vzpomínky krásné a živé v paměti na Vás mít budem, nikdy nám nesejde s mysli zářící světlý Váš vzor! Jednoho z nejdražších ve Vás ztrácíme učitelů! Vy jste nám přírodu lepou objasňoval tajích uče nás milovat ji, jak jste ji miloval sám! Vy jste nám povahy ryzí vzácným vždy příkladem býval, pro dobro, krásu a pravdu nadchnout jste dovedl nás! Sokolskou ukázněností, poctivou, vědomou cíle srdce jste získal si všech, k ní jste i žactvo své ved! Ve všem, co mluvil jste, konal, co jste kdy hájil, vždy přímo jednu jsme cítili snahu: pravdivým člověkem být. Proto vše z jednoho zdroje jakoby tryskalo u Vás, všechno tak jasné a zdravé mělo i na nás svůj vliv! Spravedliv byl jste k nám vždycky, proto jsme úctu k Vám měli! Upřímným, šlechetným byl jste, proto jsme měli Vás rádi! Díky Vám, vroucí všech díky za vše, co pro nás jste konal! Zdar, štěstí, blaho Vám přejem k činnosti Vaší i další. 19/9 20.“
Škola živnostenská
Škola pokračovací průmyslová, jež později nazvána pokračovací živnostenskou založena r. 1901 ku vzdělání učňů všech oborů a měla přípravku a 1. ročník. Vyučovalo se v neděli dopoledne, v pondělí a ve středu večer od 6-8 hod. večer. Věcné i osobní potřeby opatřoval školní výbor, jenž toho roku byl složen takto: p. Fr. Lukáš, předseda; místopř. p. J. Popela; poklad. p. Th. Malý; p. J. Kouba; ředitelem ustanoven p. Mužík. Ve školním r. 1902-3 otevřen II. ročník a měla škola 93 žáků. Vyučovalo se v budově měšť. školy, jejíž ředitel byl zároveň správcem školy. Ve válečné době v roce 1914-15 se nevyučovalo; v roce 1919 zrušena přípravka a otevřena pobočka při I. roč., takže škola má 2 první a jeden druhý ročník; v r. 1920/21 přibylo obuvnické oddělení za řízení mistra p. H. Česáka, ve škol. roce 1921-22 krejčovské odd. (mistr p. K. Hubáček) a ku předešlým přibylo též skupinové oddělení pro krejčové, jež vedla sl. Růžena Stráská. Učednice r. 1921-22 počaly teprve chodit do školy. Letos po slečně Stráské vyučuje p. mistr Laštovka. Minulá léta se vyučuje ve čtvrtek a v neděli dopoledne; denním vyučováním se zlepšila kázeň i prospěch. Vyučuje se ve 3 třídách školy měšť., v neděli ve 4 (také v kreslírně) a mimo to ve 2 třídách zdejších obecných škol. Škola udržela se obětavostí učitelstva. Práce večer bývala úmorná, rozčilující; plat ještě v roce 1919-20 za 1 hod. 9 K. Od roku 1920 hradí osobní náklad stát, čímž se ulevilo školnímu výboru. (Podle řed. P. Mareše)
Škola hospodářská
Škola hospodářská s osnovami hospodářských pokračovacích škol založena byla přičiněním p. tajemníka okres. výboru J. Kouby r. 1912; toho roku otevřen 1. ročník. Místnosti vhodné upraveny přístavbou v budově okresního výboru. Školu řídil odb. uč. P. Mareš, vyučoval též počtům, p. řed. Pleskot měřictví, zvěrolékař p. Vitášek a lesní p. Streinz ze svého oboru, uč. p. Svoboda z Besednic nauce o hospodářství. Žáků bylo asi 50. R. 1913 otevřen 2. ročník. V roce 1914 válkou škola zanikla. Letos se počíná opět od 1. listopadu učiti. (Podle p. řed. Mareše)
Studující
V roce 1921-22 studují: na obchodní akademii 5 žáků; na gymnasiu 2 žáci; technice 2; reálce 4; dívčí reform. gymnas. 1; zvěrolékařství 1; ústav učitelek 1; universita 2 Phd + 2 JUC; školy; školy jako průmyslová pro dívky, kláštery, nižší obchod. nejsou počítány. Na školy obchodní, učitelské ústavy a do III. tř. reálky chodí žáci ze školy měšťanské. (Sepsal p. V. Kunert)
Místní rada školní
O školy obecné pečuje místní školská rada: předseda p. Fr. Princ, místopř. p. Mareš Jan; členové: Šindelář Frant., Blízek Matěj, Žák Josef, Šálek Josef, Levý Martin, Krátký Jos., Trajer Matouš, Čížek T., Šinákl V.; učitelé Václ. Klíma, Frant. Boček, Marie Faflová, Karla Janková. Náhradníci: Václav Hlávka, Č. Tušer, Al. Koráb. Jmění místní školní rady jest budova školy dívčí č.p. 548 a školy chlapecké č.p. 420 se zahradami. Na vydržování těchto dvou škol přispívají přiškolené obce percentuelně podle přímých daní; jsou to: Trh. Sviny, Otěvěk, Březí, Bukvice, Boršíkov a Lniště. Mimo to vybírá se od žáků nepřiškolených školní plat 4.16 K a na otop v době drahoty Kč. 50; nemajetným se promíjí. Účty veškeré obstarává pokladník obce, agendu tajemník za zvláštní odměnu. Schůze se konají čtvrtletně, někdy též častěji, jeví-li se toho potřeba. Schůze se konávají v neděli dopol. na radnici, účast bývá malá.
Učňovská besídka
Před válkou pomýšlelo se na zřízení učednické besídky. Ve sborovně měšťanské školy je ve skříni 60 knih k tomu účelu zakoupených. Besídka se neuskutečnila, knihy jsou dosud nevázané.
Spolky
V Trh. Svinech jsou tyto spolky:
Spolek sadařský
Spolek sadařů založen r. 1883 a účelem jeho je osazování a okrašlování města a okolí. Roku 1885 založil park Svatotrojiční, rok na to park v Novém městě a park při Bukvické silnici. Udržuje tyto sady v řádném stavu. Vysazeno a doplňováno je stromořadí podél obecních cest k Sv. Trojici (jabloně), k Čejrovu (třešně), podél silnice Boršíkovské, podél obecní cesty ku Březí (třešně), podél obecní cesty k Třebči; toto stromořadí zašlo, jakož i mnoho stromků poschlo podél cesty k Jezírku. Rovněž vysazení kulovitých akátů a 2 lip na náměstí stalo se péčí a nákladem sadařského spolku; 3 lípy Svobody vysazeny r. 1919. Rovněž dán podnět ku založení ovocné školky r. 1902, která později postoupena do správy okresní. Hlavním činitelem sadařského spolku v době jeho založení byl p. lékárník Č. Weyszer, otec nynějšího p. lékárníka. Jemu hlavně náleží zásluha o založení parků a park Svatotrojiční (Velký) nazván park Weyszerův podle usnesení valné hromady. Rovněž i nynější pan lékárník je horlivým činovníkem spolku a má hlavní zásluhu o udržování parku v dobrém stavu. Činovníky spolku byli: předsedy Č. Weyszer, Dr. Gregora, děkan Kamarýt, Jos. Porák, jednatelem Frant. Stráský, po něm od r. 1895 Jan Kouba a pokladníkem od r. 1895 p. lékárník Č. Weyszer. Členů je 235. (Podle zprávy dodané p. Koubou)
Trocnov
„Podpůrný spolek Trocnov“ v Trhových Svinech založen r. 1920 (přeměněn z vojenských vysloužilců čili veteránů). Účelem jeho jest podporovati své nemajetné členy v nemoci a jiných nehodách a vypravovati jim pohřeb na účet spolku. Předseda M. Blízek, jednatel Ant. Straka (Podle dodané zprávy spolkem)
Národní Jednota Pošumavská
O založení Národní Jednoty Pošumavské není dat, protokolní kniha se počíná rokem 1902, kde o valné hromadě se uvádí počet členů 104, pokladní hotovost 99 K a počet knih 40. Nyní členů 121, pokladní jmění K 795 a 400 K půjčeno Frt. Kroužkovi na Dobré Vodě. Knihovna zveřejněna. Činnost odboru není valná, mnozí členové myslí, že pádem Rakouska nejsou menšiny ohroženy. Jednota pomýšlela v tomto roce zříditi jednotřídní školu na Rejtech. Již zde byla komise od hejtmanství, potřebu školy uznala, majitelka Bosny však odepřela sál za učebnu propůjčiti, což dříve slíbila a jiná místnost se nenašla. Jednotřídka by byla expositurou školy chlapecké. Zdá se, že věc usnula na dobro. Hlavní starost N.J.P. je o školu v Čížkrajicích, již hmotně podporuje. Rovněž na rozdělení obce Kondrače na německou a českou část měla N.J.P. účast. (Podle jednatele p. zvěrolékaře Konvičky)
