Hry
Po převratu se zvětšila záliba ve hrách. Hrají se nadále karty, taroky, kuželky, obnovila se i záliba v kulečníku, vznikl sportovní klub, hraje se pilně v šachy a rozmáhá se sáňkování. Bruslení ochabuje.
Každý večer, když se setmí, promenuje se po náměstí, hlavně v loubí. V loubí bývalo a bývá živo i pozdě večer, bývalo slyšeti ze tmy smích a pískot; proto byly dány asi před 2 roky do loubí 2 svítilny. Promenáda bývá oživena nejvíce v neděli dopoledne. Odpoledne se chodívá za město kousek po silnici, mládež hlavně do Bosny nebo na Kruhovku, sousedé do hostince v místě.
Turistika
O turistiku je zájem nepatrný, smysl pro krásy přírody malý. Mnozí lidé, třeba zámožní, nepřijdou do lesa za celý rok a na Kohout za celý život. Klub turistický zde není. Sokol podniká vycházky na okolní slavnosti; v Trocnově se konají pouti od dvou let. Prou se o přednost Sokolská župa s nově založeným spolkem pro postavení pomníku v Trocnově. Spolek ten má místo v Borovanech. Pouti, jak Sokolská, tak druhá se konají ve velkých rozměrech; účast ze Svinů značná. Zájem o turistiku podporuje skauting, jež se zde ujímá a letos je mládež jako posedlá sportem, od té doby, co se založil Sportovní klub, jehož těžisko je v kopané a házené.
Okrasa města
O okrasu města pečuje Sadařský a okrašlovací spolek, jehož práci zlomyslníci neurvale ničí. Ořezávají lavičky, stromky, lámou je, znečišťují místa, popíší a pomalují. Na několika místech jsou výstrahy, že se znečišťování tresce pod pokutou.
Vzdělávání
Vzdělávací snahy, na něž jsme se po převratu tolik rozběhli, ochabují pro malý zájem posluchačů o věci, jež nedráždí, a nedostatek schopných a obětavých pracovníků. Některé politické strany mají své vzdělávací odbory, jež vychovávají mládež na stoupence.
Veřejná knihovna
Knihovna Národní Jednoty Pošumavské založená r. 1898 je od září r. 1920 ve správě knihovní rady podle zákona z roku 1919 a obec na ni pravidelně dle téhož zákona přispívá. Příspěvek ten činil za rok 1922 korun 1.700. Dne 1. ledna 1922 měla 978 knih a čtenářů 291. (Podle knihovníka p. uč. Pachnera).
Knihovna bývala umístěna v dívčí škole. Knihovníkem Nár. Jed. Pošumavské býval p. odb. učitel měšť. školy Fr. Prokop. Po jeho odchodu do Budějovic r. 1920 pan uč. Pachner. Letos na jaře byla knihovna přestěhována do radnice. Místnost prostorná, v níž bývala za války a po ní aprovisace, byla vyčištěna a slušně upravena. Knihy jsou uloženy ve skříních. Půjčuje se v neděli od 10 – 12 hod. Knihovníka očekává těžká práce knihovnu znova založiti a uspořádati a potom čilou reklamou počet čtenářů zvýšiti. Vzhledem k tomu, že si půjčují knihy také obyvatelé nejbližších vesnic, není číslo 291 čtenářů veliké. Nutno však uvažiti, že některou vypůjčenou knihu přečte celá rodina. Za půjčení knihy se dosud platí poplatek 10 haléřů (před válkou 4 haléře). Předsedou knihovní rady je pan K. Kůrka, pokladníkem p. Lad. Stráský. Knihovnu navštívil letos státní inspektor p. Fridrich.
Knihy
Knihoven soukromých je málo, knihy kupují téměř jen lidé duševně pracující (jímž je duševní práce zaměstnáním).
Časopisy, noviny
Na zdejší poštu (tedy i pro okolí) docházejí tyto noviny a jiné časopisy pravidelně: Národní Listy, nár. dem. deník, 10 kusů; Národní Politika, deník, 72; Venkov, d., agrár., 7 kusů; České Slovo, d. čes. soc., 5; Právo lidu, d., soc. dem., 1; Rudé Právo, d., kom., 2; Rudá Zář, d., kom., 6; Lid, d., lid., 8; Lidové Listy, d., lid., 4; Lidový Deník, d., agr., 23; Reforma, d., živnost., 4, Českoslov. Noviny, d., gážist., 8; Českoslov. Republika, d., vládní, 15; Čech, d., lid, 1; Role, d., agr./nár. dem., 3; Národní Demokracie, d., n. d., 4; Jihočeské Listy, týdně 2x, samost., 8; Stráž Lidu, t. 2x, č. soc., 22; Hlas Lidu, týd. 2x, lid., 50; Republikán, t. 2x, č. soc., n. d. 9, Jihočech, t. 2x, 2, Jihočeský Dělník, t. 2x, 4; Pošumavský kraj, t. 2x, agrár., 6; Sociální služba, týdně, odborný, 3; Obchodní zájmy, týd., odb., 5; Živnosten. Listy, t., odb., 3; Kamenické listy, t., odb., 12; Mlynářské, t., odb., 6; Řeznic. uzenář. noviny, t., odb., 14; Tribuna, d., 1; Čas, den., 2; 28. Říjen, d., soc., 2; Cep, t., agr., 39; Hudebník 10; Sv. Vojtěch, lid., 25; Kříž a Marie, lid., 6; Bonifacius 3; Nový Lid 80, Mládí 150; Věstník České Obce Sokolské, t., 17.; Župní Věstník, 40; Šťastný domov 14; Český Svět, t., beletr., 1; Zvon, t., beletr., 3; Pramen, měs., beletr., 4; Nový Život, beletr., 10; Legionář 4; Domovina 3x; Českoslov. pošt. úředník 1; Poštovský obzor 5; Poštovní zájmy 5; Český včelař; Měšťanská škola 3, Čes. Učitel ?, Česká Obec Učitelská ?, Českobratrské Hlasy; Módní listy; Hostimil; Pošumaví; Zemědělská jednota; Koželužské listy; Obchodní listy; Obchodní noviny; Československý konfekcionář; Kovobursa; Trh na stroje a ještě některé. Německé: Bohemia 3, Prager Tagblatt 2; Socialdemokrat 1; Dorfbote 23; Budweiser Zeitung 2; Der Kriegsverletzte 7; Hausblätter 2; Prager Presse 1; Verbandkreiszeitung 2; Eisen u. Stahl 3; Häute u. Lederberichte 1 (Podle p. Stiebora).
Národní svátky
Národní svátek 28. října slavil se dosud jednomyslně. Večer bývala akademie a druhý den 28. ř. dopoledne opět hudba, přednáška a děti přednášely básničky. Letos však v předvečer akademie nebyla, jen projekce pohádek. Také presidentovy narozeniny se s pozorností oslavují. V den 1. máje budívala ráno hudba (budíček), bývaly skvělé průvody stran socialistických, po nich tábory lidu na náměstí. Letos bylo lze pozorovati z různých známek, že zájem velice ochabl. Za to Husova oslava, která se konává každým rokem (dříve ji pořádal Sokol) byla letos imposantní. Konává se průvod k hranici a přednáška. V oknech svíce, někde svíce i transparenty.
Spiritismus
Za války a po válce vyvinul se spiritismus tou měrou, že způsobil poruchy na zdraví (Střediska byla v Nesmeni a Ločenicích). Konaly se sedánky, media byla ve spojení se záhrobím, promlouvali duchové, vyprávěly se věci podivné; také přednášky redaktora Sezemského byly přečetně navštíveny a před početím se zpívaly zbožné staré písně. Zájem o to též ochabl a mnozí, kteří byli tehdy jako omámeni, vystřízlivěli.
Domácí zvířata, láska k nim
Větší láska než ke stromku jeví se ke zvířatům. Nejen že vlaštovky najdou útulku pod každým krovem, a kde by jim hnízdo shodili, 7 let by je pronásledovalo neštěstí, ale i domácí zvířata bývají chována s velikou pečlivostí, a kolikráte s větší pozorností než děti: Bohužel, nebývá tato láska nesobecká.
Místní patriotismus
Veliká část obyvatelstva je spřízněna a místní patriotismus je velice vyvinut. Z povinnosti rodácké se přeje domácímu proti nějakému „přivandrovalci“, jak se zde říkává.
Němčina
Takřka všichni obchodníci a živnostníci umějí německy. Aby se děti německy naučily, dávají někteří rodiče své školní děti „na handl“ do Němec (N. Hrady, Benešov, Kaplice). Je jich málo, z povinných hochů do měšť. školy bývají asi 2. Mnoho občanů se naučilo německy ve Vídni; chodili tam do učení, na práci a do služby.
Pozdravy
Neznámý lidé se pravidlem nepozdravují. V pozdravech se často užívá slov Pán Bůh. Staří lidé zřídka ještě pozdravují: „Pochválen Pán Ježíš Kristus!“ Děti do převratu byly vedeny k tomu, aby dávaly toto „křesťanské pozdravení“. Nyní mohou pozdravovati obyčejnými pozdravy. U děvčat je v oblibě „ruku líbám“.
Mravní vlastnosti
Mravně neliší se obyvatelstvo mnoho od ostatního jihočeského. Nelze ovšem přehlédnouti, že stálý obchod dobytkem, jímž se zaměstnává značná část obyvatelstva, při němž již děti pomáhají, vykonává určitý samozřejmý vliv na vytváření povahy a soukromý život.
Školy
Školy jsou zde: Obecná škola chlapecká, obecná škola dívčí, měšťanská škola chlapecká, živnostenská škola pokračovací a lidová škola hospodářská.
Obecná chlapecká škola
Založení chlapecké školy obecné neznámo, již před 1648. Škola byla jednotřídní, od r. 1840 dvojtřídní, od 1850 trojtřídní, od 1858 čtyřtřídní, od 1872 pětitřídní. Pobočka od 1. října 1879 při II. tř. Na to rozdělování tříd na chlapecké a dívčí. Od roku 1906 rozdělena správa školy chlapecké od měšťanské. Od 1. února 1907 nastoupil definitivně říd. učitel Jan Kuna, který již od r. 1879 nepřetržitě při obecné škole chlapecké působí. (Podle p. říd. Kuny).
Bytová krize a nedostačující výslužné znemožňuje odchod do pense. Bývalý řídící uč. p. Čeněk Veisfeit, výborný a náruživý hudebník, žije dosud ve vzpomínkách. Úplnou nevhodnost budovy školy chlapecké každý uznává, ale na stavbu nové za nynějších poměrů nelze pomýšlet. Lze ji charakterizovati slovy tma a zápach. Letos byla okna zvětšena, dříve některá nová proražena a tím se značně zlepšila. Řídící má ve škole byt, u školy je zahrádka.
Obecná škola dívčí
Dívčí škola obecná byla postavena r. 1898. Počalo se v ní vyučovati dne 1. dubna 1900. První říd. učitelka Josefa Vilímová. Správkyní školy je říd. uč. sl. Marie Švamberková působící zde od 1. září 1908. Škola byla pětitřídní. Dne 1. dubna 1905 otevřena při IV. tř. zatímní pobočka, 1909 přeměna v třídu VI. Škola vyhovuje úplně; má 6 školních světnic, kabinet, sborovnu, byt pro správce školy o 3 místnostech, byt pro školnici o 1 místnosti. Mimo to je jedna malá místnost, v níž byla knihovna Nár. Jednoty Pošumavské. Při škole je školní zahrada ve výměře 9 arů, žákyně nejvyšších stupňů pěstují v ní květiny a zeleninu. Je však stinná. Poskytuje se na ni od r. 1921-22 dotace ročních 100 K. Čištění děje se třikrát do roka. Mravy žákyň před válkou byly uspokojivější, válečnými poměry se zhoršily. Také docházka se za války tuze zhoršila. Školnice měla před válkou plat 12 K měs., v zimě 14 K a zdarma byt. Nyní má 100 K. Nedostatkem učitelstva škola mnoho ani za války ani po válce netrpěla. Chudým žákyním zakoupí místní škol. rada nejnutnější potřeby. Na ženské ruční práce dává 100 K ročně. Knihovna žákovská čítá 200 svazků; místní školní rada poskytuje na knihovnu ročně 100 K. Knihy se zakupují též z darů (výtěžek dětských divadel). Počet žactva r. 1922-23. I. tř. 35, II. 43, III. 57, IV. 60, V. 66 (43+13) (dle kroniky), VI. 47 (21+26). Od škol. r. 1912-13 počaly žákyně chodit do měšť. školy chlapecké a tím počalo ubývat žákyň zde, zvláště VI. třída se oslabuje. (Podle sl. řídící Švamberkové).
