608 436 941

Kronika města Trhových Svin

Autor: Jiří Čajan | Zveřejněno: 9. června 2021 | 17x

František Boček

Kostel Svaté Trojice

Na místě kostela Svaté Trojice bývala kdysi dřevěná kaple, která byla 20. září 1651 „snesená“ a začalo se se stavbou kamennou ze sbírky zbožných dobrodinců na pozemku mlynáře Ondřeje Fitzla, z části na pozemku darovaném boršíkovským sedlákem Böhmem. Ukončena r. 1652. (Invent Eccl.) Pro nebezpečí sesutí kostelík snesen a 23. října 1708 položen základní kámen k novému kostelu prelátem krumlovským Bukovským posvěcen; náklad 4.000 zl. V lednu 1787 byl z rozkazu císařského zavřen. 6. května 1787 obraz Nejsv. Trojice odnesen do farního kostela (je v křtitelnici). Vládním dovolením v červnu 1787 zase otevřen. Na svátek Nejsv. Trojice navštěvují kostel poutníci ze vzdálených osad; od jara do listopadu slouží tu měsíčně fund. mše za zemřelého děkana Jana Winziga, konají se procesí za úrodu, v říjnu Mariánská pobožnost. Na výroční den ohně v Trhových Svinech 4. srpna 1828, na Sv. Floriána, na úmysl věřících při svatbách konají se též bohoslužby. Kostelík má ½ ha pole, ¼ ha pastvin, 2 ha lesa.

Před kostelíkem je mezi vysokými modříny kamenný kříž nesoucí tlustě vytesaný nápis: „NP“, „MC“, „1866“ a přes to: „Na památku majora Codla“ písmem slabším. Pod kostelíkem je obecní hospoda (bývalé lázně) a park s mladými stromky, před nímž stojí zděná kaplička.

Kaple Sv. Trojice

Nedaleko od kostelíka na západ je kaplička se „zázračnou“ kdysi vodou půdorysu trojúhelníkového, s vchodem zamřížovaným, obráceným ke Svinům. Druhé dvě stěny mají trojúhelníkovitá okna z barevných skel. Uvnitř oltářík s obrazem sv, Trojice na plechu, jenž má dole nápis „Nejsvětější Trojice anno1651 – Dne 13/6“. Prostřed kaple je trojúhelníkovitá studánka, z níž odtéká voda před kapli do okrouhlého koryta a z něho žlábkem do stružky. U koryta je ještě kus řetězu, na němž bývala upevněna nádobka. Nad trojstěnnou střechou je kříž o třech vodorovných ramenech.

„Tři“ u Sv. Trojice

Zajímavé je všimnouti si, jak číslo tři je u Sv. Trojice zdůrazněno: Do kostelíka jsou tři vchody, kostel má tři věžičky nad vchody, jež jsou dřevěné, tři věžičky vnitřní pobité plechem, tři průčelí a na nich trojúhelníkovitá okna, 3 apsidy, 3 výstupky a podobné. Kaplička má tři stěny, okna trojúhelníkovitá, studánku roubenou do trojúhelníka, nad střechou kříž o třech vodorovných ramenech. Kříž před kostelem stojí mezi třemi modříny a na aleji ke Sv. Trojici Boží muka mají na rozdíl od ostatních trojboký sloup a za ozdobu oko v trojúhelníku a nahoře trojnásobný křížek.

Architektonika

Na stavebních výtvorech lze pozorovati vliv kostela farního a Sv. Trojice. Zdejší rázovitá Boží muka mají téměř všechna nahoře jablko s křížem; totéž je na kostele nad jižním vchodem na střeše. Také stříšky jejich jsou vzaty z kostela, neboť tytéž spatříme na opěracích pilířích kostela. Pod vlivem baroka Sv. Trojice vznikaly asi oblíbené ozdobné štíty s obloukem nahoře vypouklým a dvěma dutými po stranách a s vázovitými ozdobami. Vyskytne se tu a tam na štítě kaplička na sošku, jako je u Sv. Trojice a podobné.

Vzhled města

Všude se jeví snaha po výstavnosti. Jsou to nejen četná slepá poschodí, ale i štíty obdélníkové před obyčejnými štíty sedlových střech nebo před střechou pultovou, jen aby činily dojem poschodí. V oblibě jsou zde žaluzie, tj. okenice sestavené z otáčivých prkének. Někde jsou jako okenice, zastávají vnější okno, bývají ve slepých poschodích a někde jsou ve slepých oknech pro okrasu namalovány. Také okna na věži mají tyto žaluzie. Vzhled města pozdvihuje, že téměř všichni obchodníci mají výkladní skříně a rolety. Domy v ulicích jsou rozstrkány. Na radnici visí sice „polohopisný plán města Trh. Sviny z roku 1899 s čarami úpravnými“, ale náležitého regulačního plánu město dosud nemá. Také chodníky po způsobu městském jsou vzácností. Okna byla již před válkou zvětšována a mnoho je těch, jež mají křídla o jedné tabuli skleněné. Ale jsou také drobná okénka, jež nejsou ani na otvírání zařízena. Nyní se nestaví nového téměř nic, ale obnovují se krovy, které byly na spadnutí. Současně se zvýší půda (nikoli strop) a nad okny vzniká vysoká stěna, v níž se dělají malá obdélníková okénka z půdy; na střechách veliké vikýře s okny. Okna bývají ozdobena u zámožných dlouhými záclonami, v malých domcích draperiemi krajkovými a dolní polovina má jen záclonky z bílé látky, jež se po tkanici na strany zatahují. Úpravou Hlinné, kanalisací ulice Svatotrojiční a regulací potoka mezi mostem svatotrojičním a mohuřickým se vzhled města značně zlepšil. Skvrnou však jest potočiště potoka Farského, zejména soutok obou potoků. Vzhled domků je pěkný, často se bílí (barví) a téměř v každém domku mají za oknem květiny. Kde se otvírají okna dovnitř, mají na květníky zahrádečku s nizoučkým plůtkem. I v domácnostech chudobných, kde se vůbec nevětrá, dařívá se květinám kupodivu dobře. Ulice bývají také dosti čisté vzhledem k okolnostem. Na dobu, kdy se konávaly na náměstí trhy, není ovšem radno vzpomínat. Před každou nedělí a svátkem domácí zametají na ulici prostor před svým domem, takže je na svátek vždy čisto, ale ne na dlouho, neboť věc, jakou je například koš na papíry, je úplně neznáma. Dvorky jsou někde také úpravné a čisté, zahrádek na nich je však málo. Obyvatelstvo, jde-li do města, snaží se lépe se nastrojiti než-li do práce, nebo jde-li zadem. O slavnostech zvláštních je většina domů uvnitř města ozdobena prapory červenobílými. Za noci se osvětluje petrolejovými lampami. Způsob ten ovšem v nové době nevyhovuje, zvláště když je lamp málo a brzy dohoří. Husy se svobodně koupají na potoce, po městě však nepobíhají, za to není-li kontumace, je na ulicích psů hojnost a tito hovějíce svým pudům připraví často dětem zábavu. Ve středu a v neděli stávají před zájezdními hostinci povozy venkovanů, někdy též automobily cizinců, hlavně advokátů, kteří přijíždějí z Budějovic na stání. Náměstí a přilehlé domy ulic činí dojem města, jemuž obchod a živnosti byly zdrojem zámožnosti. Na náměstí jsou takřka všechny domy jednopatrové a není na něm domu, ve kterém není, nebo před krátkým časem nebyl býval obchod, živnost, nebo úřad. Ve výkladních skříních je vyloženo zboží všeho druhu, v některých krámech na dveřích visí biče, bičiště, tašky, košile, košťata, nádoby, řemínky, před krámem stojí košíky, nůšky, hrábě, kolečka, trakaře, košatky a podobné zboží. Pod loubím stávají tři stánky prodavačů cukroví a před ním 4 krámky zelinářské. Ve středu ruch oživne a v neděli dopoledne bývá v loubí a na přilehlé silnici tolik lidí, hlavně venkovanů, že není možná volně projíti. Povrchní cizinec rád se Svinům vysmívá pro jejich nepoetické jméno, zastrčenou polohu, nepravidelné a horské náměstí a jiné nedostatky, ale lze nalézti též zajímavé věci.

Památnosti

Patřím-li na chaloupku s dřevěnou lomenicí a stříškou nad ní, procházím-li loubím s křížovou klenbou, nebo mimo sloup postavený právě před 200 lety v době kultu Svatojánského, vzhlédnu-li k rozpěracím obloukům nad ulicí Zahradní a kráčím-li úzkou ulicí pod žlaby, jež štíty barokně zdobenými trčí ze zdí chrlíce vodu přes chodce, vstupuji-li z náměstí úzkým, zakřiveným vchodem mezi domky miniaturními do uzounké Kostelní ulice, pohlédnu-li na drobné domečky krčící se na svahu při kostele, projdu-li neurovnanou čtvrtí mezi Farní ulicí a kostelem a vstoupím-li mezi zdi nádvoří kostelního pod mohutné akáty, kde kdysi býval hřbitov, před neomítnutou baštu na západní straně kostela, pohlédnu-li na omšené opěrací pilíře, na nichž věky porušily i kamenné ozdoby, a ponořím-li se do nevyčerpatelného bohatství myšlenek této středověké gotiky, nabývám úcty ke všem těmto věcem, marně přenáším se duchem do doby, ve které ti, po jejichž zetlelých hlavách šlapeme, zde žili, zápolili, pachtili se a tvořili, aby toto vše odkázali budoucím, z nichž mnohý ve svém materialismu ani potuchy nemá, kolik ušlechtilého snažení předků netečností svou zneuctívá.

Lesy

Mimo strouhu pod Krýgrů není blízkého lesa, ač ve vzdálenějším okolí jsou lesy kol do kola. Z nich v naší katastrální obci leží les v Říčkách, Hájek (Děkanský), Stráň nad hamrem, Lorenců lesík, Stupa, Kostelní, Obecní les, Kubů les (Reindlice, Pémovec), Studených les, Dencingrů (Kolínů) les, Brázdů les, Mokrů les a Bastlovec.

Názvy okrsků

Názvů jednotlivých oblastí, jež zapsány jsou v katastrální mapě jako „Mitterfeld“, Rohrfeld, Eingartler a podobně německy znějících se vůbec neužívá a nikdo jich nezná. Hlavní oblasti mají tato jména: Boží muka, Truba, Horní pole, na Dílech, Farský pole, Veska, Amerika, Padělky, Strany, Kojsrok, Hamerská pole, Svatotrojiční pole. Vedlejší názvy jsou: Červený vršek, u Březí, Zahrady, na Farským, u Kapličky, k Třebíčku, u Hvízdalky, U jezu, u Valchy, U Kříže, U třešní, v Rokli, U oliv, u Haladů, u Hájku, Na nivě, na Klínech, na Krumlovskej, Cvočkárna (tj. louka vedle hřbitova), Pergalovec, Kravčí vršek, Zamlátilov, Hluboká cesta, u Kruhovky, na Pískovci, Bejkovka, Kozí kout, u Bosny, na Obciznách, na Vejhoně, Mezi vršky, Stružka, U hamru a jiné.

Krásy okolí města

Okolí města je romantické. Nejkrásnější koutek je pod Kolínů mlýnem. Voda potoka Svinenského valí se přes jez s hukotem (někdy spadá vodopád i z náhonu), dělí se v několik ramen mezi balvany pokrytými mechem a vysokými olšinami. Z potoka zdvihají se vysoké stráně porostlé stromy. – V létě a na jaře hýří okolí města krásnými barvami. Záhy z jara objeví se žluť pampelišek; ta ovšem nepotrvá dlouho, ale za čas vystřídá je žluť pryskyřníků: dlouhé pruhy a celé okruhy lučin jsou jedna žluť, místa jsou bílá od kopretin, jinde zase, např. pod jezírkem je fialová červeň lučních kohoutků. Barvy bývají neuvěřitelně intensivní.

Pohledy na město

Také pohled na město s pozadím většinou romantickým je s několika stran hezký.

Patříme-li na Sviny s Mohuřické strany, vyniká mimo kostel barokní budova děkanství s 2 velikými lipami a dívčí škola. V popředí dere do očí hospodářská škola jako zadní část budovy hospodářské záložny a sousední barokní štít pana Stráského a obrovské topoly v zahradě „u Sokola“.

Se strany východní činí pozadí Svinům Todeňská hora a Sv. Jan s kostelíkem a hora Kleť.

S Červeného vršku representuje se (mimo kostel) svým průčelím budova dívčí školy a okolí kostela zdá se být jeden háj. Jsou to stromy okolo hřbitova a v zahradě chlapecké školy. Též na ostatních stranách jeví se hodně zeleně, neboť kolem je již dosti stromoví (ač v dalším okolí jsou celé oblasti bez stromečku) v zahradách, tři parky, zahrada u Sokola a strouha pod Krýgrů.

Nejkrásnější však je pohled se strany otěvěcké údolím vzhůru k Pěčínu. V pozadí pod Vysokou je Dobrá Voda a údolí je samý drobný lesík.

Obyvatelstvo, národnost

Obyvatelstvo Svin je národnosti České. S Němci se stýká, neboť sousední obce Hrádek a Pěčín jsou německé, Trutmaň smíšená a ze vzdálenějších míst německých také sem docházejí. Podle sčítání r. 1910 měl Hrádek 12 Čechů a 97 Němců; Pěčín 214 Němců, Čechů 0; Trutmaň rovněž Čechů neměla. Přesto ráz města je úplně český. Po převratu zmizel s továrny Zemenů německý název a nahražen českým; rada p. Blažek dal odstranit v budově státní (soud a berní úřad) německé polovice nápisů a teď má město ryze český vzhled, jen v neděli a ve středu, když přicházejí Němci z okolí, se po ulicích a v krámech němčí; v kostele koná se někdy německé kázání. Po převratu si počínali Němci nesměle, teď však bez ostychu, spíše s hrdostí mluví německy. Scházejí se nejvíce v hostinci v Novém městě u Steinbauerů, zvaných Jánalů. Obchod se ještě zvelebil, když si před válkou p. Josef Steinbauer vzal manželku ze Žáru, německé vsi. Po válce Josef Steinbauer zemřel zanechav 2 dítky Růženu a Josefa. Vdova se provdala za soukmenovce p. Glasera. Národnostních třenic zde není. Podle úředního sčítání ze dne 31/XII 1910 a 15/II 1921 jeví se tento stav obyvatelstva:

Počet obyvatelův Trh. Svin r. 1910 = 3526; r. 1921 = 3262

Z toho mužů………………………1720;

Z toho žen………………………...1806;

Národnosti české r. 1910 = 3520; 1921 = 3257

Národnosti německé r. 1910 = 6; 1921 = 5

(Židé 2 r. 1910; r.1921 Židů 0)