Jatka
Za městem jatka vystavěná r. 1905, označení letopočtu též na levém pilíři vrat. Dvě budovy se štíty k silnici svírají dvorek. Nápis: „Jatka společenstva řezníků a uzenářů. Na jednom štítě býčí hlava mezi sekerami, na druhém lev držící sekeru. Na stěně obrácené ke Svinům malby strojů jako reklama zámečnické dílny p. Paška.
Za jatkami při pěšině vedoucí od kostela stojí zděná kaplička s taškovým krytem, na stříšce hliněná koule s dvojitým křížkem. Ve výklenku, to jest v kapličce, obrázek ozdobený věncem; uzavírá se plotovými vrátečky méně než do poloviny výklenku vysokými.
Za jatkami od silnice na levo malý sádek asi 10 ovocných stromků p. Hubáčka, tkalce. Míval tam sázenou hlavatici. Také při cestě odbočující na levo od silnice několik vysázených stromečků.
Kruhovka
Jdouce po silnici dále, výše, přijdeme k cihelně p. Krále. Na pravé straně je kruhovka, sušárny, na levo bydliště a hostinec se zahradou.
Budoucí vodovod
Na pravo od cihelny za roklí zdvíhá se kopeček, jehož stráně západní a severní jsou vřesem posrostlé a nyní mladými stromky lesními posázené. Rokle tato sbírá hlavní posilu potoku Farskému, vlévající se proti Hlinné, přejímajíc vody od severovýchodu až do cesty vedoucí k Čeřejovu přes Červený vršek a ze severozápadu směrem od kříže stojícího nad cihelnou při silnici. Kde se strouhy z těchto dvou směrů spojují, přímo pod strání jsou položeny drenáže. Odtud má jíti budoucí vodovod na pitnou vodu. Je tu hrázka a pod ní asi 15 kroků vytéká slabý proud vody trubkou. Zde učinil pan Stašek pokus vyráběti cihly. V struhách zde roste hodně vrbin. Pan učitel Sedlák činil prý zde s dětmi pokusy pěstovati vrbu na košíky.
Potok Farský
Tok potoka mezi mostem v Nydrtálu a lávkou v Hlinné není regulován, místy, zejména u Nydrtálu má terasovité břehy a na několika místech brody, to jest vozy přes něj jezdí a chodí se přes potok po kamenech. Vedou přes něj mimo most a zmíněnou lávku v Hlinné ještě 2 lávky, dohromady 4 umělé přechody. Široké potočiště je samé bláto porostlé hadím kořenem a podobnými travinami, mezi nimiž za suchého počasí se voda plouží úzkým korytem. Po obou stranách jsou rozstrkány domky z počátku (od mostu počítajíc) souvisle, jen uličkami přerušovány, dále řídce a nepravidelně. Z nichž zajímavý je dřevěný, na vnějšku však nově upravený domek číslo 209 a stodola Sazymů.
Kojsrok
Louka za domem č. 317, výše zmíněná, je obehnána zdí kolem silnice, u níž jest na jednom místě lokáč s hnojnicí, přitékající pod silnicí kanálkem z protějšího domku. Od Božích muk odbočuje mimo zvěrolékařovu villu polní cesta ke Březí podle údolí Kojsroku. Na levo přiléhají pole, prostřed stojí skupina velikých topolů, místy i ovocné stromy; také pravou stranu provázejí stromky. Potok se vine klikatě. V údolí celém je mnoho vrbin, nikoli však olšin, které jsou převážně v údolí nad Sviny jednak jako stromy značně vysoké, jednak keře. Tam, kde se údolí úží, vystupuje cesta vzhůru ke kříži nechávajíc kopec na levo. Pod kopcem v údolí jsou topoly, na něm 2 nenápadné mladé lesíčky. Proti kopci přes Kojsrok, tedy na levém břehu, stojí skupina chalup Dušků a Fixlů. Pod nimi brod přes potok a podél levého břehu mladé topoly. Za zmíněným kopcem je rokle „Strouha“ a proti ní na protějším břehu do údolí proniká zalesněný ostroh, v něm lom, na něm chalupa Kroupů. Lom též je u silnice Krumlovské. – Zmíněná cesta ke Březí vede dále a tam, kde se začíná nová rokle stojí Boží muka: Sloupec tlustý a nízký, jen as 1 m vysoký a má velikou hlavici. V předu výklenek s plechovým máloznatelným obrazem sv. Trojice. Na západní straně hlavice je znatelný kříž. Hořejšek je značně otlučený; býval asi nad každou stříškou vytesaný kříž. Vypravuje se, že je tam Žižkova šachta.
Zadní most
Vraťme se do Nydrtálu. Ob tři domy za mostem zahýbá na levu ulice vedoucí k Měchovu, ke Krumlovu. Na jejím začátku je na pravé straně studně (pumpa). Ulice vede k mostu dřevěnému, letos obnovenému. (Než se obnovoval, byla na každé straně vyhláška, že vozy s nákladem težším než 5q nesmějí přejížděti.) Na východní straně mostu je soutok potoků Svinenského a Farského. Je to okrouhlé, zpola bahenními travinami porostlé bažiniště sahající od mostu až k ohradě hostince u Sokola, jež je porostlá mohutnými topoly. Budoucí pořadí domků kolem potoka k mostu Mohuřickému zahajuje vedle nárožního domku jen domek čís. 565. Je-li velká voda (každým rokem), zde se voda staví, stoupá, zahrady Nydrtálu jsou jedním jezerem, voda se přelévá přes silnici Krumlovskou, takže chodci se buď převážejí lodičkou, nebo obcházejí na tržiště horem. Také v Kojsroku se voda nesouvisle rozlévá. Za mostem jsou tři skupiny domků, mezi nimi na rozcestí kříž na vysokém kamenném sloupci, jaký bývá u Božích muk. Některé z těchto domků při silnici mají zahrádky, posledním je č. 541 a má založený sad. Na cestě do Velké strouhy je poslední domek čís. 562, podle jeho majitele se říká rokli také Valutova. Pod tímto domkem odbočuje polní cesta na východ k tržišti úvozem, jemuž se říká „Malá strouha“, nebo „Stružka“. Velká strouha je rokle hluboká, osázená mladými stromky. Některé z nich vysázeny na oslavu císařovny Zity za války a měla se jmenovati Zitin park. Jí prochází pěšina, nad ní stoupá cesta, jež se dělí vedouc na levo k Smrčkovu kříži, pravá k hamru Buškovu. – Výše řečená silnice ke Krumlovu má u Svinů ovocné stromy po obou stranách až za kapličku, dále jsou hlavně kaštany po levé, místy i po pravé straně. Kaplička tato je zděný sloup na způsob zdejších Božích muk. Obrázky ohyzdné! Od kapličky na východ ob tři pole je Matěnova mez, posázená asi 30 mladými stromky. Na rozcestí, kde odbočuje cesta do Lnišť (mimo hamr) jest sloup s nápisem „do Krumlova“. Stráň nad hamrem (obecní) je pokácená, dále řídký les. Nahoře mrchoviště.
Východ
Z Nového města vede silnice do Nových Hradů. Před parkem odbočuje cesta na Rejta, vede po hrázi Velkého rybníka, řídce posázené velkými stromy ovocnými. Za rybníkem odbočuje stará cesta do Olešnice. Na levo od ní je Kudlatův lom zatopený vodou. Po pravé straně cesty na Rejta je kříž s letopočtem 1882. Cesta je bez stromků. Byla upravena asi r. 1912, když pan Schönauer zřídil lom na Porubí a koupil automobil na rozvážení štěrku. Lom je teď majetkem p. Levého; lom zatopen, drtiče a ostatní zařízení zahálejí. Při této cestě tvoří domky na Rejtech pořadí po levé straně, před domky zahrádka a stromy, též jeden kříž. Za Rejty rozkládá se obecní les v Říčkách. Pojmenování „Říčka“ nebo „v Říčkách“ užívá se důsledně a název „Žižkův les“ zapsaný v katastrální mapě je neznámý. Před rybníkem u lesa stojí Boží muka: Na podstavci tvaru komolého kužele je čtyřboký sloup z jednoho kusu žuly vytesaný. Krychlová hlavice má po stranách (mimo zadní) výklenky s plechovými obrázky. Bývaly zaskleny. Nad každým výklenkem je stříška. Nahoře, kde se střížky sbíhají sedí kamenná koule nesoucí latinský křížek z plechu. – Silnice do Nových Hradů se stromořadími, bývá oživena v neděli odpoledne, když mládež chodívá do hostince „Bosny“, jenž leží na Rejtech při silnici. Na pravé straně této silnice nedaleko rybníka Velkého je školka oplocená, veliká 1 ha. Podle údajů pana Pöšla, bývalého zahradníka, pozemek náleží obci, půjčila jej okresu zdarma, za to dostávala ze školky zdarma stromky. Založena byla r. 1904 a stromky kolem školky vysázeny byly r. 1910. Zásoba vypěstovaných sazenic činí: ovocných (jabloně a hrušně) asi 500, divokých (hlavně javorů, jasanů a kaštanů) asi 600. Ve školce je altánek, studně, též záhonky se zeleninou a brambory. Školka je ve stavu zrušování. – Na levo od sillnice je obecní lom, o nějž se jeví teď zájem. – Od této silnice na pravo odbočuje cesta k hamru, jež se dělí jdouc jednak k Buškovu hamru za rybníkem Hamerským, jednak k mlýnům v údolí. Kde se odbočuje cesta stará, výše zmíněná, stojí kříž, na odbočce Boží muka, jejichž hlavice se letos skácela a dosud leží na zemi. Liší se od ostatních tím, že je hlavice protesána, takže zbývající 2 stěny činí tupý úhel a na nich je namalovaný obrázek. Na cestě k hamru je zděná barokní kaplička, v prostoru mezi oběma cestami je lesíček, (říká se tam „U křů“), dvě jednoty a kámen trčící ze země asi 2 1/2 m dlouhý a 1 1/2 m vysoký.
U mlýnů
Při horním toku potoka Svinenského je Maruškův dvůr (obecní), pod ním Buškův hamr a ještě 3 mlýny za sebou. Kolínův (Dencingrův), před nímž je nádržka, níže Šimečkův (Reifův) a Panských (Hlivkův) a odtud teče voda náhonem až do mlýna v Braňce. U těchto mlýnů je krásná krajina, pod mlýnem Panských sportovní cvičiště letos zřízené. U mlýnů při potoce je několik chalup, z nichž chalupa Hlivků č. 200 je celá dřevěná, obílená, pokrytá došky. Nad údolím je opuštěná cihelna Raimunda Štojdla s chalupou, v níž za války bydleli polští Židé, vystěhovalci.
Kaple na Rejtech
Na východ od města na Rejtech je kaple Nanebevstoupení Páně. Základní kámen položen 1897. Panovník daroval na stavbu 200 zl, patron Karel Buquoy 200 zl a dříví, dobrodinci ostatní náklad. Stavbu vykonal podle plánu patronátního stavitele Karla Bůžka z Nových Hradů zednický mistr Ant. Štuc, oltář zhotovil sochař Niedl z Budějovic za 240 zl, obraz oltářní Nanebevstoupení Páně malíř Čurn z Budějovic za 60 zl, malbu kostelíka bratři Markové z Bukvice; potřeby oltářní patronka Filipina Buquoyová. Dne 24. května 1899 byla kaple od arcikněze děkana Jana Winziga posvěcena. Mše se tam sloužívá na svátek patrocinia, při průvodu o křížových dnech a na úmysl věřících častěji. (Podle děkana p. Tupého.)
Kostel
Vzácnou stavitelskou památkou je typický gotický chrám Nanebevzetí P. Marie a barokní stavitelská hříčka kostel Nejsvětější Trojice, činící dojem kostelíka ruského; leží od Svinů na jih. Popisu těchto stavitelských neuvádím, ježto jsou psány odborníky v různých dílech, na příklad v knihách, jež jsou snad v každé školní knihovně: „Obrazy z dějin jihočeského umění“ od konservatora J. Braniše (stránka 55, 61, 62, 63, 94) a „Království české“ III. Jižní Čechy (stránka 135, 136, 137). Připisuji jen některé dodatky podle p. děkana Tupého: Farní chrám nynější byl vystavěn okolo 1408 (Inventar Eccl.) (Podle Braniše dokončení r. 1485 bezpečně datováno). Nad kostelem býval hrad (Palackého dějiny národa českého D. I. č. 2 str. 558 vydání Kočího). Farní kostel připomíná se již r. 1314, kteréhož Mikoláš Passaverschlag z celého dvora v Nežeticích desátek daroval… Fara Sviny byla z největších na českém jihu. Na soše P. Marie na velkém oltáři je letopočet 1520, na kropence u hlavního vchodu 1559. Kostel byl dne 5. pros. 1842 povýšen na děkanství. Věž byla 1712 zvýšena, shořela r. 1828, byla pokryta šindelovou střechou, r. 1850 novou kupolí opatřena nákladem 1164 zl 5 kr. Před požárem měla 5 zvonů, 2 z nich měly letopočet 1261; po požáru pořízeny celou osadou ze zbylé zvonoviny a sbírkou 4 nové zvony za 2910 zl. Zvony mimo umíráček zabrány za světové války vojenskou rekvizicí. Za peníze za zabrané zvony a ze sbírky konané v osadě a odkazu Anny Vejsadové pořídí se 2 velké zvony pro děkanský kostel a 2 malé pro kostel Sv. Trojice.
