Tuhé zimy v minulosti
V paměti lidí přežívají výrazné zimy a extrémní vlny mrazů.Z historie se ví, že v kruté zimě zamrzl Rýn. V noci ze Silvestra roku 406 na Nový rok 407 ho překročili Vandalové, čímž prorazili Limes Romanus (pevninské hranice Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranice) a ohrozili římské impérium.
Britové nezapomenou na zimu v roce1962-1963. Tehdy zamrzla Temže protékající Londýnem, takže se po ní mohli prohánět bruslaři, cyklisté a dokonce i šoféři s auty. Ledem se potáhlo dokonce i moře v hrabství Kent.
V únoru jsme si připomněli kruté mrazy roku 1929, kdy teplota v Litvínovicích na Českobudějovicku klesla na – 42,2 ° C. Umrzlí lidé, nedostatek uhlí, rušení školní docházky či komplikace na železnici. Nejvážnější nehoda se přihodila rychlíku č.72 vyjíždějícímu z Brna do Přerova. Na trati se vyšinuly čtyři zadní vagóny, pod kterými následkem mrazu praskla kolejnice. Po republice také údajně uvázlo kvůli mrazu 5 tisíc vagónů s uhlím.V Praze se následkem velkých mrazů ujala nová móda - chránítka na uši, která můžeme vidět třeba ve filmech z 1.republiky.
Někteří z nás si pamatujeme kalamitu, která přišla v noci ze Silvestra roku 1978 na Nový rok 1979. Na Silvestra k večeru bylo asi 15°C a Nový rok se ráno pochlubil 25 stupni Celsia pod nulou. Kalamita postihla velkou část Evropy, hlavně Německo, Polsko a Československo. U nás zamrzlo uhlí na skládkách elektráren i v železničních vagónech, zamrzlo Labe, zásobovací trasa pro elektrárny Chvaletice a Opatovice. Ve školách byly vyhlášeny uhelné prázdniny, televize vysílala jen na jednom programu, a to pouze večer. V důsledku této zimy byl 1.dubna zaveden poprvé v neválečných poměrech letní čas. V posledních letech prožíváme většinou zimy mírné, ale čert nikdy nespí…
Před námi je měsíc březen, kdy začíná hřát sluníčko, přichází jarní rovnodennost a někdy i Velikonoce. Pro zemědělce byl rozhodující 12. březen, den sv. Řehoře, protože začínala orba. V této době probíhala i řehořská koleda žáků a kantora, tzv. “řehořské vojsko“. Žáci se přestrojovali za vojáky, učitel s nimi obcházel stavení a úsměvně žádal o příspěvek na školní potřeby nebo též pamlsek pro spoluhráče - žáčky. Děti byly patřičně vystrojené, přes rameno měly barevnou šerpu,v ruce dřevěnou šavli, na hlavě papírovou čepici. Bubeník ohlašoval příchod bubnováním na starý hrnec. Vedl je kaprál, někde řečený Profous a poslední voják měl kabelu na dary.
V této době začíná růst v přírodě, slyšíme nesmělé prozpěvování ptactva, což jsou také znaky blížícího se jara.
Přeji vám hezké předjarní dny.