V lokalitě Sokolí hnízdo a bažantnice u Nových Hradů skončila na začátku dubna první fáze prací související s projektem CZ-SK SOUTH-LIFE. Zaměstnanci Krajského školního hospodářství (dále jen KŠH), které je jedním z partnerů projektu, tu i přes koronakrizi pracovali téměř bez omezení. Stanoveným a k přírodě šetrným postupem vybrané dřeviny ošetřili na základě pravidel plynoucích z odborné studie, která vznikla přímo pro tento projekt. Cílem prací, které se zde dělají z vysokozdvižné plošiny přímo v korunách stromů je zachovat vhodný biotop pro páchníka (Osmoderma eremita) a ideálně zvýšit jeho populaci. „Důležité je zároveň zajistit stabilitu porostu a k tomu provádíme ošetření vybraných stromů a jejich nejbližšího okolí. Například zajistíme dostatečný sluneční osvit odstraněním stínících dřevin,“ uvedl Ladislav Lešák, manažer lokalit projekt CZ-SK SOUTH-LIFE, který je momentálně jedním z našich největších projektů týkajících se ochrany přírody v České republice. Vedle páchníka se projekt zabývá ochranou kriticky ohrožené rostliny – hořečku mnohotvarého českého a dalšího rovněž kriticky ohroženého brouka, kterým je střevlík Menétriésův. „Na lokalitě Sokolí hnízdo a bažantnice jsme zatím ošetřili 30 stromů. Veškeré naše zásahy se řídí přírodou. Ořezy probíhají mimo hnízdní sezónu, seče se před nebo po odkvětu vzácných a ohrožených rostlin, případně reagujeme na výskyt dalších druhů ohrožených živočichů. Na vybraných místech je plánována rovněž výsadba stromů.“ uvedla Eva Ježková z Jihočeského kraje, která je vedoucím manažerem projektu. Bude se jednat o různé druhy listnatých stromů, jako například dub letní či lípa srdčitá. Důvodem přerušení prací na Novohradsku je začínající hnízdění ptáků na ošetřených stromech, bude se zde pokračovat na podzim. V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE se stejným způsobem pečuje o české lokality na Vrbenských rybnících, Vlašimské Blanici, Lužnici a Nežárce, Hlubockých hrázích, Hlubockých oborách a v zámeckém parku v Blatné.
Další informace: www.south-life.cz
Páchník hnědý (Osmoderma eremita): Brouk dosahuje délky kolem 30 mm. Samice kladou kolem 30 vajíček do dutin starších listnatých stromů (duby, buky, lípy, jilmy a další). Vylíhlé larvy zde prodělávají 3–4letý vývojový cyklus a před zakuklením měří až 10 cm. Dospělý brouk posedává ve slunečných dnech na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach (staré kůže), který mu dal české rodové jméno. Jedná se o saproxylofágní druh, což znamená, že se živí odumřelou dřevní hmotou. Vykazuje především soumračnou či večerní aktivitu. Létat dokáže jen na krátké vzdálenosti. Hlavní hrozbou pro tohoto brouka je nedostatek vhodných míst pro život.