Advent, latinsky adventus znamená příchod. Celé předvánoční období má atmosféru radostného očekávání na příchod Spasitele Ježíše Krista. Pro naše předky to byla doba postní a nekonaly se taneční zábavy ani svatby. Samozřejmě ne všichni lidé církevní doporučení dodržovali. Advent trvá zhruba 4 týdny a začíná v neděli nejblíže svátku svatého Ondřeje. Letos připadá 1.adventní neděle na 1. prosince. Během adventu se konaly v kostelích na Trhosvinensku mše svaté k poctě Panny Marie – roráty.
Celé adventní období probíhaly obchůzky různých masek a nadpřirozených bytostí s masopustními prvky. V předvečer svátku svaté Barbory probíhala například na Šumavsku obchůzka tzv. ,,Barborek“ – bíle oblečené dívky s vlasy přehozenými přes obličej či se závojem. V ruce nosívaly metlu a košík se sladkostmi pro děti. V kraji pod Slepičími horami bylo zvykem trhat třešňové větvičky ,,barborky“. Dívky věřily, že pokud větvičky do Štědrého dne vykvetou, budou mít v příštím roce štěstí, lásku či dokonce svatbu. Věneček upletený z rozkvetlých barborek měl o půlnoční mši dokonce odhalit čarodějnice.
Svátek svatého Mikuláše je ze všech svátků adventu nejznámější. V minulosti byly mikulášské průvody pestrou směsí masek. Klasickou partičku Mikuláš, čerti a andělé na Trhosvinensku a Doudlebsku doprovázel ještě laufr, kůň či smrtka. Smrtka však nesměla vejít do stavení či ho obcházet, aby nikdo z domu v příštím roce nezemřel.
,,Lucie noci upije, ale dne nepřidá“ je přísloví, které se váže ke svátku svaté Lucie 13. prosince. Na venkově byly rozšířené obchůzky ,,Lucek“. V jižních Čechách nosily na obličeji ptačí masku s velikým zobákem a v rukou držely peroutko nebo metlu a vymetaly prach. Jinde zase kontrolovaly, jestli ženy nepředou či nederou peří, protože to bylo tento den zakázané. Také obcházely s velikými dřevěnými noži či nůžkami a děsily děti, které se nepostily, že jim rozpárají bříška.
Zimní slunovrat byl pro naše pohanské předky symbolem nového života, příslib naděje a nové energie. Na Novohradsku se v tento den slavil Tomášův večer. Hospodyně pekly křížalový chléb. K tomuto dni se stejně jako ke Štědrému večeru vážou pověrečné zvyky. Děvčata si ten večer lehala obráceně do postele, aby se jim ve snu zjevil budoucí ženich. Dále je znám zvyk, kdy dívky nosily plnou náruč dřeva do kuchyně. Byl-li počet polínek sudý, příští rok se měly vdát.
Štědrý den je spojen s narozením Ježíše Krista a je dnem památky Adama a Evy. Po celý den se dodržoval přísný půst a probíhaly přípravy ke štědrovečerní večeři. Večeře byla na Trhosvinensku bohatá o několika chodech. Polévka se vařila klasicky rybí či hrachová. Hlavní chod byla pečená či smažená ryba a dále několik druhů sladkých šišek většinou z vánočkového těsta spařené mlékem či posypané mákem s medem. Součástí menu byla také ryba na modro a ryba na černo. V některých domácnostech se podával ještě čaj s křížalami a vánočkou.
Po celý den se dodržovalo velké množství obyčejů jako rozkrajování jablíčka, lití olova či pouštění ořechových lodiček. Méně známé zvyky probíhaly například na Novohradsku. Dívky a chlapci se v noci o Štědrém dnu vydávali na tajemný průzkum a mlčky naslouchali zvukům z okolí. Dle zvuků, které slyšeli se věštila budoucnost. Také se provádělo tzv. ,,losování“ s převrácenými hrnečky. Pod hrnečky se vložily různé předměty symbolizující svatbu, křtiny, cestu, nemoc či smrt. Vrcholem večera byla pak půlnoční mše v kostele.
Boží hod měl ve většině rodin sváteční atmosféru. Dodržoval se zákaz všech prací a hlučných projevů. Podával se slavnostní oběd povětšinou pečeně s chlupatými knedlíky a zelím. Odpoledne se chodilo jen k nejbližším příbuzným.
Na svátek svatého Štěpána všude probíhaly taneční zábavy a hostince byly plné bavících se lidí. V kostele se světilo jarní osivo a probíhaly zvyky spojené s koňmi. Každý sedlák měl koně v tento den projet.
Za první republiky se v Trhových Svinech zakončoval rok silvestrovskou zábavou s hojnou účastí. Na Novohradsku se o silvestrovské noci střílelo z hmoždířů. Lidé, kteří slavili konec roku ve svých staveních si o půlnoci dopřávali vepřovou hlavu, ovar s křenem či rybí sulc.
K novému roku popřeji koledou z Trhových Svinů: ,, My vám přejem šťastný a veselý nový rok, abyste dlouho živi byli, hodně peněz našporovali, a dobře se měli.“
Text a foto: