608 436 941

Letnice a začátek léta

Autor: Text a foto: Markéta Prokeš | Zveřejněno: středa 22. května 2024 | 7x

Letnice nebo též slavnost Seslání Ducha Svatého jsou pohyblivé svátky a některý rok vychází na květen, jiný zase na červen. Původně se jednalo o svátky oslavující příchod léta a letního slunovratu. Křesťanská církev je však překryla a přidala vlastní svátky - slavnost Ducha svatého, který sestoupil na Ježíšovi učedníky. Symbolem letnic je zelená lipová ratolest a na ní zavěšená bílá papírová holubice. Pro letnice jsou typické obchůzkové hry tzv. jízdy králů známé zejména z moravského prostředí, obchůzky královniček a čištění studánek. Jedná se o určitý přechodový rituál – dospívajících dívek a chlapců.

Králenské hry a obchůzky královniček jsou známé ještě z 19. století i z Trhosvinenska.

Jedním z vrcholů církevního roku byla v trhosvinenské farnosti nedělní pouť ke kostelu Nejsvětější Trojice (1. neděle po letnicích se slaví slavnost Nejsvětější Trojice). Pamětníci popisují, jak za první republiky proudila procesí poutníků z mnoha obcí (Kamenný Újezd, Doudleby, Borovany i německy mluvící obyvatelstvo z Novohradska) a proměňovala jinak osamělý kostel na 2 dny ve velkou poutní svatyni. Omladina se po sváteční mši odebrala k tanci, kde oslavovali až do pondělního rána.

Historie poutního místa sahá již do 16. století. Při rekonstrukci na počátku 20. století byl pod kostelem objeven velký kámen s mísou. Další kameny se nacházely mezi kostelem a kaplí. Někteří badatelé udávají, že místo mělo již předkřesťanský obřadní význam. Z tvaru a umístění kamenů se lze domnívat, že zde mohl být kamenný kruh – kromlech.

Současná podoba kostela byla dokončena v roce 1708 a v symbolice stavby se opakuje číslo 3 a 6. Architekt stavby není zcela jasný, někteří odborníci se domnívají, že jde o J. B. Santiniho, ale spíše je dílo připisováno architektovi K. I. Dientzenhoferovi. Poblíž kostela vyvěrá pramen vody, nad kterým je vystavena kaplička. Zde se dle pověsti zjevily tří bytosti v bílém rouše. Vyvěrající vodě je také přisuzovaná léčivá moc, která hojí oční nemoci. Dokonce se v několika domech v okolí poutního komplexu provozovaly léčebné lázně.

Dalším pohyblivým svátkem v tomto období je ,,Boží tělo“, liturgicky se nazývá Svátek Těla a Krve Páně. Tato slavnost se konala i za první republiky v Trhových Svinech. Kolem náměstí procházely slavnostní průvody ke 4 oltářům ozdobenými květinami. Celé náměstí bylo též vyzdobeno květinami a mladými břízkami. Družičky v bílých šatech s věnečky na hlavě kráčely s košíčky a sypaly polní kvítka na cestu. Pod baldachýnem kráčel kněz, který nesl hostii. Této události se účastnili i různé spolky z města např.,, Spolek vojenských vysloužilců“, hasiči či krojovaná skupina ,,Orli“.

Slavnost Božího těla se nesla v podobném duchu i na Nových Hradech, kde nesměla chybět vážená hraběcí buquoyská rodina s představiteli města a honorací.

Vrcholem tohoto období je oslava letního slunovratu, kterému je přisuzován magický charakter. Lidé věřili, že v okamžiku slunovratu dochází k narušení rovnováhy v přírodě a kouzelné síly mohou vstoupit do rostlin a bylin. Bylinky se musely trhat v předvečer svátku či časně ráno před svítáním a nazývaly se ,,svatojánským kořením“. Tyto lidové praktiky se samozřejmě snažila církev potlačit, a tak do tohoto období umístila svátek svatého Jana Křtitele (24. 6. ). Před svatým Janem Křtitelem bylo možné na Trhosvinensku i Novohradsku pozorovat na výšinách svatojánské ohně. Z Nových Hradů bývalo vidět až na 40 ohňů. V okolí Trhových Svinů se vyhazovala hořící košťata do vzduchu. Pálení ohňů mělo ve všech náboženstvích mimořádný význam a zejména pro předkřesťanské kultury. Můžeme tedy říci, že stále některé pohanské tradice přetrvaly až do dneška.