Táborská florbalová liga
Máme tady dneska nejlepšího střelce uplynulé sezóny... Co bys nám o sobě řekl ?
Jmenuju se Miloš Kříž. Přátelé mi ale říkají "Medvěde". Ti, kteří mě mají hodně rádi dokonce "Méďo". 😁 Rád se volnočasově věnuju kolektivním sportům. Je to pro mě skvělý relax po "náročném" zaměstnání.
Jak jsi se vlastně dostal k florbalu?
Na základní škole. Často jsme soupeřili mezi třídami při tělocviku a těšili se na vrchol školního roku v podobě sportovního dne.
Jak sis užil první ostrou sezónu?
Chtěl bych prvně vyzdvihnout celou organizaci Táborské ligy. Bylo to úplně na jiné úrovni než jsem zvyklý. Já osobně si to užil hodně. Mělo to skvělou atmosféru a ještě ke všemu jsem nějakou záhadnou haluzí přispěl týmu ke slušnému počtu gólů.
Před posledním dvojzápasem bylo ze šesti týmů pět se shodným počtem bodů, co podle tebe rozhodlo?
První zápas jsme zvládli na jedničku a vyhráli jsme rozdílem třídy. V posledním kole nás čekali těžcí Zavrzáci. Vlétli jsme do utkání jako uragán a hned na začátku jim nasázeli rychlé dva góly. Některé týmy by to položilo, je ovšem ne. Hráli dál svou hru a postupně překlopili výsledek na svou stranu (4:9 pozn. redaktora). My jsme postupem času fyzicky začali odcházet. Byli lépe připravení a hlavně se dokázali hodně rychle vzpamatovat. Myslím, že rozhodla kvalita soupeře, ale rozhodně se nemusíme za náš výkon stydět. Jsem přesvědčený, že jsme neřekli poslední slovo a v příště sezóně dokážeme ještě víc.
Jaký je to pocit držet sošku pro nejlepšího střelce? Ještě před posledním kolem jsi byl druhý...
Pocit je to příjemný. Za velkou část branek vděčím skvělým spoluhráčům a jejich přihrávkám. Zároveň si myslím, že mít trochu lepší mířidla, mohlo by být branek klidně i dvojnásobek. Pro mě osobně je to ocenění velmi důležité. Nikdy se sebou nejsem spokojený a tohle mi může vlít do žil důležitou dávku sebevědomí do příští sezóny.
Někteří z nás si ještě pamatují tvůj vítězný nájezd ve finále turnaje v Hrdějovicích, jak na to vzpomínáš ty?
Je to jeden z těch okamžiků, na který vzpomínám rád. Ta euforie a radost byla obrovská. Celý tým jsme na sebe naskákali jako bychom vyhrálo Nagano. Myslím, že přesně o takovém momentu sport je.
Měl jsi po posledním zápase na fotbalovém tréninku opětovné zranění kolene, jak se cítíš teď?
Není to ideální, ale snažím se s tím bojovat. Je to hodně demotivující, ale vždy se snažím pokračovat dál a vrátit se. Kdybych mohl mít jedno přání tak to, aby si žádný sportovec něčím takovým procházet nemusel.
Jsi motivovaný na následující turnaj "Open Air" v Českých Budějovicích v rámci letní přípravy?
Bude to jistě veliká zkušenost pro celý tým. Ladíme formu, abychom byli připraveni potrápit i ty nejlepší soupeře. Moje motivace je vždy stejná a to dostat ze sebe co možná nejlepší výkon. Ostatně tak je nastavený celý náš tým. Tam, kde nám chybí kvalita, to nahrazujeme srdcem a bojovností.