Téměř každý týden si můžeme přečíst v novinách článek o tom, že někdo opět přišel o peníze z účtu. Metod je mnoho a jsou čím dál více sofistikovanější. To nejmenší, co proto můžem udělat, je mít telefon a důležité aplikace zabezpečené heslem. O hesle 1234 se nebudeme bavit, ale zase se to nemá přehánět. Šestnáctimístné heslo si těžko zapamatujeme, pokud ztratíme oblíbený “papírek” v peněžence a nebo se rozbije mobil, který nemáme nikde zálohovaný. Každý si na tento článek udělejte svůj názor.
Myslíte si, že jedno heslo stačí na všechno, že hesla jsou zastaralá a že složitá kombinace znaků vás ochrání? Jde o mýty, které jsou nebezpečně zavádějící a mohou ohrozit vaši bezpečnost. Pojďme nejen tyto vyvrátit. Pravda je totiž jiná. Žijeme ve světě, kde má skoro každá služba své přihlášení – od e-mailu přes internetové bankovnictví až po chytrou lednici. A přestože hesla používáme dnes a denně, spousta lidí k nim pořád přistupuje podle pravidel, která dávno přestala platit. Mytologie kolem hesel je obrovská: někdo věří, že mu stačí jedno opravdu složité heslo, jiný spoléhá na magickou moc vykřičníků a čísel. Realita je ale jinde – a kyberzločinci to dobře vědí. Pojďme se podívat na nejčastější mýty o heslech.
Mýtus č. 1 Jedno silné heslo stačí na všechno
Jeden z nejrozšířenějších omylů v oblasti digitální bezpečnosti je představa, že pokud máme opravdu silné heslo, můžeme ho bezpečně používat pro všechny své účty. Realita je ale daleko složitější. Moderní kybernetické útoky využívají fakt, že uživatelé často opakují hesla napříč různými službami. Útočník získá heslo z jedné kompromitované databáze a okamžitě ho zkouší na desítkách dalších účtů – od e-mailů přes sociální sítě až po internetové bankovnictví. I u „superhesla“ s kombinací písmen, čísel a speciálních znaků je při jeho opakovaném použití jen otázkou času, kdy bude prolomeno. Navíc dnešní služby často ukládají hesla v databázích, které mohou být cílem úniků – a pokud útočník získá přístup k jedné službě, hrozí, že prolomí i další. Řešení je jednoduché, i když vyžaduje disciplínu: používat unikátní hesla pro každý důležitý účet a doplnit je dvoufaktorovým ověřením. Pro většinu uživatelů je praktickým nástrojem správce hesel (password manager), který bezpečně uloží a automaticky vyplní hesla, takže si nemusíte pamatovat desítky kombinací.
Mýtus č. 2 Systém hesel je zastaralá metoda
V posledních letech se často objevuje názor, že klasická hesla jsou přežitkem – že jsou náchylná k útokům a že moderní technologie jako biometrie nebo autentizační aplikace je brzy úplně nahradí. Pravda je ale trochu složitější. Hesla stále zůstávají prvním a základním štítem ochrany digitálních účtů, i když sama o sobě nejsou dokonalá. Hesla mohou být slabá, pokud jsou jednoduchá, opakovaná nebo snadno uhodnutelná. Ale pokud jsou silná, unikátní a kombinovaná s dvoufaktorovou autentizací, představují stále účinnou ochranu. Moderní metody, jako biometrické ověření (otisk prstu, rozpoznání tváře) či hardwarové tokeny, spíše doplňují tradiční hesla, než aby je kompletně nahrazovaly. Hesla také poskytují nezávislost a flexibilitu – ne každý systém podporuje pokročilou biometrickou autentizaci nebo externí tokeny, a hesla lze použít prakticky všude. Namísto tvrzení, že používání hesel je zastaralá metoda, je přesnější říci, že jejich význam se změnil: už nejsou jedinou ochranou, ale jsou stále klíčovou součástí vícevrstvé bezpečnostní strategie.
Mýtus č. 3 Heslo byste si měli často měnit
Dlouhá léta se tradovalo, že pravidelná změna hesel je klíčem k bezpečnosti – například každé tři měsíce. Tento přístup však dnes odborníci považují za zastaralý a často i kontraproduktivní. Proč? Častá povinná obměna hesel vede mnoho uživatele k tomu, aby si vybírali snadno zapamatovatelná nebo jednoduchá hesla, nebo používali jen malé variace původního hesla, například „Heslo2025“ místo „{A2b)Hsm0G?V1on“. Moderní doporučení bezpečnostních organizací, včetně NIST (National Institute of Standards and Technology), radí: heslo měňte jen tehdy, pokud máte podezření, že bylo kompromitováno. Složitá, unikátní a dlouhá hesla v kombinaci s dvoufaktorovou autentizací poskytují mnohem spolehlivější ochranu než pravidelná povinná obměna.
Mýtus č. 4 Vícefaktorové ověřování je spolehlivé
Dvou- či vícefaktorové ověřování (2FA/MFA) se často prezentuje jako dokonalý prostředek ochrany účtů – a je pravda, že výrazně zvyšuje bezpečnost. Ale označit ho za absolutně spolehlivé by bylo zavádějící. Vícefaktorové metody nejsou imunní vůči sofistikovaným útokům. Například phishingové kampaně dnes umějí zachytit nejen heslo, ale i jednorázový kód, a některý malware dokáže obejít SMS nebo dokonce aplikace generující tokeny.Navíc ne všechny formy 2FA jsou stejně bezpečné. SMS zprávy, které se stále hojně používají, mohou být zranitelné vůči přesměrování (SIM swapping). Hardwarové tokeny nebo autentizační aplikace poskytují vyšší úroveň ochrany, ale i ty nejsou 100% neprolomitelné. Byť je potřeba k jejich prolomení výrazné úsilí a tím pádem i vysoké náklady. Klíčem je tedy kombinace silného, unikátního hesla a vícevrstvé autentizace, a ne slepá důvěra v jednu ochrannou metodu. Vícefaktorové ověřování dramaticky snižuje riziko kompromitace, ale samo o sobě není všemocné – stále je potřeba pečlivý přístup k heslům.
Mýtus č. 5 Složitá hesla jsou ze své podstaty bezpečnější
Mnoho uživatelů se domnívá, že čím složitější heslo, tím bezpečnější. Přidání velkých písmen, čísel a speciálních znaků se stalo „standardním receptem“ na silné heslo. Realita je však trochu jiná. Hesla typu „H3sl0!2025“ mohou být pro člověka těžko zapamatovatelná, a tak je uživatelé často zapisují na papírky, do poznámkového bloku či Wordu, používají drobné variace pro různé účty nebo se uchylují k jednoduchým vzorcům, které jsou pro útoky predikovatelné.Moderní doporučení bezpečnostních expertů staví na unikátnosti a délce hesla, spíše než na mechanickém přidávání speciálních znaků. Například fráze složená z několika náhodných slov „modrý-traktor-šnek!píseň“ je nejen snadno zapamatovatelná, ale i výrazně odolnější vůči prolomení hrubou silou než krátké „složitě“ upravené heslo.
Podstatné je tedy pochopit, že bezpečné heslo není jen o tom, kolik má znaků nebo speciálních symbolů, ale jak originální, dlouhé a nepoužité napříč službami je. Složitost sama o sobě nic nezaručuje, pokud heslo není dobře spravované a unikátní.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet