608 436 941

Jak šel čas s internetem

Autor: Jaroslav Salcer | Zveřejněno: 9. října 2023 | 3x

Dnešní generace dětí a mladých lidí je zvyklá na to, že jsou neustále online. Umožňuje jim to komunikaci, nakupování, zábavu a poskytuje přístup k nekonečnému množství informací. Připomeňme si některé události vzniku a rozvoje internetu. Před internetem existovala počítačová síť ARPANET. Šlo o první experimentální síť financovanou Agenturou pro pokročilý výzkum v obraně (Advanced Research Projects Agency Network – ARPA) Spojených států. ARPANET byl spuštěn v roce 1969 a považuje se za první krok k tvorbě internetu.

ARPANET se postupně rozrůstal. Zapojilo se do něj více univerzit, výzkumných institucí a vládních organizací. Tím vznikla síť propojující různé uzly a umožňující vědcům sdílet data a informace. Termín internet vznikl zkrácením slova „interconnected networks“ (propojené sítě). Tato zkratka začala být běžně používána v 80. letech 20. století, kdy se síť rozrostla i za hranice Spojených států.

Přenášení souborů

FTP (File Transfer Protocol) byl poprvé definován v roce 1971. Tento protokol byl navržen k tomu, aby umožňoval přenos souborů mezi různými počítači v rámci ARPANETu. FTP umožňuje nahrávat soubory na vzdálený server a rovněž z něj soubory stahovat pomocí jednoduchých příkazů a protokolů. Tento protokol se stal klíčovým nástrojem pro sdílení souborů a přenos dat mezi počítači na síti.

FTP byl původně navržen pro použití v textovém režimu a byl omezen na přenos ASCII dat. Později byly vyvinuty rozšířené verze protokolu, jako například FTPS (FTP Secure) a SFTP (SSH File Transfer Protocol), které přidávají šifrování a bezpečnostní funkce, což je důležité pro bezpečný přenos dat přes veřejné sítě.

Vznik e-mailu

První e-mail byl odeslán v roce 1971. Tuto historickou událost provedl Ray Tomlinson, inženýr ARPANETu. E-mail byl odeslán mezi dvěma počítači propojenými ARPANETem. Zajímavostí je, že složen byl z nesmyslné série znaků. Tímto prvním e-mailem byl položen základní kámen pro následný rozvoj e-mailové komunikace, která se stala jedním z klíčových prvků internetu.

První známý případ masového nevyžádaného e-mailu, který by mohl být označen za spam, se objevil v roce 1978. Gary Thuerk, marketingový pracovník společnosti Digital Equipment Corporation (DEC), odeslal nevyžádanou reklamní zprávu na více než 393 e-mailových adres na ARPANETu. Tento e-mail propagoval nový model počítače DEC-20. Nicméně termín spam jako označení pro nevyžádanou poštovní komunikaci se poprvé objevil až v roce 1993, kdy začínal postupný a následně raketový růst spamů. Takže až 90. léta mohla za to, že se masové rozesílání e-mailů s nevyžádanou reklamou a obsahem stalo rozšířeným jevem a stále platným problémem internetu.

Proč vlastně e-mail obsahuje “zavináč”?

Zavináč je klíčový prvek e-mailových adres, jenž slouží k oddělení uživatelského jména od domény a určuje, na kterém poštovním serveru se nachází e-mailová schránka uživatele. Existuje několik teorií o původu tohoto symbolu v e-mailových adresách. Nejčastěji se mluví o tom, že Ray Tomlinson zvolil @, protože symbol byl nevyužívaný, byl snadno rozpoznatelný a nezpůsoboval konflikty s jinými znaky.

Některé teorie naznačují, že @ mohl být používán v obchodní korespondenci již v 16. století v Evropě jako zkratka pro slovo „at“ což ve staroangličtině znamená „na“. V tomto případě se „na“ využilo ve spojení pro zaslání sdělení na konkrétní poštovní server. Jiní zase tvrdí, že @ byl zvolen, protože se vizuálně podobá tvaru „a“ v latinské předponě „ad“, což znamená „k“. To by bylo konzistentní s tím, jak e-mailová adresa funguje, tedy že e-mail je posílán „k“ určitému uživateli na konkrétním serveru. Ať už je pravda jakákoliv, @ se nakonec se stal standardem pro e-mailovou komunikaci a zůstává důležitým symbolem v digitálním světě.

Vznik emotikonů

První emotikony se rozšířily na začátku 80. let 20. století. Dnes jsou tyto malé symboly a znaky používané k vyjádření emocí a nálad v textové komunikaci nezbytnou součástí celosvětové digitální komunikace. První pokusy o emotikony se objevily již v rámci textových diskuzních skupin a e-mailové komunikace v 70. letech. První oficiální použití emotikonu jako způsobu vyjádření emocí se připisuje vědci a informatikovi Scotu Fahlmanovi, který v srpnu 1982 navrhl využívání :-) a :-( v rámci diskuzního fóra na univerzitě Carnegie Mellon. Tato praxe byla zavedena, aby oddělila vtipné zprávy od vážných.

Bez wi-fi to nejde

Koncept wi-fi (bezdrátového připojení k sítí) byl poprvé navržen v roce 1971, ale běžně dostupný se stal až v průběhu 90. let. V roce 1985 IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) zahájilo projekt s názvem 802.11, který měl definovat standard pro bezdrátovou komunikaci v lokálních sítích. A právě tento projekt položil základ pro budoucí wi-fi.

Název wi-fi byl vytvořen firmou Interbrand jako zkratka slov Wireless Fidelity. Původně to nebyla zkratka pro nic konkrétního, ale měla evokovat kvalitu a věrnost bezdrátové komunikace. V roce 1997 byl uvolněn první standard IEEE 802.11. Tento standard definuje technické parametry pro bezdrátovou komunikaci v lokálních sítích. V té době byly rychlosti přenosu dat poměrně nízké, v řádu desítek až stovek kilobitů za sekundu. V dnešní době už je na světě Wi-Fi 6 (802.11ax) respektive Wi-Fi 6E nabízející vysoké rychlosti, výrazné zlepšení kapacity sítě a lepší řízení připojení v prostředí s mnoha zařízeními. V přípravě je i jeho nástupce Wi-Fi 7 (IEEE 802.11be), jehož předběžné standardy splňují již nyní některé produkty.