608 436 941

Internet: cesta k digitálnímu věku

Autor: Jaroslav Salcer | Zveřejněno: 17. listopadu 2023 | 2x

První internetový vyhledávač

Na internetu stále něco hledáme a to již od samého pčátku. Historie internetových vyhledávačů se začala psát v roce 1990, kdy byl pro prohledávání FTP archivů vytvořen vyhledávač Archie. Jeho otcem byl Alan Emtagem z McGill University v Kanadě. Archie byl textový vyhledávač, který umožňoval vyhledávat soubory podle klíčových slov. Tento nástroj byl primitivní, ale znamenal začátek trendu hledání informací na internetu.

Od té doby se vyhledávací technologie stále zdokonalovaly, a to včetně techniky zpracování přirozeného jazyka, strojového učení a personalizovaného vyhledávání, které jsou dnes běžně používány ve vyhledávacích enginech jako je Google, Bing a dalších.

Přestože spolu počítače mohly komunikovat, nebyl to ještě internet, jaký známe dnes. V roce 1991 byla britským vědcem Timem Bernersem-Lee vytvořena první webová stránka. Nesla jednoduchý název „The Project“ a byla umístěna na webu projektu World Wide Web (WWW). Tim Berners-Lee pracoval v tehdejším Evropském středisku pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku. Jeho cílem bylo vytvořit systém, který by umožnil vědcům na různých univerzitách a výzkumných institucích snadno sdílet informace a dokumenty. Navrhl hypertextový systém, se kterým bylo možné propojovat dokumenty pomocí odkazů.

První webová stránka sloužila jako jednoduchá informační stránka o tomto novém konceptu. Adresa této stránky byla www.info.cern.ch/hypertext/WWW/TheProject.html a dnes – po více než 30 letech – je stále funkční. Stále obsahuje základní informace o tom, co je World Wide Web, jak funguje, jak vytvářet hypertextové odkazy, a jaký má potenciál pro sdílení informací. Jde o jakýsi návod k použití tehdy nové technologie.

Prvním webovým prohlížečem byl „WorldWideWeb“ (také známý jako Nexus), který byl vyvinut Timem Bernersem-Lee a umožňoval prohlížení webových stránek a vytváření odkazů. Tímto způsobem Tim Berners-Lee položil základy pro vývoj moderního internetu. Jeho vizionářská práce umožnila vytvoření webových stránek a prohlížečů, což znamenalo začátek internetové revoluce, která ovlivnila téměř všechny oblasti lidského života.

První obrázek a banner na webu

Prvním obrázkem umístěným na webu byla věhlasná fotografie Les Horribles Cernettes, což byla hudební skupina vědkyň pracujících ve výzkumném centru CERN. Stalo se tak v roce 1992. Web byl tehdy převážně textový, a tak byla tato fotografie zajímavým a nečekaným prvkem na tehdejším internetu.

První reklamní banner byl zobrazen na webu „HotWired“ (dnes známém jako Wired.com) v roce 1994 a objednavatelem byla společnost AT&T. Banner měl název „You Will“ byl ve formě statického obrázku a propagoval růst online reklamy. Šlo o významnou událost, protože poprvé ukázal, že internet může sloužit jako platforma pro reklamu a komerční obsah. Od té doby se online reklama stala klíčovým prvkem financování a podpory mnoha webových stránek a služeb na internetu.

První prodaná věc na internetu

E-shopy, marketplace či tržiště. Nakupování na internetu je dnes tak snadné a samozřejmé, že ho lze zvládnout například i cestou do práce. Ale v počátcích tomu tak nebylo. Vůbec první online nákup se odehrál v roce 1994. V tomto roce založil Dan Kohn spolu s dalšími členy týmu firmu NetMarket, což byla první internetová obchodní platforma, která umožňovala nakupovat přes internet.

Prvním prodaným produktem bylo Stingovo album – Ten Summoner’s Tales. Tímto okamžikem byl položen základ pro rozvoj elektronického obchodování na internetu. V následujících letech se postupně objevovaly další online obchodní platformy a elektronický obchod se stal rychle rostoucím a důležitým segmentem internetu a světového obchodu. Dnes je online nákup běžný, přičemž mezi největší platformy se řadí Amazon, Alibaba, Aliexpress, eBay atd.

Webové příspěvky

Blog je webová aplikace obsahující příspěvky většinou jednoho editora na jedné webové stránce. První blogy se začaly objevovat na přelomu 20. a 21. století. Za jednoho z prvních blogerů bývá označován Justin Hall, který v roce 1994 založil svůj blog pod názvem „Links.net“, pomocí kterého formou online deníku sdílí své myšlenky, zážitky a odkazy na zajímavé webové stránky.

Dalšími ranými blogery byli Jorn Barger, který v roce 1997 vytvořil termín „weblog“ (zkratka pro web log), a Dave Winer, který začal v roce 1997 používat název „blog“ pro svůj online deník. Blogy tehdy byly převážně textové, často s odkazy na další zdroje na webu, ale staly se důležitým médiem pro sdílení informací, názorů a zpráv. Postupně byly do blogů přidávány i další prvky, jako jsou obrázky, videa a interaktivní prvky. S rozvojem sociálních médií a platforem pro publikaci obsahu se způsob, jakým lidé publikují a sdílejí informace online, změnil. Blogy však stále zůstávají důležitým nástrojem pro vyjádření názorů a sdílení obsahu na internetu.

Odlišení počítačů od uživatelů

CAPTCHA (Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart) je Turingův test, který se na webu používá ve snaze automaticky odlišit skutečné uživatele od robotů. Poprvé byl navržen a implementován v roce 1997. Tuto technologii vyvinuli Luis von Ahn, Manuel Blum a John Langford.

Hlavním cílem CAPTCHA je bránit automatizovaným botům (crawlerům) a programům v přístupu na webové stránky, které by měly navštěvovat pouze lidé. Tato technologie využívá test, který by měl být relativně snadný pro člověka, ale obtížný pro počítač. Typickým příkladem CAPTCHA je zkombinování zkresleného textu s náhodně generovanými znaky nebo obrázky, které musí uživatel rozluštit a zadat správně. Dnes je běžnou součástí různých online služeb. Technologie se vyvíjela, a proto existují různé varianty CAPTCHA testů, včetně těch, které vyžadují rozpoznání obrázků, řešení matematických otázek nebo klikání na určitá místa v obrázku.

Další revoluce

V následujících letech, tedy v 21. století, se objevila celá řada dalších technologií, které dnes dělají internet tím, čím je. Ať už jde o možnost streamovat videa, sledovat filmy a seriály, používat sociální sítě, hrát on-line hry apod.

V neposlední řadě se stále více zapojuje do hry umělá inteligence, která je sice ještě v mnohých případech hloupá, ale rychle se bude učit.