608 436 941

SMS jsou tady s námi již 30 let

Autor: Jaroslav Salcer | Zveřejněno: 18. prosince 2022 | 3x

Na vánoce vždy hlásí mobilní operátoři kolik bylo odesláno na Štědrý den SMS zpráv. Dnes už to jistě nejsou jen samotné smsky, messengerů je mnoho. Přesto jsou tu klasické SMS zprávy stále s námi.

Bylo to ve čtvrtek 3. prosince 1992. Tento den se vepsal do mobilní historie. Tehdy byla totiž odeslána vůbec první textovka na světě. Její odesílatel popřál příjemci veselé Vánoce. Bylo to před 30 lety. Češi si však na možnost posílat SMS museli ještě pár let počkat.

Historicky první textovku, která obsahovala přání „Merry Christmas“ (veselé Vánoce), odeslal programátor společnosti Sema Group Neil Papworth svému kolegovi Richardu Jarvisovi, který se v tu chvíli účastnil firemního vánočního večírku. Textovka byla odeslána v síti britského Vodafonu a její příjemce si vzkaz přečetl na dvoukilovém mobilním telefonu Orbitel 901. „V té chvíli jsem necítil nic převratného,“ uvedl Papworth k události později. „Byla to jen součást mé práce a chtěl jsem se ujistit, že software, který jsme vyvíjeli víc než rok, funguje dobře.“ Krátce nato mu z večírku zavolali, že zpráva došla v pořádku, neboť samotné mobilní telefony ještě nedokázaly na zprávy odpovídat. První mobilní telefon s možností psát SMS byl dostupný až o rok později, tedy v roce 1993. Na trh jej uvedla finská Nokia. Textovky se však v té době daly posílat pouze v rámci jedné mobilní sítě. K rozmachu tohoto typu mobilní komunikace přispělo zavedení prediktivního slovníku T9 společnosti Tegic, který napomáhal rychlejšímu psaní, a také předplacené karty, které původně umožňovaly posílat SMS zdarma a líbily se mladým lidem.

Čeští mobilní uživatelé si však museli na tento typ komunikačního prostředku ještě chvíli počkat. První česká textovka byla odeslána totiž až o necelé tři roky později. Bylo to v tehdejší síti Eurotel, který 1. července 1996 coby první tuzemský operátor spustil komerční GSM síť.

Myšlenka na zrod SMS je přitom mnohem starší. V roce 1984 ji v Kodani na konferenci o budoucnosti mobilních komunikací přednesl finský inženýr Matti Makkonen, který je médii považován za „otce SMS“.

Během první dekády se staly esemesky ve světě velmi oblíbeným komunikačním kanálem mobilních uživatelů. Dvanáct let od odeslání první SMS bylo na celém světě za jediný rok odesláno už více než bilion esemesek. V roce 2010 proletělo éterem kolem pěti bilionů zpráv a v roce 2015 to bylo 8,3 bilionu textovek. Přispěly k tomu i takzvané SMS brány, které umožňovaly bezplatné odeslání textovek z internetu. Dnes pošlou lidé podle magazínu Forbes asi 23 bilionu SMS denně.

Nicméně v Česku nebyl podle operátora O2, pokračovatele původního Eurotelu, nárůst počtu odeslaných SMS tak strmý. I tak se však meziroční nárůsty podle operátora pohybovaly v řádu několika desítek milionů zpráv. Rekordním obdobím v počtu odeslaných SMS jsou tradičně Vánoce a Nový rok, kdy v první dekádě existence tohoto typu komunikace padl každým rokem rekord z předchozího roku. Například v roce 2000 se během vánočního týdne odeslalo jenom v Česku na 27 milionů SMS.

Cena za odeslanou zprávu se v Česku v počátcích pohybovala mezi pěti a deseti korunami, odesílatelé si proto často hlídali počet odeslaných SMS. Na místě tak byla i stručnost sdělení, jedna textovka má totiž limit 160 znaků. Texty se tak různě zkracovaly, vynechávaly se tedy samohlásky, ale i mezery mezi jednotlivými slovy, příjemce si tak mohl v SMS přečíst třeba „AhojJeduDomuKoupimRohliky“. Hojně se začaly používat i různé zkratky a také smajlíci pro stručné vyjádření emoce.

„Spousta mladých lidí pod 25 let dnes již nejspíš ani netuší, že se všeobecně používaní a dnes již často animovaní emoji mohou napsat i v podobě textových znaků. Jen málokdo dnes ví, jaký je přesně rozdíl mezi :-o (údiv) a :-O (zděšení), nebo mezi :-X (to jsem neměl/a říkat) a :-* (polibek),“ uvedl operátor O2.

Z textových zkratek zlidověly i v Česku třeba BTW (by the way, tedy mimochodem) či LOL (laghing out loud, tedy směji se nahlas). Vlastní zkratky si však vytvořili i tuzemští mobilní uživatelé ve snaze vtěsnat do jedné SMS co nejvíce sdělení. Hojně používané byly třeba PTZ (protože) nebo NZ (není zač), uplatnění našla i SMS „šifra“ Z5, tedy zpět.

Od roku 2013 však nic z toho zákazníci tuzemských operátorů už řešit nemusí, tehdy se totiž v operátorských nabídkách poprvé objevily neomezené tarify, které kromě neomezených minut obsahovaly také neomezené SMS. Cena za odeslanou SMS, pokud tarif neobsahuje ty neomezené, v průběhu let výrazně klesla, aktuálně se obvykle pohybuje okolo 1,50 Kč.

S rozmachem mobilních dat přišli i další konkurenti v podobě třeba různých chatovacích aplikací, jako jsou například Messenger, WhatsApp,Viber, Telegram, Signal či nejnovějších RCS zpráv. Současné smartphony navíc umožňují posílat dlouhé SMS, tedy v podstatě několik klasických textovek vypadajících jako jedna dlouhá zpráva. Ovšem právě nástup smartphonů s dotykovými displeji esemeskám úplně neprospěl.

Díky novým trendům se totiž postupně změnily nároky uživatelů, kteří si chtějí užívat i multimediální obsah bez limitů, vyšší míru interaktivity a vizuálně atraktivní formáty. SMS však budou i nadále hrát svou roli.

Uživatelů textovek je v současnosti celosvětově téměř šest miliard, přičemž více než čtyři miliardy z nich využívají některou z dostupných rich messaging aplikací (komunikační aplikace typu WhatsApp či Viber). To se podle O2 projevuje i ve statistikách ukazujících postupný odliv SMS ve prospěch právě datových přenosů.

„V následujících letech se sice očekává, že v komerčním využití bude prim hrát právě kanál RCS v rámci RBM služeb, díky jeho možnostem a funkcionalitám. Jak v obchodní, tak v běžné komunikaci ale budou SMS stále hrát svou úlohu,“ informoval operátor O2.

Esemesky stále zůstávají ve hře a mají i další využití. Takzvanými prémiovými SMS je možné platit za služby či zboží. Takto lze v řadě českých měst koupit například lístek na MHD, hradit regulační poplatky ve zdravotnictví nebo posílat drobné částky na charitu. Využívají je i úřady, kde se díky odběru rychlých zpráv občané dozvědí o náhlých haváriích i plánovaných odstávkách vody, elektřiny či jiných službách. SMS se využívají i k reklamě a slouží jako nástroj k ověřování identity, například u bankovních účtů.

SMS mají samozřejmě i vliv na zdraví jedince. Tři desítky let psaní SMS se však podepisují i na zdraví uživatelů, kteří ve stále větší míře trpí takzvaným esemeskovým syndromem nebo též syndromem esemeskového krku. Tento syndrom je nebezpečný prakticky pro všechny uživatele chytrých telefonů, kteří jejich používáním tráví denně i několik hodin. A ze statistik vyplývá, že nejčastěji jsou to mladí lidé, především studenti středních škol.

Kromě krku jsou psaním esemesek, ale také hraním her či surfováním na internetu, přetěžovány palce uživatelů a někdy může docházet k bolestem jejich kloubů. Lékaři proto doporučují omezit užívání těchto telefonů a pro vyvážení přetížení pohybového aparátu zařadit přiměřenou a pravidelnou pohybovou aktivitu.

Jestli SMS úplně zaniknou nebo zůstanou, to ukáže až čas.

(zdroj: idnes.cz)