Co se v chystá v pietním parku?
Bývalý hřbitov Trhových Svinech je součást městské památkové zóny a areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie, který tvoří dominantu celého sídla. Ochranný režim chrání historickou identitu místa, jsou zde zachovány a udržovány původní historické prvky, jako je obvodová hřbitovní zeď a vzrostlá zeleň, které dotvářejí charakteristické krajinné rozhraní a panorama města. Hřbitovní zdi mají v památkových zónách zásadní urbanistickou a historickou hodnotu, protože definují původní hranice a ráz historického jádra obce.
Vtažení návštěvníků do objektu původního hřbitova se řeší dlouhá léta.
Představa pouhého parku se neosvědčila. Projevila se nutnost nabídnout návštěvníkům něco, co je bude do areálu přivádět a bude zároveň respektovat vážnost prostoru bývalého hřbitova v souladu s charakteristikou pietního parku.
Když jsme v roce 2019 s Janem Štifterem a Petrem Kozlem zvažovali možnosti, jak prostor důstojně využít a zachovat pietu místa, dospěli jsme k jednoznačnému závěru, že by místu s 50000 ostatky lidí uložených v osmi vrstvách nad sebou měla být vrácena důstojnost a prokazována mu úcta. Že si zasluhuje naši pozornost, protože je to místo nás všech, neboť zde spočinuli naši předkové a máme tady svoje kořeny. Že je třeba lidem ukazovat a podávat svědectví nejen o dávné historii bývalého hřbitova, ale i svědectví a paměť doby, která pokračovala po jeho zrušení.
Že je nutné podchytit poslední střípky paměti, kterou v sobě mnozí máme z dětských let, kdy jsme doprovázeli své babičky rozsvěcovat svíčky na místa zrušených hrobů, na místa odpočinku našich předků.
Vytvoření tradice rozsvěcování svíček v předvečer svátku Památky zesnulých se stalo základní nosnou myšlenkou a prvotním podnětem pro návrat života do míst, kde život dávno skončil.
Vytvořili jsme si určitou představu o způsobu prezentace a vytvoření expozice speciálně pro dané místo. Vznikla koncepce, která by na základě shromážděných materiálů mohla vyústit ve vytvoření jakéhosi venkovního muzea, které by historii a doklady o ní reflektovalo na místě samém. Nápad vyvolal obrovské nadšení, dal lidem podnět k tomu, aby hledali ve svých archivech, aby se snažili identifikovat hroby svých blízkých, což již několik let shromažďují a zakreslují hlavní iniciátoři akce, Jan Štifter a Petr Kozel.
Díky obrovské propagaci Janem Štifterem vešel tento pietní akt ve známost nejen v našem městě, ale i daleko za jeho hranicemi. Stal se uznávaným setkáváním napříč generacemi a díky tomu se této akce zúčastňuje stále více lidí. Nejsou to pouze lidé žijící v Trhových Svinech, ale také ti, které zavál život do jiných koutů vlasti. Často jejich potomci, kteří se ve Svinech již nenarodili, ale cítí pokoru a úctu nejen k hrobům svých předků, ale ke všem, kteří zde spočinuli.
Všichni tito lidé se s nadšením zapojili do celého procesu hledání a bádání, tápali ve svých vzpomínkách, hledali v rodinných albech fotografie a s radostí je poskytovali organizátorům této pietní akce. Vzniklo cosi nevídaného. Všichni se stali nejen návštěvníky, ale také spolutvůrci díla, které z toho má vzejít.
Před několika týdny jsem po dlouhé době navštívila pietní park - zrušený hřbitov za kostelem. Stav, ve kterém se nalézá, je zoufalý, avšak šokující bylo pro mne zjištění, že byl probourán průchod hřbitovní zdi od pozemku nového bytového domu, který vznikl přestavbou bývalé chlapecké školy. Probouráním došlo nejen do zásahu zdi hřbitova, ale také zásahu do prostoru samotného hřbitova, kde vnikl jakýsi výkop.
Plánovaná studie počítá s vytvořením dalšího průchodu v horní části hřbitova a rovněž s průchodem v jeho spodní části a pokračování cestou mezi garážemi s odůvodněním, aby se místo více otevřelo městu. Bývalý hřbitov se má stát průchozím s odkazem na to, že bude zkrácením cesty pro školáky a bude umožňovat cesty parkem směrem ke škole a kulturnímu domu, že tak budou vtaženi do prostoru obyvatelé a návštěvníci města. O důstojnosti vstupu do pietního prostoru mezi garážemi se určitě nedá mluvit.
Zatímco pietní místa a městské parky se na noc z důvodů zajištění bezpečnosti a ochrany majetku zavírají, bude se bývalý hřbitov v Trhových Svinech otevírat všemi směry. Již nyní je využíván a znehodnocován žáky učiliště, kteří ho hojně využívají aktivitám, které pietní místo rozhodně nerespektují a obtěžují svým chováním okolí...
Kladu si otázku, jak dalece a zda vůbec bude park využíván obyvateli přilehlých ulic - Jeronýmovy, Tovární, Husovy, Komenského, ale i Pískovce, kteří v podstatě všichni mají u svých domů vlastní zahrádku či alespoň dvorek. Nejsem přesvědčena o tom, že sem budou chodit posedět a rozjímat lidé z jiných částí města – ze Sídliště, z Trocnovské ulice, náměstí, Nového města, Branky či z Budovatelské ulice. Nejeví se mi ani jako pravděpodobné, že by park mohl být cílem návštěvníků města, kteří přijeli za historií, kulturou a poznáním, pokud jim sám park něco takového nenabídne.
Vyvstává tedy otázka, komu a čemu má park po úpravách sloužit.
Ze současné situace a umístění uvažovaných vstupů a průchodů v horní části hřbitova je možné vyvozovat domněnku, zda největším a hlavním přínosem nebude především pro obyvatele nového bytového domu, který vznikl přestavbou původní chlapecké školy.
Nedojde zpřístupněním parku z vlastního pozemku, který se hřbitovní zdí sousedí v délce více jak z jedné její poloviny především ke zvýšení atraktivnosti a velkému zhodnocení bydlení v této lokalitě?
Propojení prostor bývalého hřbitova a soukromého pozemku by tak mohlo evokovat pocit jakési „vlastní zahrady“, a to navíc bez zbytečných nákladů na potřebu úpravy vlastních pozemků, neboť park patří městu, které ho přebuduje a bude udržovat.
Zásah do zdi spodní části by obnášel likvidaci vzrostlých stromů, které zpevňují svah, hrozbu zřícení zdi, omezování práv a ohrožení majetku majitelů garáží, ale rovněž nebezpečí pro chodce. Obrovská hrozba je, že jakýmkoli zásahem může dojít k odhalení a porušení hrobů. Implantovat případné schodiště do uvažovaného prostoru by obnášelo dle mého názoru poměrně hluboký „zářez“ do objektu hřbitova.
Starý hřbitov v Trhových Svinech je evidován jako Území s archeologickými nálezy I. kategorie. Jakékoliv zemní práce či zásahy (včetně probourání zdí) podléhají povinnosti oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR a zajistit archeologický dohled.
Veškerá zdůvodnění předělat park dle studie může v konfrontaci se skutečností vést k domněnkám, zda by nedošlo ke zvýhodňování určité skupiny obyvatel na úkor druhých.
Neměli bychom však především zapomenout, o jaké místo se jedná. Jde o zrušený starý hřbitov s ostatky padesáti tisíc lidí uložených v osmi vrstvách nad sebou. O místo, které si vyžaduje zvláštní a důstojný přístup.
Tento příspěvek píši v době, kdy právě probíhají přípravy na další „rozsvěcení“. Kdy se připravujeme na důstojné uctění památky těch, jejich ostatky leží pod povrchem země. Pocit radosti a pýchy s tím spojené však narušuje poznání, že příští rok může být všechno jinak.
