Domov pro seniory Dobrá Voda, pracoviště Chvalkov (dříve Domov pro seniory Chvalkov)
Jsem zde měsíc. Abych vám řekla, nebo vlastně napsala, nechtělo se mi sem. Upřímně ne. Ale opak je pravdou. Jak mi dcery řekly: „Uvidíš, mamko, že se Ti tam bude líbit.“ A měly pravdu. Jsem zde spokojená, přesně jak říkaly. Měla jsem tady skutečně být už dřív.
Po těch sedmi letech, co mi zemřel manžel, jsem v tom paneláku jen tak přežívala. Měla jsem tam hodné sousedy, a hlavně dvě kamarádky, z prvního patra paní Novou a v šestém Marušku Candrovou. Ty mi dvakrát týdně přinesly nákup z Terna, které je poblíž. Napsala jsem jim, co potřebuji k snídani a k večeři, hlavně pečivo. Na věšáku už měly „svojí“ tašku a v ní peněženku s penězi, také mi vynášely odpadky. Obědy jsem měla objednané podle doneseného jídelníčku od pracovnic ARCHY Borovany. Mají tam „zlaté“ ochotné „holky“ a obědy z Jílovic neměly chybu. Ale…
Až do té doby, než mi jednoho dne k večeru v kuchyni podjely obě berličky a já padla na zem. A jelikož už mě v tu dobu delší čas bolely kyčle a kolena, nepodařilo se mi žádným způsobem ze země vstát. Takže jsem ležela celou noc na zádech na podlaze. Ráno jsem se doplazila ke vchodovým dveřím a volala o pomoc. Uslyšely mě naštěstí dvě sousedky ze třetího poschodí. Jedním prstem se mi podařilo zmáčknout kliku, aby mohly za mnou dovnitř. Zvedly mě a chtěly zavolat doktora, ale mně naštěstí nic nebylo. Tak daly aspoň vědět dcerám a ty usoudily, že to takhle dál nejde a zařídily mi pobyt tady.
Jsem tady na Chvalkově spokojená, hlavně s tou péčí ve dne v noci. Personál si zvykl na mě a já zas na ně. Také to tady nemají lehké, ale jsou hodné, milé a ochotné. Moc jim ještě touto cestou děkuji!