608 436 941

Květnové rozjímání

Autor: Matěj Průka | Zveřejněno: sobota 15. dubna 2023 | 21x

V nedávno uplynulých dnech byl měsíc duben vystřídán květnem neboli májem. Při použití tohoto staršího označení se mnohým z nás vybaví počáteční verše Máchova Máje, jednoho z nejznámějších děl našeho národního kánonu: „Byl pozdní večer, první máj – večerní máj, byl lásky čas.“ Dobře známá je i pověra: „Svatba v máji – do roka máry,“ která spíše než dnes platila v dobách našich předků – očekávalo se totiž, že nevěsta krátce po vdavkách otěhotní a odpočítáme-li devět měsíců, mělo se dítě narodit někdy během února, za tuhé, již dlouho panující zimy, což mohlo souviset s nedostatkem potřebných potravin i topiva.

Jistě jste si povšimli, že jak v uvedeném úryvku, tak i v pověře je namísto „května“ užito označení „máj“, se kterým se nyní setkáváme především v umělecké literatuře a ne v běžné mluvě. Výraz „květen“ byl podle internetových pramenů doložen sice již začátkem druhého tisíciletí, pro pátý měsíc roku se však začal užívat až v době národního obrození, kolem poloviny 19. století. Tehdy totiž byla snaha zbavit jazyk cizích slov, čímž se naše mateřština obohatila o různé výrazy, dnes naprosto běžně užívané (např. kyselina, rostlina nebo časopis). Jiné se ale naopak neujaly. Třeba kapesníku neříkáme „nosočistoplena“ (příp. „čistonosoplena“), jak bylo navrhováno, pro cigaretu se nevžilo označení „podnosnice libočudná“ a pro piano „klapkobřinkostroj“.

Byl bych nerad, kdyby se z květnového rozjímání stalo jazykové okénko, tedy pojďme zpět k svátkům a tradicím pátého měsíce. Hned na první den připadá Svátek práce, držící se už od roku 1890. V rámci Evropy se vůbec neslaví pouze v Dánsku a Nizozemsku, všude jinde však ano (s tím, že v některých zemích připadá na jiný termín než na 1. květen). Zatímco dnes zůstáváme „pouze“ u dne pracovního klidu, posedíme u nazdobené májky, nebo se dle libosti zúčastníme některých tradičních akcí, za minulého režimu šlo o velkou slávu a snad nikdo, kdo v těch dobách žil, dosud nezapomněl na slavné prvomájové průvody, křižující všechna města a městečka. Účast totiž byla pro valnou část lidí takřka povinná.

Druhý státní svátek přichází přesně o týden později – 8. května. Každý ví, že je to Den vítězství, konec druhé světové války na evropském kontinentu. V době předrevoluční a ještě rok po pádu komunismu se u nás slavil 9. května, poté se přesunul na předchozí den. I po roce 1945 se odehrála celá řada konfliktů, ale naše země naštěstí do žádné další války zavlečena nebyla. Važme si toho a doufejme, že to tak zůstane i v budoucnosti.

Přesuňme se nyní do poloviny měsíce. Mezi 12. a 14. květnem slaví svátek tzv. ledoví muži, pojmenovaní Pankrác, Servác a Bonifác, patnáctého je následuje „uplakaná“ Žofie, která v minulosti často přinášela déšť. Samotní zmrzlí mužové pak signalizovali chladnější období s výskytem mrazů, proto se vyplácelo odložit jarní výsadbu až na následující dny. Náhodou jsem se nedávno dozvěděl pro mě neznámou informaci, že o necelé dva týdny později, od 25. do 27. května, slaví svátek ještě „malí“ ledoví muži, sv. Urban, Filip a Beda, kteří předznamenávali druhé, avšak menší, májové ochlazení. Po této druhé trojici svátků se výraznější ochlazení dalo očekávat už jen stěží, o mrazech nemluvě.

V souvislosti s květnem bych ještě rád připomenul Den matek, o kterém se domnívám, že je slaven snad ve všech rodinách a že každá maminka dostane alespoň květinu nebo dárek od svých dětí. Nežádají se drahé dary, ale něco malého, abychom maminkám vyjádřili, že je máme rádi a že jsou pro nás důležité. Svátek tradičně připadá na druhou květnovou neděli, letos tedy na 14. květen. Tuším, že ne tak důsledně dodržovaný je Den otců, jenž se váže k třetí neděli v červnu.

Článek o tradicích a pranostikách snad nikdy nemůže být kompletní – co kraj, to jiný zvyk, a téma je tak vlastně nevyčerpatelné. Závěrem už doplním pouze několik pranostik. Některé možná budete znát, další vás třeba překvapí: Studený máj – v stodole ráj. Sníh v máji – hodně trávy. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Když se v máji blýská, sedlák si výská.

Přeji všem spoluobčanům a čtenářům Trhovosvinenských listů pohodové jarní dny, maminkám k jejich svátku hodně štěstí a spokojenosti a dětem, kterým se nezadržitelně blíží letní prázdniny, úspěšný závěr školního roku.