608 436 941

Budoucnost chytrých telefonů

Autor: Jaroslav Salcer | Zveřejněno: 14. února 2020 | 26x

Budoucnost chytrých telefonů

Každý rok s napětím očekáváme, jak budou vypadat nové řady chytrých telefonů, čili smartphonů. Až na drobné inovace však nic převratného na trh nepřichází. Jak je to možné? Chytré telefony jsou totiž již hotová věc, kde nelze nic převratného čekat. Jasně, budou lepší displeje, lepší foťáky, rychlejší procesory a větší paměť. Ale již po několik let to vždy byl obdélník s barevným displejem, v těle vyrobeném z plastu, hliníku, skla nebo nerezu. Výkon již dávno přesáhnul běžné potřeby uživatelů. Tak jak je dnes výkonný “telefon”, tak nebyl mnohdy výkonný ani stolní počítač. Další vývoj tedy očekávejme například v různých mobilních službách, sociálních sítích nebo stále oblíbenějším používáním například při kancelářských pracích. 

Smartphone vždycky nevypadal tak, jak ho známe dnes. Dnešní podobu a to jak ho používáme, naučil svět až Apple v roce 2007 se svým iPhonem. Ostatní od té doby jen kopírují a snaží se dosáhnout drobných odlišností. 

Kdy to tedy vypuklo? Ten první v uvozovkách chytrý telefon, byl představen v roce 1992. Model IBM Simon tak založil kategorii, bez které si dnes svět mobilních telefonů ani nedovedeme představit. Nakonec byl uveden na trh dříve než legendární komunikátor Nokia 9000, který bývá často považován za první smartphone. IBM Simon se začal prodávat u amerického operátora BellSouth v srpnu 1994, Nokia se na trh dostala až v roce 1996.

Simon se z počátku prodával za 899 dolarů (17 tisíc korun) s dvouletým úvazkem, cena bez něj činila 1 099 dolarů (21 tisíc korun). Později operátor dotovanou cenu snížil na 599 dolarů (11 tisíc korun), i na dnešní poměry byl tedy Simon pořádně drahý.

Přístroj uměl faxovat, přijímat a odesílat e-maily a fungoval také jako pager. Samozřejmostí byly aplikace jako kalendář, plánovač, rozsáhlý adresář, kalkulačka, světový čas, poznámky nebo rozpoznávání ručně psaného písma. Psát se také dalo na virtuální klávesnici na displeji, ta podporovala prediktivní slovník. Operačním systémem byl ROM-DOS, který byl kompatibilní s MS-DOS a byl určen k vestavění do různých elektronických zařízení. Vážil půl kila.

Prvním opravdovým evropským smartphonem se tak stala legendární Nokia 9000 Communicator, uvedená v roce 1996. Mohutný komunikátor se téměř okamžitě stal vcelku populárním, a dal tak vzniknout celé řadě následovníků, kteří vždy sázeli na věrnou komunitu uživatelů komunikátorů.

Na dnešní dobu ohromný a 397 gramů těžký komunikátor fungoval pouze v GSM sítích na frekvenci 900 MHz, poháněl jej klasický procesor Intel 386 s taktem 24 MHz a operační systém GEOS, postavený na základech ROM-DOS. Oba displeje byly pochopitelně černobílé a na rozdíl od Simonu i nedotykové. Hlavní displej se však chlubil vcelku vysokým rozlišením 640 × 200 pixelů.

Pak již přibývaly mobilním telefonům funkce, tlačítka, displeje byly barevnější a čím dál lepší, také vývojáři psali programy, se kterými se dalo s mobily stále lépe pracovat. S operačními systémy byl ovšem stále problém. Velký zmatek a mnoho proprietálních operačních systémů, které se potýkaly s velkou nekompatibilitou mezi sebou.

Už v roce 2003 se ovšem začala připravovat další kapitola mobilního světa, byť tehdy to uniklo pozornosti prakticky všech. Jistý Andy Rubin, bývalý zaměstnanec společnosti Apple a zakladatel a majitel firmy Danger, která vyráběla komunikátory T-Mobile Sidekick, založil společnost Android Inc. O rok později tuto společnost koupil Google. Začala trnitá cesta Androidu.

V roce 2007 pak přišla událost, která svět chytrých telefonů změnila daleko více než cokoli předtím. Apple totiž po letech spekulací v lednu představil svůj iPhone. iPhone svým uživatelským prostředím zcela jasně ukázal směr, kterým se vydaly všechny chytré telefony v dalších letech. Uvedení iPhonu předznamenalo postupný ústup Nokie z do té doby neotřesitelné pozice a slávy. iPhone se totiž plně ovládal prsty na prostorném displeji. Nebylo zapotřebí ovládacího pera a razantně se snížil i počet tlačítek na nutné minimum.

Rok 2019 měl být rokem ohebných telefonů, ale namísto velkého závodu jsme se dočkali pouze nesmělého zahřívacího kola, které odhalilo všemožná úskalí nové technologie. Výrobci z něj nasbírali cenné zkušenosti, které se pozitivně projeví v telefonech příštích. Nyní představený Samsung Galaxy Z Flip je nejnovějším skládacím telefonem s ohebným displejem. Galaxy Z Flip je kompaktní čtverec, který lze rozložit do podlouhlého telefonu. Tento form-faktor poprvé použilo Lenovo u smartphonu Motorola RAZR, avšak jak ukazují první dojmy, tento telefon se po konstrukční stránce příliš nepovedl. Galaxy Z Flip by měl být zpracován výrazně lépe, při návrhu kloubu Samsung použil zkušenosti ze své ohebné prvotiny, což mu dalo konkurenční náskok. Měl by vydržet 200 tisíc ohnutí, čili rozložení a složení. Pak displej zřejmě praskne. (No, pro studenta je to tak na týden používání o přestávkách, si myslím.) Telefon přichází s doporučenou cenou 39 tisíc korun.