Vím, prázdniny mají žáci školou povinní, středoškoláci či vysokoškoláci. Ale pro červenec a srpen se vžilo označení prázdninové měsíce, a tak jsem si slovo prázdniny dovolil použít i v nadpisu dnešní informace z dění v naší ZO v minulých týdnech.
Než se dostanu k obvyklému sdělení, jak se nám podařily akce v minulých týdnech, musím krátce zareagovat na vyjádření některých z vás. Nemám teď na mysli vyjádření k aktivitám naší ZO, ale vyjádření k těmto textům v TSL.
Jsme přece jen spíše zvyklí kritizovat, nadávat. Jsem proto moc rád, že jsem slyšel dost pochvalných slov na příspěvky o práci naší ZO. Samozřejmě, že člověka potěší, když je takováto zpětná reakce. Takže moc děkuji.
Ale věřte, že budu vděčný i za slova kritická, přivítám i různé nápady a inspiraci. A to jak pro činnost naší ZO, tak i pro obsah těchto příspěvků.
A teď již k uskutečněným aktivitám naší ZO.
V červencovém vydání TSL jsem zmínil účast smíšeného týmu naší ZO na 10. Sportovních hrách seniorů, které se uskutečnily na stadionu SKP v Č. Budějovicích. Neuvedl jsem ale výsledek našeho družstva. Někdo možná slova o tom, že výsledek není důležitý, mohl vnímat jako naši snahu jej neprezentovat, když jsme nebyli mezi nejlepšími. Tři nejlepší družstva se vyhlašovala přímo na stadionu, takže jsme věděli, že „na bedně“ jsme nebyli. Celkové výsledky jsme v době uzávěrky ale skutečně neměli.
Takže vězte, umístili jsme se na 19. místě ze 43 týmů. V jejich pořadí se nerozlišoval věk účastníků (jen každý člen družstva musel být 60+), nerozlišovalo se, zda šlo o čistě mužský, čistě ženský či smíšený tým. Rozlišení pohlaví bylo jen v podmínkách v některých disciplínách, např. hod granátem byl pro muže, zatímco ženy házely kriketovým míčkem.
Jeli jsme hlavně získat přímé osobní zkušenosti s podobnou aktivitou. Proč? Odpověď není tak složitá. Copak musí senioři při svých aktivitách jen sedět? Desítky přítomných na hřišti SKP byly důkazem, že i v seniorském věku, a to i v tom pokročilejším (dvěma nejstarším bylo 84), může člověk být aktivní.
A pokud se na takovéto sportovní setkání člověk připravuje průběžně, pak je to i motivace k pravidelnému pohybu a cvičení. A to už stojí za to přemýšlet o podobné akci také v našem městě.
Slíbil jsem vám také, že se vrátím k prvnímu letošnímu zájezdu na Šumavu. Samozřejmě jsem netušil, že ohlédnutí bude, z několika důvodů, o trochu delší.
První u čeho se zastavím, jsou přihlášení zájemci. Protože termíny zájezdů jsme zveřejnili už v zimě, někteří na nic nečekali a přihlašovali se hned, takže od počátku března jsme zájemce museli zapisovat už jen mezi náhradníky.
Vybírat účastnické poplatky nám ale v té době přišlo poněkud nepraktické. Jednak akcí pořádáme docela dost, takže jsme nechtěli platby za ně míchat, a také během několik měsíců může nastat nějaký důvod pro odhlášení se, takže bychom účastnický poplatek vraceli a přidělávali si tak další práci.
Po výzvě k zaplacení poplatku v průběhu května jsme se ale setkali s tím, že někteří přihlášení ani nevěděli, že se přihlásili! Jiní to sice věděli, ale nepamatovali si termín zájezdu, takže si na stejný den již připravili jiný program.
Tohle si opravdu nevymýšlím, to jsou zkušenosti z minulých týdnů. Vážíme si toho, že o námi pořádané zájezdy je velký zájem, ale není to už trochu moc?
Mnozí si zvykli, že na akce míváme dost náhradníků, ale jaksi pozapomněli, že výbor naší ZO přijal v loňském roce stornopodmínky, pravidla při odhlášení se. Že jsme je v praxi dosud neuplatňovali, byla naše dobrá vůle (někdo by to mohl nazvat i jinak).
Naše ZO nepořádá akce s cílem zisku jako komerční firmy, ale určitě každý pochopí, že si nemůžeme dovolit na nich prodělávat.
Procházka mezi Kvildou a Modravou probíhala pod vedením paní Jitky Bartyzalové jako vždy bez problémů. Nikdo se neztratil , nikdo se nezranil, počasí také přálo, takže z tváří účastníků vyzařovala spokojenost.
Problém ale nastal při zpáteční cestě před Vimperkem. Bez klínového řemenu se jet nedá. Potvrdila se tak naše strategie využívání dopravce, který má více autobusů a také řidičů. Plánovaná půlhodinová přestávka na benzínce ve Vimperku se tak protáhla o další půlhodinu. Já bych si dovolil spíše napsat jen o půlhodinu, protože další autobusy stejné kapacity byly v akci, musela pro nás firma Stibus poslat autobusy dokonce dva. A protože některým kvůli zpoždění ujely spoje z T. Svinů, dovezla je firma i do okolních obcí, a to bez požadavku na navýšení nákladů!
Chtěl bych proto i touto cestou firmě Stibus poděkovat za rychlé a velmi vstřícné vyřešení poruchy.
Další výlet na Šumavu, tentokráte z bavorské strany, se uskutečnil až po uzávěrce srpnového vydání TSL, takže se k němu vrátím příště. Ale už nyní mohu konstatovat, že u tohoto zájezdu došlo k odhlášení pouze několika lidí a zájemců napsaných mezi náhradníky je na další autobus. Zvážíme proto, zda bychom mohli zájezd zopakovat ještě letos nebo jej do našeho plánu zařadíme v příštím roce.
V srpnu máme v naší práci novinku. V pátek 9. navštívíme divadelní představení Veselý Windsor v podání vltavotýnských ochotníků, abychom se na vlastní oči přesvědčili, že otáčivé hlediště není jen v Č. Krumlově.
Samozřejmě se v současné době věnujeme přípravě podzimních akcí, např. třetímu letošnímu výletu na Šumavu (14. 9. ) nebo novému seriálu teoreticko-praktických seminářů se zdravotní tématikou.
Lektory bude zabezpečovat Zdravotně sociální fakulta JčU v Č. Budějovicích. Na nás bude zajistit zájemce, tedy třeba právě vás.
Termíny se však nedomlouvají úplně jednoduše, protože kapacita CKA je malá a na taneční sál (dnes vlastně jediný vhodný prostor ve městě) je dost zájemců.
Vzhledem k velkému úspěchu jarního rekondičnímu pobytu ve Spáleném Poříčí se připravuje podzimní termín (6. – 12. 10.) na stejném místě, tedy v hotelu Brdy.
Příjemné prožití druhé poloviny prázdnin, hezkou pouť a Valdaufův festival bez deště přeje
