Seriál článků o dějinách sportu ve městě
Asi si někteří z vás nyní říkají, že jsem zapomněl, co jsem dával do příspěvku v minulém vydání TSL, protože snímky dvou pamětních desek tam byly už zveřejněny. Pozornější čtenář ale vidí, že snímky stejné nejsou. Ty dnešní jsou staré několik dnů. Jak je to možné? Věříte na zázraky nebo spíše na náhodu? Ono je to vlastně jedno, jak to budeme nazývat. Skutečností je, že se občas stane něco, co za zázrak či náhodu můžeme označit.
Ve květnovém vydání TSL jsem nechal zveřejnit fotky pamětních desek, které bývaly umístěny na zdi bývalé sokolovny, z níž byly v polovině 80. let při jejím bourání sundány. Ale kde jsou dnes, zda ještě existují, to nikdo z dotazovaných nevěděl. Bylo proto docela pravděpodobné, že skončily někde na smetišti.
A ono moc nescházelo, aby na něm skutečně neskončily. Naštěstí se našla osoba, které je tehdy bylo líto na to smetiště skutečně vyhodit, a tak je z krabic připravených k odvozu vyndala. Ptáte se, kdo je ta osoba? Omlouvám se, ale v této chvíli její jméno nezveřejním. Neměla se zveřejněním problém, ale přece jen nakonec projevila obavy, aby ji nyní někdo třeba neobvinil z krádeže. Vím, většině z nás to přijde nepravděpodobné, nebo spíše nesmyslné. Ale podívejte se kolem sebe, jakým nesmyslům jsme denně vystavováni. A tak pro jistotu zatím zůstaňme u toho, že obě pamětní desky se objevily a nyní se řeší jejich ošetření a také vhodné místo pro jejich reinstalaci. (možná vás také nějaké napadne)
Co mě však zarazilo nejvíce, je doba, kdy desky měly být odvezeny na smetiště. Asi by se dalo očekávat, že to bylo v 50., možná 70. letech. Ale budova sokolovny šla k zemi až v polovině 80. let, takže je zřejmé, že to bylo později. Ano, bylo to pěkných pár let po roce 1989. Zaráží vás to také?
Tento šťastný nález desek ukazuje, že v krabicích, ve sklepích, na půdách se dá najít mnohé. Přichází období dovolených (pro značnou část z nás). Určitě každému přeji, aby si během ní řádně odpočinul, načerpal novou energii, prožil nezapomenutelné zážitky, ale také si vás dovoluji požádat – zkuste najít chvilku na snesení (či vynesení) zapomenutých krabic s fotografiemi, diplomy, medailemi, poháry, … a ozvěte se. Rád přijdu a podívám se, co by se dalo pro nadcházející výročí trhosvinenského sportu využít. Děkuji.
A ještě dvě malé prosby. V městské kronice je zmínka o tom, že klub založený v roce 1922 se věnoval provozování fotbalu a házené žen. O házené jsem se už před nějakým časem zmínil, ale městská kronika je snad věrohodný zdroj, abych se s vaší pomocí pokusil k této informaci dohledat nějaké doplnění či dokonce konkrétní důkaz.
Druhá prosba se váže na ústní informaci, že v našem městě se měla uskutečnit boxerská exhibice. A ne jen tak nějaká. Jedním z účastníků měl být olympijský vítěz z Londýna 1948 pan Julius Torma. Boxerský ring měl být postaven někde v prostoru mezi dnešními bytovkami a školou (samozřejmě ty ještě v té době nestály). Exhibici měl zprostředkovat pan František Capl, známý trenér boxerů (mj. Bohumila Němečka, olympijského vítěze ze Říma 1960), bratr Václava Capla, dlouholetého předsedy TJ Spartak T. Sviny.
Stane se další zázrak či náhoda?
jirikrauskopf@seznam.cz
