608 436 941

Podzimní rozjezd ZO SPCCH T. Sviny se vydařil

Autor: Jiří Krauskopf, předseda ZO SPCCH | Zveřejněno: čtvrtek 19. října 2023 | 12x

V říjnovém vydání TSL jsem v závěru článku o činnosti naší ZO SPCCH slíbil, že se vrátím k prvním podzimním „tanečkům“. Sliby se mají plnit nejen o Vánocích, takže tak činím.

Atmosféra byla taková, jak si ji přítomní umějí vytvářet už dlouho, tedy opět výtečná. Součástí programu jsou také blahopřání těm, kteří v daném měsíci slaví, nebo si alespoň připomínají své životní jubileum. Protože byla delší letní přestávka, sešlo se jubilantů více než dost. A tak se povídalo, zpívalo a tančilo. I když parket nebyl až tak obsazený, jak by si mnohé přítomné ženy představovaly. Že by se muži obávali do klubovny dorazit ve větším počtu?

Říjnové „tanečky“ jsme kvůli návštěvě lázní v Gmündu posunuli již na 19. října, takže mohu potvrdit, že atmosféra při živé hudbě byla opět skvělá.

Smutné ale je, že tahle akce už si azyl v klubovně KD nebude užívat příliš dlouho. Prosincový termín (14. 12.) může být dokonce poslední. Důvodem je připravovaná úprava prostor KD, po níž klubovna má být napříště využívána pouze pro potřeby knihovny.

Člověk si jen tak může povzdechnout, proč zlepšení jedné služby musí být na úkor jiných aktivit. Nebo je někde jinde ve městě připravován podobný prostor, jako je klubovna KD?

ZO pokračovala v cyklu „Za poznáním, zábavou a pohodou“ v pořádání poznávacích zájezdů. V sobotu 14. října jsme se vydali „Po stopách koněspřežky“. A to ne náhodou. Jednak proto, že často jezdíme spousty kilometrů za něčím výjimečným, a mnohdy to výjimečné máme doslova u nosu. Navíc je tomu letos už 195 let, kdy byl zprovozněn první úsek koněspřežky z Č. Budějovic do Kerschbaumu.

A to přesně byla i naše trasa. Průvodcem nám byl odborník na slovo vzatý – dr. Ivo Hajn, který se její historií zabývá desetiletí, napsal o ní řadu statí a také se zasloužil o zachování některých jejích částí, a to i na území Rakouska.

Tahle akce byla náročná nejen její přípravou, ale i samotným průběhem. Monotematický program byl zaměřen na malé objekty, fragmenty, které na území České republiky zbyly. Přestože koněspřežní dráha je vyhlášena za národní kulturní památku, v reálu to tak dost často (bohužel) nevypadá. Nevěříte? Do Holkova to z T. Svinů není daleko, zajeďte se podívat na bývalé stáje. Otázkou není, zda se stavba zřítí. Otázkou pouze je, za jak dlouho se tak stane!

V Holkově je další příklad vztahu státu k národní kulturní památce. Při jízdě od Českých Budějovic je parkoviště na levé straně silnice. Mostek koněspřežní dráhy a informační tabule jsou ale od rušné silnice na státní hranici vpravo. Nadchod či podchod tam nejsou, není tam ani značený přechod, není tam omezení rychlosti. Chcete-li se podívat na národní kulturní památku, musíte při přecházení hodně riskovat. Člověk si tak musí položit otázku, zda má stát vůbec zájem, aby se lidé mohli seznámit s dílem našich předků. Jen připomenu, že koněspřežka byla první železnicí na evropském kontinentu!!

Od Lannovy loděnice u Dlouhého mostu jsme se vydali kolem Zelené ratolesti, Českou ulicí až ke strážnímu domku na Mánesově ul., který byl v sobotu otevřen jen kvůli nám.

Potom jsme se už vydali autobusem firmy Stibus krátkými přesuny na další místa, kde lze dodnes najít stopy koněspřežky. Některé strážní domky (bývalo jich na trase přes padesát) jsme si jen ukázali (např. Včelná), u jiných jsme se zastavili (např. Kam. Újezd - Důl), abychom se z úst našeho odborného průvodce dozvěděli více o povinnostech strážních (jejich obyvatel s rodinami), i o koncepci vlastní stavby strážního domku.

V Bujanově jsme se na tzv. „koláčové“ zastávce koláčů sice nedočkali, ale díky vstřícnosti p. Detoura, starosty Bujanova, jsme mohli nahlédnout nejen do malého muzea, ale také do budovy školy, která funguje v bývalé nádražní budově koněspřežky, kam se turisté také běžně nedostanou.

Vyvrcholením dne byla ale návštěva muzea v rakouském Kerschbaumu. Jednak muzeum samotné je pojato mnohem velkoryseji, než ta na našem území, jednak jsme zde měli možnost si vyzkoušet, jak taková jízda po koněspřežní železnici byla pro cestující pohodlná. Strávit 14 hodin (tolik trvala cesta z ČB do Lince) v malém vagonu, nebylo asi úplně nepříjemnější i za hezkého počasí, natož za deště či větru. A to nemluvím o cestování na vozech 2. tř. či dokonce 3. třídy (úplně nekrytý prostor).

Příjemným překvapením pro nás bylo nejen přivítání pracovníky muzea v dobovém oblečení, ale také výklad místní paní průvodkyně v českém jazyce. Milá pozornost!

Navštívených míst bylo na trase dost, informací ještě více. Aby si je účastníci mohli lépe zapamatovat a připomenout, obdrželi při zpáteční cestě od pořadatele zájezdu (ZO SPCCH T. Sviny) brožuru „Koněspřežní železnice nejen v roce 2022 …“, jejímž autorem je náš odborný průvodce dr. Hajn. Brožura bude jistě hezkou vzpomínkou také díky jeho autogramu.

V polovině října jsme do Lince nedojeli. Vydáme se tam ale v pátek 1. prosince, tentokráte „Za adventní náladou“. Navštívit chceme nejen oba adventní trhy ve městě, ale také některé kulturní památky.

Blízkost státní hranice (nikoli zemské, jak teď na některých místech v Rakousku či Bavorsku hlásají nově osazované tabule) nám dává další možnosti využití zahraniční nabídky. Konkrétně se jedná o lázně v Gmündu, kde místní termální prameny obohacují minerálními solemi dovážené z Bad Ischlu (oblíbených to lázní Franz Josefa a jeho manželky Alžběty, zvané Sisi).

Zájemci o první zájezd ve středu 25. října naplnili velký autobus, a tak jsme se rozhodli jej zopakovat ve středu 22. listopadu. Při zpáteční cestě počítáme opět se zastávkou v obchodním areálu, což určitě mnozí (nebo spíše mnohé) využijí k předvánočním nákupům.

Zaplavat si lze rovněž v bazénu ZŠ v nedalekých Borovanech, a to vždy v pátek, konkrétně 3. a 24. 11., 8. a 15. 12. Spojení veřejnou dopravou je ideální. No řekněte, kde si za 30 Kč můžete zacvičit s certifikovanou cvičitelkou ve vodě a ještě zaplavat po dobu 2 hod.? Věřte, že člověk přijde na jiné myšlenky, protože vystoupí z neustálého tlaku, shonu nebo drtících informací v našich médiích.

Možná jste si mnozí všimli, že naše ZO má na Žižkově náměstí v podloubí, konkrétně na domě č. 28, nově svou vývěsní skříňku. Funguje už celý měsíc a pomáhá nám rozšířit cestičky, kterými se k vám informace o činnosti naší ZO mohou dostat. Ve vývěsní skříňce nemáme žádné redakční uzávěrky, takže informace zde jsou ty nejaktuálnější, jak se dnes říká online.

Mrzí nás, že se nám stále nedaří najít někoho, kdo by byl ochoten vést webovou stránku naší ZO. Věděli byste o někom zrovna Vy? Dejte vědět na spcchts@seznam.cz nebo 778 043 070.

Tyto kontakty lze využít pro přihlášení se na uvedené akce i pro dalších získání informací o nich, stejně jako možnosti stát se členem naší ZO.