Název pandemického rodu virů, z nichž jeden v letošním roce ochromil celý svět, vychází z latinského slova korona. Pod mikroskopem totiž svým tvarem připomíná sluneční korónu (korunu). Nemoc letos zachvátila rozsáhlá území, nákaza nezná hranic a v tuto chvíli na ni neexistuje účinný lék. V této na první pohled bezútěšné situaci se mnoho lidí podobně jako v časech minulých obrací k víře a hledá v ní útěchu i povzbuzení. Pohled do dávných časů v této souvislosti přináší i zajímavé skutečnosti, které mají překvapivě úzkou vazbu k dnešku.
Máme na mysli například postavu mučednice z prvních staletí křesťanství - svatou Koronu, která byla uctívána dlouhou dobu jako patronka před epidemiemi. Ačkoliv kdysi patřila k oblíbeným svatým, o jejím životě a původu víme velmi málo. Váže se k ní legenda O Koroně a Viktorovi. Viktor byl římský voják, sloužící v Damašku za vlády císaře Antonia Pia. V té době byli vyznavači křesťanské víry krutě pronásledováni. Viktor se víry vzdát odmítl, byl oslepen a následně sťat. Ještě pohnutější osud potkal jeho šestnáctiletou ženu Koronu, v jiných pramenech uváděnou jako Stefanie či Stefanu (Stefanie pochází z řeckého slova pro korunu - stéphanos). Jelikož svého manžela podporovala během mučení a dodávala mu víry, i ona byla zatčena. Následně byla mimořádně hrůzným způsobem popravena – její tělo bylo roztrženo mezi napjatými palmami.
Z východu se legenda o Koroně dostala nejpozději v šestém století do Itálie. Ostatky obou manželů se nacházejí v Castelfidardo na pobřeží Jaderského moře nedaleko města Ancona. Už v tomto období zde byl postaven kostel, který jim byl zasvěcen. V roce 997 přinesl císař Otto III. relikvie svaté Korony do německých Cách a ve 14. století je císař Karel IV. nechal umístit do Chrámu svatého Víta v Praze.
Z tohoto období pocházejí i první důkazy o uctívání této světice v Bavorsku, České republice a Dolním Rakousku. Tam a v některých dalších oblastech světa je Korona uctívána jako patronka, která chrání nejen před epidemiemi a nepříznivým počasím, ale je také symbolem vytrvalosti ve víře.
Tradice zahrnují například zvyk v Dolních Rakousích - každoroční poutě sv. Korony. V roce 1504 v malém městečku St. Corona am Wechsel byla nalezena v dutém kmeni lipového stromu malá soška sv. Korony, na památku této události byla na tomto místě postavena kaple. Kult světice je znám i v jiných částech Rakouska, například ve Vídni, kde je lékárna sv. Korony.
Katedrála v německých Cáchách nyní ze své pokladnice vynesla na světlo relikviář s ostatky světice a připravila ho k vystavení, až krize pomine. Jde o zhruba metr vysoký a 98 kilogramů těžký relikviář, jenž je nyní v rukách restaurátorů. Katolická církev vzpomíná na sv. Koronu 14. května. Doufejme, že do tohoto dne bude nejhorší období už za námi.