Každoročně – a letos již počtvrté – se v podvečer 1. listopadu rozsvěcuje stovkami svíček starý hřbitov za kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech. Od roku 2020 si tím pravidelně připomínáme, že v těchto místech dodnes odpočívají naši předkové, jejichž ostatky nebyly před likvidací tohoto hřbitova v 70. letech 20. století převezeny na nový hřbitov na Červeném vršku.
Vzpomínám si, jak jsme poprvé postupovali důsledně podle plánu hřbitova a snažili se umístit svíčky na místa zaniklých hrobů, která se autorům tohoto projektu, pánům Petru Kozlovi a Janu Štifterovi, podařilo ve spolupráci s pamětníky a pozůstalými dohledat. Tenkrát, při hledání jednotlivých míst, jsme se ptali stejnou otázkou, jakou pokládala zpěvačka Marie Rottrová svým posluchačům v předposlední sloce písně Kde ty kytky jsou: „Řekni, kde ty hroby jsou…“ Na její následující otázku – „Co se s nimi mohlo stát?“ – jsme odpověď již dobře znali a věděli, že se tehdejší vedení města snažilo přesunout pohřebiště co nejdál od centra, aby věřící nepřicházeli ke kostelu, šli-li rozsvítit svíčky a položit květiny na hroby svých předků. Oficiální verze, totiž rušení z důvodu nedostatečné kapacity, se sice zakládá na reálném podkladu, hřbitov se skutečně nemohl rozrůstat na žádnou stranu a bylo nutno najít větší místo, ale rozhodně to nebyl důvod pro srovnání celé lokality se zemí.
Během let jsme si uvědomili, že ať už položíme svíčku kamkoliv, vždycky bude stát na jednom ze stovek, možná i z tisíců hrobů, které se tady ještě před půlstoletím vyskytovaly. A v letošním roce jsme využili stejný způsob – snažili jsme se, aby se rozzářil celý hřbitov, jeho střed i všechna zákoutí a aby předkové věděli, že jsme na ně ani po těch letech nezapomněli.