Internet dnes skrývá celou řadu zdrojů, které by alespoň trochu zvídavý člověk neměl minout. Díky nim se dozví mnohé o svém okolí, dokonce se může stát i jejich spoluautorem. Dovolujeme si pár z nich představit i vám.
Databáze vodních obilných mlýnů
V Česku prý bylo během několika staletí postaveno přes deset tisíc vodních mlýnů, dodnes jich stojí asi šest tisíc. Mapuje je již deset let nejpropracovanější databáze na světě, kterou najdete na webu Vodnimlyny.cz .
Seznam obsahuje téměř devět tisíc vodních, parních i elektrických obilných mlýnů včetně fotografií, historie, technického profilu či mapy. Autorem je Rudolf Šimek, starosta obce Starosedlský Hrádek na Příbramsku a zároveň majitel tamního barokního vodního mlýna, který před lety zachránil.
Trhové Sviny jsou také na webu zastoupeny, od Martinského přes Hlívkův, Panských nebo Šináglův mlýn až po Murtingerův mlýn v Březí. U každé stavby najdete fotografie i celou řadu důležitých informací.
Prameny a studánky – dary generacím, o něž musíme pečovat
O této databázi jsme se již krátce zmínili v TSL zhruba před osmi lety. Celorepublikový Národní registr pramenů a studánek (najdete jej na stránkách www.estudanky.eu) se snaží ve spolupráci s veřejností hledat a podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje, jako jsou prameny či studánky, aby lidé věděli, kde ve svém okolí nebo třeba na výletě najdou chladivé osvěžení. Web je stále funkční, je průběžně doplňován a aktualizován.
Význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká (a mnohdy nepomůže ani úprava vody). Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy. Pramen je vlastně nijak neupravený (přírodní) výtok vody v přírodě, studánka je již lidskou činností upravený pramének (tedy třeba vyzděný, zastřešený, s odtokem).
V Národním registru pramenů a studánek najdeme u našeho města dva záznamy - jedná se o studánku u Svaté Trojice a studánku Evička v katastru obce Březí.
Katalog slunečních hodin
V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze určitě zařadit i sluneční hodiny. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikla před lety myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Aby byla evidence použitelná pro širší veřejnost a jednotlivé příznivce slunečních hodin, bylo nutné provádět aktualizace, doplňování dat a vzniklou databázi zpřístupnit.
Díky několika málo nadšencům tak vznikl přínosný a otevřený katalog na adrese https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php
Jen pro zajímavost - Jihočeský kraj i okres České Budějovice je zde zmapován hojně – v kraji je popsáno 663 slunečních hodin, jen náš okres jich má 163.
Autoři seznamu (jménem správce databáze ing. Miloše Noska z Hradce Králové) vyzývají ke spolupráci i veřejnost - pokud tedy víte o existenci hodin, které v katalogu vůbec nejsou zahrnuty, nebo máte přesnější údaje o stávajících hodinách, kontaktujte prosím autory na adrese, kterou najdete na webu v sekci Úvod.