Rodina není vždycky jen původ. Jsou to lidé ve vašem životě, kteří vás chtějí i ve svých životech. Jsou to ti, kteří vás akceptují takové, jací jste. Ti, kteří by udělali cokoliv, aby vás viděli usmát se, a kteří vás milují bez podmínek. (Citáty na každý den)
Každý, kdo se chce stát pěstounem, by měl znát motiv svého rozhodnutí. V první řadě musí být jeho motivací pomoc dítěti, nikoliv to, že si bude chtít uspokojit své vlastní potřeby. Pěstounem se může stát ten, kdo chce svěřeným dětem vytvořit takové podmínky, aby mohlo vyrůstat v bezpečném a láskyplném prostředí. Nemusí být odborníkem, ale pěstoun by měl být přijímající, ochotný se učit a mít na paměti, že „poskytuje dětem možnost prožít dětství, nebo alespoň jeho část, v přirozeném prostředí rodiny. Dítě v pěstounské péči nemá statut biologického potomka, právní vztah mezi dítětem a pěstounem končí dosažením zletilosti dítěte.“
Pěstounem se může stát ten, kdo má bydliště na území České republiky a souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče. Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pouze pokud jsou manželé. Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče i jednotlivci (osobě, která žije sama bez partnera; jednomu z partnerů, kteří nejsou sezdáni; jednomu z registrovaných partnerů). Dítě může být svěřeno i do pěstounské péče svých příbuzných.
Domeček – středisko Husitské diakonie