Čtenářům Trhovosvinenských listů nemusím vysvětlovat, kdo je to Jan Štifter. Ostatně, poznají ho z fotografií, které byly pořízeny 22. 1. 2025 ve Faustově domě v Praze, kde jsem s ním vedl 90minutový rozhovor pro příznivce divadla Semafor, sdružující se již od roku 1967; nyní v klubu Jonáš. Jonáš, jedna z nejpodivnějších postav celé Bible, byl prorok, kterého Bůh povolal, aby hlásal záhubu Ninivanům. Nevím, jak dalece tento biblický příběh ovlivnil autorskou dvojici – Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, faktem je, že Jonáš je ústřední postava jedné z nejslavnějších her Semaforu – Jonáš a tingltangl, která měla premiéru v roce 1962. Jiří Šlitr – dosud sedící pouze u piana – se v tomto kabaretu postavil poprvé po bok Jiřího Suchého a vznikla tak klaunská dvojice, přibližující se stylu Osvobozeného divadla.
Informační zpravodaj členů a příznivců Jonáš klubu Praha otiskl o zmíněném vystoupení Jana Štiftera článek Dany Tuzarové, a mohou si ho přečíst i čtenáři Trhovosvinenských listů.
Ing. Miroslav Kolár Foto: Dušan Dostál
Paměť Novohradska v knihách Jana Štiftera
Ve středu 22.ledna 2025 k nám do Jonáš klubu přijel z Českých Budějovic čtyřicetiletý spisovatel Jan Štifter, který tak přijal pozvání našeho člena, trhovosvinenského rodáka ing. Miroslava Kolára. Tím bylo téma setkání předem určeno.
Průvodce večera se seznámil s naším hostem asi před třemi roky při přípravě knihy Jana Štiftera Svinenské století (vyšla 2022). Byl totiž jedním z těch, kteří poskytli potřebná autentická svědectví o životě a osudech obyvatel Trhových Svinů v složitých obdobích 20. století.
Jan Štifter, spřízněn s Adalbertem Stifterem (1805-1868), má své kořeny v Trhových Svinech. Narodil se ale v Českých Budějovicích, vystudoval obor Kulturní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Jeho diplomová práce pojednává o životě Karla Hlubučka (1905-1968), původně zubaře a později i místního historika, etnografa a spisovatele, který byl v roce 1951 jmenován konzervátorem státní péče o ochranu historických památek v okrese Trhové Sviny. V roce 1958 s ním komunisté zinscenovali politický proces a on pak strávil čtyři roky ve vězení. Přišel o všechno, zůstal sám. Takových a podobných osudů skrývá tento kraj nemálo. Jan Štifter téma své práce později rozšířil a vydal knižně pod názvem Oči Doudlebska.
Ve třetím ročníku studia se Jan Štifter po studentsku oženil. Jeho žena pochází z Českého ráje, ale nakonec se usadili v Českých Budějovicích, kde se jim postupně narodily čtyři děti – dva synové a dvě dcery (dvě z jeho dětí byly na večeru přítomny, ovšem v jiné místnosti). V roce 2007 dostal nabídku z budějovické redakce MFD, později se stal šéfredaktorem regionálního týdeníku Sedmička.
Společně s Danielem Kovářem založili edici Nadohled, ve které se snaží přiblížit příběh třinácti obcí, které spadají pod správu Trhových Svinů. Daniel pracuje s archivy, Jan vyjíždí do terénu. Zachycují svinenskou každodennost – kam se chodilo do kina, koupat, jaké fungovaly spolky v historických mantinelech, bezpráví, bezmoc v totalitě. Taková badatelská práce samozřejmě vyžaduje shromažďování materiálů, sběr historických fotografií, zpracování vlastního archivu. Jsou v tom stovky a stovky hodin práce.
Ve vesnicích, které přestaly po poválečném odsunu původních obyvatel existovat, ho zajímají zbytky staveb, kostelů, hřbitovy. Pak třeba obvod neexistujícího hřbitova slavnostně ozáří na památku zesnulých hořícími svíčkami jako stopy bývalého života. Nejznámější z těchto obcí je Pohoří na Šumavě a Paulina, kde v letech 1780 – 1852 byla provozována sklářská huť, žilo zde asi 2000 obyvatel, z nichž 99% byli Němci.
Jiným projektem Jana Štiftera je Diář – nejprve Diář z Novohradských hor, později na objednávku také z Lipenska nebo z Tábora; nadčasový diář připomíná každý den významné výročí a dává nahlédnout do historie regionu.
Se vztahem k Trhovosvinensku souvisí i vyznačení tří vycházkových a dvou naučných stezek v okolí, které ale nejsou na mapy.cz, nevedou tam turistické značky, takže se tudy neženou davy turistů a nenarušují klid. O tichu až tajemnu krásných míst je i kniha Za tichem Novohradských hor, jakoby navazující na Lesní eseje spřízněného Josefa Kroutvora.
Ve své první knize s názvem Kathy přiblížil Jan Štifter čtenářům osud své babičky, Češky, která si vzala Němce. Ničím se neprovinila, přesto musela po skončení války s dětmi do lágru pro smíšená manželství, onemocněla tyfem, takže nejstarší dítě se muselo za krutých podmínek postarat o ty mladší, sehnat jim jídlo. V rodině se o tom nemluvilo, ale našly se nějaké dokumenty, pomocí kterých bylo možno celý příběh poskládat.
Další knihou, o které se ten večer mluvilo, je Café Groll s tématem nevěstinců a bordelů v regionu (v podstatě v každé kavárně byla příležitost). Prostitutky do roku 1922 musely mít zdravotní knížku, po tom roce je měly v důsledku rozhodnutí úřady zlikvidovat. Ovšem v Českých Budějovicích a v Klatovech tak úředníci neučinili, čímž poskytli spisovateli po letech materiál k další knize; získal tak autentická data padlých dívek i s fotografiemi. Divadelní zpracování novely uvedlo Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Kniha tří příběhů z regionu Sběratel sněhu pokračuje v líčení osudů dvojjazyčného regionu, kdy jedna z hlavních postav, žena ze smíšeného manželství, aby unikla poválečnému osudu, spáchá sebevraždu utopením, a to i se svým malým synem. Kniha získala v roce 2019 čtenářské ocenění.
Zmíněny byly i Štifterovy knihy Paví hody a Krajina roztavených zvonů (rodinná sága 7 generací od roku 1832), opět čtenářsky oceněná.
Štifterovy knihy se vyznačují zajímavým provedením, pěknými doprovodnými ilustracemi, nakonec i tím, že nedosahují v současnosti obvyklých 700 stránek, takže je můžete snadno číst kdekoliv. Vycházejí v nákladu kolem 10 tis. výtisků, některé jsou vyprodané, jiné mají několik dotisků.
Pro úplnost ještě dodávám, že náš milý host v současnosti působí jako šéfredaktor čtvrtletníku Barbar, lifestylového magazínu, který založil v roce 2013. Je iniciátorem a organizátorem literárního festivalu Svinenské čtení, který založil v roce 2021. Píše, shání podklady, dokumentuje a připravuje pro nás další zajímavou četbu…. A samozřejmě se stará o svou vícečlennou rodinu, které nezbývá než respektovat šíři jeho zájmů a jeho povolání. Jezdí s nimi rád na pronajatou chalupu v Klení.
Bylo pro nás inspirací setkat se s tak sympaticky činorodým a úspěšným mužem z generace našich dětí, možná i vnoučat. Děkujeme i Mirkovi Kolárovi za perfektně připravené setkání včetně regionálních prospektů a ukázek knih, které nechal kolovat. Jeho snaha, abychom se dozvěděli o Janu Štifterovi všechno, mne až dojímala, někdy totiž v rámci urychlení při kladení otázek sám, možná nevědomky, i odpovídal, ale to nic nemění na faktu, že to byl velmi zajímavý a příjemný večer.
