608 436 941

Kapitola očekávání, odstavec smutku a navrch pár vět nostalgie

Autor: hh | Zveřejněno: 15. března 2024 | 18x

Tak dnes, 15. března, je ten den, kdy jsem naposledy navštívila naši milou městskou knihovnu v její současné podobě před velkou rekonstrukcí. Měla jsem úplně stejné pocity, jako když jsme si loni o Velikonocích domů kupovali novou sedací soupravu. Bude mi (a návštěvám) taky tak příjemná a pohodlná, jako byla ta stará? Zvyknu si na její jiné rozměry? Nebude se mi stýskat po té původní?

Kdybych měla vyjmenovat veřejná místa našeho města mému srdci nejmilejší, městská knihovna by se jistě v TOP 5 umístila. Už 50 let (fuj, to jsem stará!) mě každá návštěva tohoto místa naplňuje pocitem očekávání, těšení, radosti a pohody. A taky jistoty - tolik se toho od mé první návštěvy (byla jsem žákyně 1.B) všude kolem změnilo, ale knihovna voní pořád stejně, paní knihovnice (dříve paní Marcela, nyní Věra) vždycky věděly, co mi nabídnout a já si vždycky vybírala s větší chutí než v cukrárně.

Ale dost nostalgických výlevů. To, že se bude knihovna rekonstruovat je důkazem toho, že lidé pořád ještě rádi čtou. Nové prostory poskytnou nové možnosti, které určitě uvítám jako čtenář i jako pedagog. Kdo ví, kolik času mi zbývá do doby, kdy budu i já vděčná za výtah, který knihovna už řadu let potřebuje jako sůl.

Přeji tedy nové knihovně a nové podobě přízemí našeho KD stejný osud jako naší nové sedací soupravě - je skvělá, modernější, hojně využívaná. praktická a na tu minulou už si vzpomenu jen nad starými fotkami.

Na viděnou v nové knihovně, milí knihomolové a knihoholky!