O tom, že máme na gymnáziu rádi výzvy, svědčí i skutečnost, že jsme se přihlásili do on-line dílny připravené Národním divadlem.
141 let po požáru Národního divadla v Praze mohly dvě třídy studentů sledovat výstavbu a rychlé dokončení budovy. Všichni se díky lektorce doprovodných programů Lence Hubáčkové a jejímu stroji času náhle ocitli v roce 1881 a byli svědky sotva znatelného obláčku kouře vycházejícího ze střechy ND. Muž, zřejmě zaměstnanec divadla, velký vlastenec a fanda architekta Zítka, vyběhl na ulici, aby zjistil, zda je zpráva o požáru pravdivá. Z Národní třídy ani z nábřeží nebylo zatím nic vidět, a proto pán začal vypočítávat všechna bezpečnostní opatření, která byla v budově divadla instalována. Byl přesvědčen, že požár nemůže nikdy v budově vzniknout, natož aby se v ní rozšířil. Proklamace o nejbezpečnějším divadle v Evropě musely všem přítomným evokovat prohlášení stavitelů nepotopitelného Titaniku.
Studenti a studentky se po debatě o tom, kdo je to vlastenec, rozdělili do několika skupin, které se snažily dostat až na střechu ND k místu vzniku požáru. Cesta tam ale nebyla vůbec jednoduchá – vždy se hlasovalo a program pokračoval podle vůle většiny. (Alespoň už budou děti vždycky vědět, na jakém principu fungovala už v roce 1958 laterna magika v Bruselu.) Po rozličných útrapách jsme se nakonec ocitli na střeše a prohlédli si úžlabí, kam zřejmě dělníci v srpnu 1881 vysypali rozpálené uhlíky a odešli domů. Dodnes si nejsme na 100 % jisti, zda to bylo právě toto špatně uhašené dřevěné uhlí nebo jiná nedbalost dělníků dokončujících klempířské práce.
Měli jsme možnost sledovat i jediného hasiče, který měl ten den v divadle službu a postupně odhaloval nedostatky v požárním zabezpečení budovy. K našemu údivu jsme se také dozvěděli, že pojišťovna tehdy vyplatila bezkonkurenčně nejvyšší částku za zničenou budovu a její inventář. 300 000 zlatých ovšem nemohlo stačit na rekonstrukci divadla. Suma, která byla zapotřebí k tomu, aby v roce 1883 znovu zazněla z pódia ND Smetanova Libuše, byla několikanásobně vyšší.
Na konci on-line dílny Divadlo hoří! ještě lektorka stihla odpovědět na několik dotazů a pozvat studenty do všech čtyřech divadelních domů, které patří pod správu Národního divadla v Praze.