Poezie na leden
Obloha a její plné hrsti
prosívají modř
mezi nataženými prsty
Na teploměru
je stupňů víc
než v plzeňském pivu
Vždyť je leden
rybníky má svírat mráz
a do pastí chytat labutě
Stojíš uprostřed cesty
s korunou ze zlata
kterou ti na hlavu posadilo slunce
a kolem v tichosti procházejí
tři králové
Slzy padlých andělů
jsou vločky sněhu
Trestané mrazem
dopadají na zem
Teprve dotek dětské dlaně
odpouští
Závěje čekají na polích
v ulicích
v nás
Bože tolik padlých
a tak málo rukou