Boží muka – symbolika sloupu, u nějž byl bičován Ježíš Kristus, jsou rozeseta po krajině na paměť obyčejného života našich předků. Byla stavěna jako poděkování Bohu za ochranu, přežití svízelných situací, za šťastné vyváznutí z nebezpečí, za skončení války, nebo stejně jako vysoké morové sloupy na náměstích za ukončení morové epidemie. Někdy se stavěla i na místech s negativní energií, kde došlo k tragické události. Boží muka stávající především u cest vždy působila jako ukazatel správného směru jak fyzického, tak i duchovního.
Dosud se podařilo zachránit všechny zachovalé drobné sakrální památky v majetku města. Mnoho jich bohužel nenávratně zmizelo a můžeme je nalézt pouze na starých mapách, či ve starých zápisech. Některé v dávné historii srazily povozy či vandalové, jiné zničil, nebo ponechal svému osudu minulý režim.
Už se asi nikdy nedozvíme, jak vypadala boží muka při cestě ke Svaté Trojici – dnes nahrazena litinovým křížem, nebo sloup ve Štefánikově ulici, který má stejné ozdoby ve tvaru V jako ostění v kostele Nanebevzetí Panny Marie, které s největší pravděpodobností vytvořila kamenická huť Hanse Getzingera z Haslachu – mistra jihočeské gotiky.
Jen u málokterých zmizelých památek se dochoval alespoň drobný popis, kresba, fotografie. Gotická Boží muka na křižovatce cest na kraji Weyszerova parku byla údajně zničena na začátku šedesátých let minulého století. Tady bylo štěstí, že tento sloup popsal ve své studii Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska místní badatel a muzejní konzervátor Karel Hlubuček:
„SLOUPKOVÁ BOŽÍ MUKA před vchodem do Weyszerova sadu. Na širším kamenném podstavci sloupek základny 30 x 40 cm, přitesaný do šestistěnu, výše do osmistěnu, s hlavicí čtyřbokou, v průčelí kapličku otevřenou, se zlacenou kamennou koulí a kovaným křížkem jednoramenným. Výška 2.85 m.“ K tomu ještě přidal skicu sloupku. Dalším hodnotným dokladem byla kresba učitele Aloise Terše.
Na těchto základech se podařilo vytvořit návrh na vyhotovení repliky. Vše připravil za financování města Trhové Sviny atelier Pavly Michalík Svobodové a už dnes můžeme pozorovat, jak se práce daří v reálu. Snad se vydaří i obnova dalšího ze ztracených sloupků, který původně stával u Farského potoka (poté u kostela), nebo zděných Božích muk na křižovatce ke „Kroupovině“. Možná by se dala zhotovit i replika starého kovaného hřbitovního kříže, který stával u branky na Kozinovo náměstí. Jen by to chtělo více dokladového materiálu.
Materiály z archivu J. Čajana a J. Štiftera