Výjezdová skupina ZZS existuje v našem městě již 30 let.
Rok 2024 je pro trhovosvinenskou zdravotnickou záchrannou službu rokem jubilejním. Od chvíle, kdy byla v našem městě zřízena výjezdová základna ZZS, totiž uplynulo dlouhých 30 let. Pro připomenutí výročí vznikl tento článek, který se ohlíží nejenom za historickým vývojem místní výjezdové skupiny, ale také za činností samotných záchranářů.
V současné době je asi pro každého z nás zdravotnická záchranná služba samozřejmostí. Je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně a v případě ohrožení života se na ni můžeme spolehnout. Ještě na začátku roku 1994 ovšem v Trhových Svinech výjezdová základna neexistovala a k případům vyjížděli lékař a řidič z místní lékařské pohotovostní služby, která byla v provozu ve všední dny od 16 do 7 hodin a o víkendech nepřetržitě. Pokud se jednalo o vážné ohrožení života, byla zároveň přivolána zdravotnická záchranná služba z Českých Budějovic.
Až 1. února 1994 se konečně podařilo zřídit výjezdové stanoviště přímo v našem městě. Jednalo se o pobočku Privátní zdravotnické služby České Budějovice, kterou provozoval pan Milan Schmied, a kromě záchranné služby zajišťoval v Trhových Svinech také lékařskou pohotovost.
Privátní zdravotnická služba měla svůj vlastní volací znak 188 a sídlila nejprve v Sokolské ulici v Trhových Svinech. Zanedlouho se ale přestěhovala do budovy polikliniky, v níž sídlí dodnes. Zaměstnáni tenkrát byli čtyři řidiči, čtyři sestry a čtyři dispečerky a pokud si výjezd vyžadoval přítomnost lékaře, byl vyslán jeden z místních praktických lékařů. V praxi to fungovalo tak, že ačkoliv měl lékař plnou čekárnu pacientů, musel odjet k případu a v ordinaci zůstala pouze sestra. Takto probíhaly výjezdy pouze v době ordinačních hodin, mimo ně, tj. od 16 do 7 hodin, tu byl k dispozici externí lékař z Českých Budějovic.
Tento systém se ale po necelých třech letech změnil. K 31. říjnu 1996 byla zrušena privátní zdravotnická služba a od 1. listopadu téhož roku převzala trhovosvinenskou výjezdovou základnu Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, územní odbor České Budějovice. Soukromého zřizovatele tedy nahradil stát a v souvislosti s tím začal být uplatňován systém RLP (rychlá lékařská pomoc). To znamená, že na jedné směně slouží lékař, záchranář a řidič. Z důvodu nedostatku lékařů v Jihočeském kraji funguje systém RLP ale bohužel pouze z 50 %, v ostatních případech se přechází k systému RZP (rychlá zdravotnická pomoc), kdy je na směně pouze záchranář s řidičem.
Pokud ale porovnáme Trhové Sviny s jinými výjezdovými základnami v okolí, i částečné uplatnění systému RLP je výhodou. Další blízká města, jako např. Kaplice nebo Suchdol nad Lužnicí, uplatňují ze sta procent pouze systém RZP. Ve chvílích, kdy je na směně pouze záchranář s řidičem a je nutná lékařská pomoc, je na místo události vysláno rendez-vous s lékařem z Českých Budějovic, případně vrtulník Letecké záchranné služby Jihočeského kraje.
Pro celý Jihočeský kraj je k dispozici jeden vrtulník Kryštof 13, jehož posádku tvoří pilot, lékař a záchranář. O jeho vyslání rozhoduje vždy operační středisko, které vyhodnotí na základě získaných informací závažnost situace. V takových případech jsou obvykle vyslány obě posádky, pozemní i letecká, najednou. Ne vždy jsou pacienti převáženi vrtulníkem do Českých Budějovice, rozhoduje druh poranění. Pokud se např. jedná o těžké popáleniny, je nutný transport do popáleninového centra do FN Královské Vinohrady v Praze apod.
Jestliže hovoříme o převozech pacientů do nemocnic, je zapotřebí zmínit, že ne vždy je pacient dovezen na místo jednou sanitkou. Někdy se totiž stane, že trhovosvinenští záchranáři zasahují např. v obcích, pro něž je nejbližší nemocnicí Český Krumlov. V takových případech využívají přeložení pacienta na polovině cesty, umožňuje-li to jeho stav, aby region Trhovosvinenska nezůstal příliš dlouho bez zdravotnického zabezpečení.
Spádová oblast okolo Trhových Svinů, v níž místní zdravotnická záchranná služba zasahuje, není sice příliš zalidněná, ale je rozlehlá. Nepodléhá administrativnímu dělení na obvody obcí s rozšířenou působností nebo na okresy, rozhodující je vždy vzdálenost jednotlivých posádek od místa události. Krajní body tohoto území jsou přibližně vymezeny obcemi České Velenice, Nové Hrady, Horní Stropnice, Pohorská Ves, Benešov nad Černou, Besednice, Svatý Jan nad Malší, Římov, Strážkovice, Ledenice, Mladošovice, Petříkov a Hranice. Celkově hovoříme o ploše více než 500 km2. Další blízké výjezdové základny ZZS sídlí např. v Českých Budějovicích, Kaplici nebo Suchdole nad Lužnicí. Pokud budou záchranáři z Trhových Svinů momentálně na výjezdu a v jejich obvodu dojde k jiné události, vyšle sem operátor nejbližší volnou posádku, nejčastěji ze třech uvedených měst. Totéž platí i za opačné situace – posádka z Trhových Svinů může být vyslána do vzdálených obcí na Kaplicku nebo Suchdolsku, bude-li v okamžiku potřeby nejbližší volnou posádkou.
V posledních letech byl zaznamenán několikanásobný nárůst počtu výjezdů. Nespočet z nich směřuje v letních měsících do oblasti Novohradských hor, kde je zaznamenávána stále větší obliba turismu. Častokrát jsou ale záchranáři vysíláni také k banálnostem, které nevyžadují lékařskou pomoc. V těchto případech hrozí riziko, že nebudou k dispozici, pokud jejich zásahu bude skutečně potřeba.
Mluvíme-li o turismu v Novohradských horách, měli bychom doplnit, že řadu turistů tvoří také občané Rakouska. Už několikrát se stalo, že trhovosvinenští záchranáři převáželi rakouské pacienty do nemocnice v Gmündu, která je pro danou oblast nejbližší.
Zdravotnická záchranná služba je součástí integrovaného záchranného systému (IZS) a často spolupracuje i s jeho dalšími složkami, kterými jsou jednotky požární ochrany obcí, jednotky Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR. Všechny složky IZS jsou obvykle přítomny u dopravních nehod. Policie se přivolává zejména při agresivním chování pacientů nebo při smrti beze svědků, zásah hasičů je naopak nutný u otevírání bytů a snášení pacientů do sanitky.
Stále častěji se hasiči uplatňují i při resuscitacích osob. Všechny profesionální jednotky HZS ČR (tudíž i jednotka HZS PS Trhové Sviny) mají k dispozici automatické externí defibrilátory (AED) a totéž platí i pro některé jednotky SDH, např. České Velenice, Nové Hrady nebo Velešín. Pokud dorazí hasiči na místo události před příjezdem záchranářů, zahájí resuscitaci a záchranáři je následně vystřídají. Spolupráce však pokračuje. Profesionální i dobrovolní hasiči jsou pravidelně proškolováni, a tak jsou pro záchranáře při práci schopnými partnery.
Za uvedených 30 let existence zdravotnické záchranné služby v Trhových Svinech se samozřejmě proměňovala i technika. Součástí místního výjezdového stanoviště nikdy nebylo rendez-vous, vždy pouze jedna sanitka. V prvních dvou letech privátní zdravotnické služby se vyjíždělo s Fordem Transit a Tatrou 613, jediným českým vozem trhovosvinenských záchranářů. Za státního působení se začínalo s vozidly Fiat Ducato, Citroen a nyní zde slouží již několikátá sanitka značky Volkswagen. Během více než čtvrtstoletí se výrazně zdokonalilo vybavení sanit, záchranáři mají k dispozici daleko větší množství zdravotnického materiálu, zejména jednorázových pomůcek, a k lepší orientaci v terénu jistě napomáhá navigace.
Rád bych v závěru článku poděkoval všem současným i bývalým záchranářům z Trhových Svinů za tři desetiletí jejich nasazení, obětavé pomoci všem, kdo jejich pomoc potřebovali, a za to, že se na ně i nadále můžeme spolehnout. Přání, aby nikdo z nás nebo z našeho okolí nepotřeboval lékařskou pomoc a aby záchranáři měli co nejméně výjezdů, zůstane bohužel asi nevyslyšené, a tak bych chtěl záchranářům alespoň popřát, aby byli na výjezdech úspěšní a nadále se jim dařilo pomáhat všem lidem v ohrožení života.
Tento článek by nemohl vzniknout bez paní MUDr. Ilony Doležalové, paní Jitky Gažákové, paní Jitky Hladíkové, pana Jiřího Bárty a pana Václava Rady. Děkuji jim za to, že při společném setkání zavzpomínali nejen na historii trhovosvinenské „záchranky“, ale přiblížili nám i její současné fungování.
