608 436 941

Ad) Slavní rodáci

Autor: Jiří Krauskopf | Zveřejněno: 20. října 2021 | 12x

Přispějete do diskuze k názvům ulic ve městě?

K napsání následujících řádek mě přiměla jednak výzva uveřejněná v TSL č. 10/2021 (str. 8) k podání návrhu na pojmenování nově vznikající ulice v lokalitě nad stávající ulicí Na Vyhlídce (výzvu jsem vyslyšel a svůj návrh podal) a jednak článek nazvaný Slavní rodáci v témže čísle TSL (str. 18 – 19). V následujících řádcích se ale chci trochu zamyslet nad stávajícími názvy ulic v našem městě.

Většina z nás názvy ulic (ale i náměstí apod.) příliš nevnímá. Bere je podvědomě jako něco, co tady je. Ale jak se k názvu ulice dospělo, zda má v daném místě logiku, to už jde tak nějak kolem nás. Podle mého názoru by ale názvy měly vypovídat o městě, jeho historii, o jeho lidech.

V řadě měst proto existují odborné skupiny, které se touto problematikou průběžně zabývají. V Trh. Svinech, pokud vím, nic takového neexistuje. Podle mého názoru je to škoda. V případě potřeby nových názvů by bylo tzv. kam sáhnout, protože by diskuze proběhla s dostatečným časovým předstihem a bylo by dosaženo většinové shody.

Ke změnám stávajících názvů často dochází při politicko-společenských změnách. V naší zemi to není tak řídký jev (po vzniku Československa, po okupaci v březnu 1939, po únoru 1948, po listopadu 1989). Takže se člověk nemůže divit, že v některých obcích (městech) je obava dávat názvy po známých osobnostech (místních, regionálních i celostátních), aby se následně nemusely měnit.

Rozhodnout o změnách v jiných dobách si zastupitelé příliš neodvažují, protože to je samozřejmě spojeno s financemi. Nejde ani tak o několik kusů plechových tabulek, jako o změny osobních dokladů či firemních dokumentů.

Člověk by asi pochopil, že názvy některých ulic v našem městě budou připomínat obecně uznávané velikány naší historie, např. Jana Ámose Komenského, Jana Husa. Už hůře se ale chápe, proč u nás máme nábřeží nazvané po Svatopluku Čechovi, ulici po Václavu Benešovi Třebízském. Jakou vazbu měli na naše město?

Na druhé straně nejsme schopni připomenout osobnosti, které tuto vazbu mají. Jako příklad mohu uvést místního rodáka Josefa Dietricha. Ne proto, že je autorem soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory na našem náměstí, či Samsonovy kašny a soch ctností na českobudějovické radnici, ale proto, že je nejuznávanějším jihočeským barokním sochařem. V Č. Budějovicích jeho jméno nese jedna z ulic. My jej nepřipomínáme ani v textu na tabuli naučné stezky pod bývalým hotelem.

Příkladem také může být Augustin (křtěný byl jako Jan) Dubenský. Člověk, který byl 36 let (1738 – 1774) proboštem augustiniánského kláštera v nedalekých Borovanech. Zasloužil se o jeho stavební zvelebení, stavbu kaple i zámku. V Borovanech po něm nazvali alespoň městskou knihovnu, která v klášteře sídlí. Já vím, působil v Borovanech, ale je to náš rodák! (E. Hácha také přece nepůsobil v TS).

A do třetice. Je pouze jeden jediný člověk, který se v T. Svinech narodil a jako aktivní závodník se zúčastnil olympijských her. Už jsem se o něm před časem v TSL opakovaně zmiňoval. V minulém, tedy říjnovém vydání TSL, o něm byla dokonce dvoustrana (Kordová, Polák). Ano, šermíř František Dvořák.

U všech tří musím položit otázky: Proč je v našem městě nic nepřipomíná? Proč o nich nikdo prakticky neví?

Osobností, které se v našem městě narodily, či jím v určité etapě svého života prošly, je celá řada. Je logické, že asi nelze po všech z nich pojmenovat místní ulice, ale vhodné připomenutí se určitě dá najít u celé řady z nich.

Pokud jsem na někoho nezapomněl, tak u nás si zatím připomínáme JUDr. Emila Háchu (busta
a pamětní deska na jeho rodném domě), Karla Valdaufa (hudební festival), Františka Pišingera (název ZUŠ) a Otto Schwarzmüllera (název souboru divadelních ochotníků). Schválně se při návštěvě jiných obcí a měst podívejte na názvy jejich ulic a náměstí, na památní desky na stěnách domů a zjistíte, že si svých lidí váží mnohem, mnohem více.

V našem městě máme v této záležitosti ale i další zvláštností. Není to tak dlouho, konkrétně v TSLč. 4/2021 (str. 3), kdy se paní starostka ohrazovala proti tomu, že ona prý může za to, že Rejta a Svatá Trojice nejsou místní části, ale že to jsou ulice. Pro praktický život lidí to sice žádný dopad asi nemá, zvláště když v těchto „ulicích“ mají své osadní výbory, stejně jako v Březí, Rankově atd., které osadami jsou. Kde, kdy a proč toto nelogické označení vzniklo se asi dopátrat nepodaří. Soudím tak podle mých osobních zkušeností při pátrání po vzniku názvu Bukovický potok (dnes již opět Farský) nebo po názvu Kozinovo náměstí. Vždy to byl Kozí plácek, hovorově Kozina (viz i TSL 5/2021, str. 7). Nikdy to nemělo nic společného s Janem Sladkým Kozinou, bojovníkem za práva Chodů. Přesto oficiální název je dnes Kozinovo náměstí. Ví snad někdo, kdy a proč to vzniklo?