Možná by stačila krátká zpráva, že byl postaven most v Pěčíně. Ale ráda bych se s vámi podělila o celý sled událostí, který tomu předcházel.
Pro mě celý příběh začal v únoru 2018, kdy byl tehdejší radě města předložen materiál, který konstatoval, že jeden z mostů v Pěčíně je v havarijním stavu. Současně byl předložen návrh na výběrové řízení, ve kterém by byl vybrán zpracovatel projektu, který zpracuje řešení (na dva mosty v Pěčíně). V březnu 2018 rada města rozhodla uzavřít smlouvu na zpracování projektové dokumentace s firmou Mostní projekce za cenu 308 tis. Kč.
Radě města už v novém složení byl návrh na „Rekonstrukci mostu v Pěčíně“ předložen v lednu 2019 a rada i s ohledem na to, že bylo vydáno rozhodnutí dopravního odboru zajistit rekonstrukci do konce roku 2019, souhlasila s vyhlášením výběrového řízení na dodavatele stavby.
Na začátku dubna 2019 jsem se neoficiálně dozvěděla, že byl na ministerstvo kultury podán podnět dvou žadatelek na prohlášení dvou mostů v Pěčíně za kulturní památku. Shodou okolností jsem se krátce na to při vyhlašování historického města roku sešla s ředitelem Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích panem Ing. Danielem Šnejdem. Ten mi doporučil, koho mám kontaktovat na ministerstvu kultury, abych si tento údajný podnět ověřila. V telefonickém rozhovoru mi bylo potvrzeno, že tento návrh byl skutečně podán, ale že bude nějaký čas trvat, než záležitost zadministrují a dají nám toto vědět oficiálně. Na můj dotaz, jak celou záležitost urychlit – ze zákona musíme na této komunikaci zajistit dopravní obslužnost - jsem dostala radu, abych se opět obrátila na pracoviště v Českých Budějovicích, které bude vyzváno, aby stav mostu posoudilo.
Kontaktovala jsem tedy znovu pana ředitele, který byl velmi vstřícný a během několika dnů se přijel na zmíněné mosty podívat. Následně mi potvrdil, že most, který se měl zbourat, bude doporučovat k prohlášení památkou. To ale znamenalo, že budou proti sobě stát rozhodnutí dvou úřadů – památkového a dopravního. S řešením zdánlivě bezvýchodné situace přišel právě pan ředitel Daniel Šnejd. Navrhl, že by se mohl přes stávající most postavit nový most, který by ho překlenul. Stávající most by tak byl zachován a zároveň byla zajištěna dopravní obslužnost.
Tou dobou již bylo ukončeno výběrové řízení podle původního projektu (ve kterém se most bourá), nejnižší nabídka byla ve výši 4,7 milionu Kč. Nová rada města tedy původní záměr přehodnotila, výběrové řízení zrušila a souhlasila s přepracováním projektu dle návrhu.
Abychom věc co nejvíce urychlili a zároveň předešli případným dalším nesrovnalostem s památkáři, několikrát jsme nový projekt konzultovali na památkovém ústavu. I díky této vstřícnosti jsme mohli nový projekt v srpnu 2019 předložit radě města, která schválila nové výběrové řízení na dodavatele stavby. O tři týdny později v září 2019 rada města schválila nabídku firmy SaM silnice a mosty, a. s. Tato firma se však následně ozvala s tím, že do nabídnuté ceny nezapočítala všechny nutné práce, požádala o prodloužení termínu realizace i o změnu dřeva na výrobu mostu. Toto pochopitelně nebylo možné schválit. Pokud bychom přistoupili na jiné podmínky, než jaké byly vyhlášeny ve výběrovém řízení, mohlo by být uzavření smlouvy s jinými podmínkami zcela oprávněně napadnuto.
Rada města tedy trvala na podmínkách výběrového řízení, firma od smlouvy odstoupila a rada města v říjnu 2019 rozhodla o vypsání v pořadí už třetího výběrového řízení na dodavatele stavby. Vítězem tohoto řízení byla firma Stavitelství Matourek, s. r. o. s nabídkovou cenou 3 miliony Kč. Rada města rozhodla s touto firmou uzavřít smlouvu v prosinci 2019. Tato firma nový most postavila, práce proběhly podle smlouvy, bez víceprací za vysoutěženou cenu, a byly ukončeny na konci května 2020. S průběhem stavby i s jejím výsledkem jsme spokojeni nejen my, ale i příslušné úřady.
Celou tuto anabázi jsem si dovolila shrnout jednak proto, že na první pohled se může zdát, že se věci zbytečně prodlužují a nic se nedělá, ale přitom je za výsledkem mnoho práce celé řady lidí. Ale také proto, že se mi opět potvrdilo, jak důležitá je komunikace. Pokud bychom postupovali oficiální cestou, dozvěděli bychom se, že bylo zahájeno řízení o prohlášení mostu za kulturní památku v srpnu 2019. Tou dobou jsme již měli zpracovaný nový projekt a připravovalo se nové výběrové řízení. Až v tomto dopise jsme se dozvěděli, že s touto stavbou nesmíme nijak nakládat. Pokud by se ke mně tato informace nedostala neoficiálně, byl by již tento most dávno zbourán a nahrazen mostem novým. Na jedné straně je mi tedy líto, že se ke mně tato informace nedostala přímo od žadatelek na prohlášení kulturní památkou, na druhé straně jsem velmi vděčná za nečekaně vstřícný přístup národního památkového úřadu, především jeho ředitele. Pokud bychom spolu nekomunikovali, čekali bychom na výsledek řízení na ministerstvu kultury – to rozhodlo až v únoru 2020, že most bude skutečně prohlášen památkou. V březnu 2020, kdy již začínaly práce na mostě podle nového projektu, bychom tedy teprve stáli na začátku a hledali bychom řešení dopravy na tomto mostě.
