Nová nabídka sportovních aktivit pro nejmenší
Tak se mě v červenci zeptala jedna moje známá. Synovi uhodily tři roky a byl pořád plný elánu. Začala jsem pátrat, jestli nám ho vezmou na nějaké sportovky. Bohužel byl na všechno příliš malý, a tak mi hlavou proběhl nápad – založím si kroužek sama!
Nešla jsem až tak do neznáma. Jsem ze sportovní rodiny, tedy celý život ovlivněná, a ačkoli jsem často v životě měla smůlu na trenéry, ten nejlepší byl naštěstí přímo doma. A to můj tatínek. Až mnohem později při studiu sportovní školy mi došlo, jak nadčasový vždycky byl a vždy u něj vedla prim pozitivní motivace. Talent jsem po něm bohužel nezdědila, ale velkou pokoru ke sportovním disciplínám a touhu po tom, vychovávat šťastné a spokojené sportovce, ano.
A tak jsem „svolala“ rodiny s dětmi od tří do pěti let na novou běžeckou dráhu v Trhových Svinech. Úplně původně jsem na to neměla být sama a vize byla trochu jiná, ale člověk musí spoléhat hlavně sám na sebe a vždycky mít plán B, a to jsem naštěstí měla. Těch úplně prvních 45 minut venku s dětmi mi ukázalo, že takto jsem šťastná. S dětmi, nejen těmi svými, ale i s těmi cizími, nadšenými pro všechno.
Asi jsem tehdy nesplnila očekávání všem, ale rozhodně se mi vytvořila celkem velká základna vracejících se rodin, za které jsem moc vděčná! Běžecké hry na nové dráze jsem dělala zdarma, prostě pro radost a původně jsem si myslela, že dáme zimní pauzu. Ale ukecali mě a díky jedné jediné volné hodině v tělocvičně ZŠ Trhové Sviny můžeme pokračovat i v zimním (a špatném) počasí. Velké morální dilema pro mě bylo, že jsem musela zavést dobrovolný příspěvek, aby se mi vrátila investice v podobě pronájmu. Opět velmi děkuji všem rodinám, cením si každé koruny.
A pak jsem jednou měla debatu s mým tátou a ten mi řekl: „Baví tě to? Baví! Tak to udělej pořádně!“ Tím mě nakopl. Sice pořád říkám, že jsou to pro děti hry a zábava, ale už nějakou dobu jim připravuji tréninkové jednotky (ale pšt, myslím, že si toho nevšimly), z malého batůžku se stala velká sportovní taška, protože pořád rozšiřuji výbavu, před Vánoci jsem udělala kurz na trenéra atletických přípravek a díky přátelství s Českou unií sportu, kde mě taktéž podpořili, zakládáme s mým manželem a tatínkem sportovní klub. Bez podpory rodiny a přátel by to ale stejně nešlo. Jsem moc ráda, že tato naše aktivita s mnohými upevnila vztahy a vznikl úžasný kolektiv. Děkuji.
S velkým nadšením dodávám, že z jedné hodiny se v novém pololetí stane hodin více. Z původních Tygříků se staly Šelmy a rozšiřujeme i věkovou skupinu. Tygříci byli doteď pro děti od tří do pěti let. Nyní k Tygříkům přichází Koťátka (2-3 roky) a Lišky (5-7 let). V tomto rozdělení budeme běhat a hrát si již od jara na nové dráze. Funguje nám ale páteční tělocvična, kdy jsme tyto věkové skupiny spojili. Zjistili jsme totiž, že v uzavřeném prostoru nám hezky spolupracují i pohromadě.
Říkáme tomu pracovně „nulté pololetí“, náš klub je v přípravě, respektive v rukou někoho u soudu, aby nás zapsal do rejstříku. Zachováváme „příchozí“, tedy není nutné se někde předem přihlašovat. Venkovní hodiny se případně budou rušit kvůli počasí, ale vždy budu dávat vědět předem na našich stránkách na facebooku s názvem Šelmy – pohybové aktivity s prvky běhu pro děti od dvou do sedmi let. Zachováme i dobrovolný příspěvek, ale kdo chodí pravidelně, tak ví, že stejně všechno vrátíme dětem v podobě odměn, nebo speciálních cvičení. Už jsme dokonce cvičili venku na Štědrý den a proběhl třeba i vánoční speciál s diplomy.
Závěrem bych vám chtěla poděkovat, že podporujete děti ve sportu. Nejen v tom běžeckém, ale ve všech, které je baví. To je to, co chceme na sportovištích vidět - nadšené a spokojené děti. No a já taky spokojené rodiče, kterým to jejich dítě aspoň na chvíli unavím. :-) Sportu zdar!
Za Šelmy